(a) Posouzení celkové invalidity –
(1) Obecně. Za úplnou invaliditu se považuje, pokud je přítomna jakákoli duševní nebo tělesná porucha, která je dostatečná k tomu, aby průměrné osobě znemožnila vykonávat podstatně výdělečné povolání. Úplná invalidita může, ale nemusí být trvalá. Úplné hodnocení se obecně nepřiděluje v případě dočasných zhoršení nebo akutních infekčních onemocnění, s výjimkou případů, kdy je to výslovně stanoveno v rozpisu.
(2) Rozpis pro hodnocení invalidity. Celkové hodnocení je povoleno u všech zdravotních postižení nebo kombinací zdravotních postižení, u nichž rozpis pro hodnocení zdravotních postižení předepisuje 100 % hodnocení, nebo u méně závažných zdravotních postižení, pokud jsou přítomny požadavky odstavce 16, strana 5 rozpisu pro hodnocení zdravotních postižení nebo pokud jsou v případech důchodů splněny požadavky odstavce 17, strana 5 rozpisu.
(3) Hodnocení plné invalidity na základě historie. V případě zdravotních postižení, u nichž došlo v poslední době k určitému zlepšení, lze provést hodnocení plné invalidity za předpokladu, že:
(i) postižení muselo být v minulosti dostatečně závažné, aby odůvodňovalo hodnocení plné invalidity;
(ii) muselo vyžadovat delší, nepřetržitou nebo přerušovanou hospitalizaci nebo způsobovat úplnou pracovní neschopnost po dobu nejméně 1 roku nebo podléhat opakovaným, závažným, častým nebo dlouhodobým exacerbacím; a
(iii) že podle názoru hodnotící agentury i přes nedávné zlepšení fyzického stavu nebude veterán schopen se přizpůsobit podstatně výdělečnému zaměstnání. Při určování, zda by se průměrná osoba mohla znovu zařadit do podstatně výdělečného zaměstnání, bude náležitě zohledněna četnost a trvání zcela zneschopňujících exacerbací od vzniku původní nemoci nebo úrazu a doby hospitalizace za účelem léčby.
(b) Trvalá úplná invalidita. Za trvalou úplnou invaliditu se považuje taková porucha, u níž je přiměřeně jisté, že bude trvat po celý život postižené osoby. Trvalá ztráta nebo ztráta možnosti používat obě ruce nebo obě nohy nebo jednu ruku a jednu nohu nebo ztráta zraku obou očí nebo trvalá bezmocnost nebo upoutání na lůžko představuje trvalou úplnou invaliditu. Dlouhodobé nemoci a úrazy, které jsou skutečně zcela invalidní, se považují za trvale a úplně invalidní, pokud je pravděpodobnost trvalého zlepšení při léčbě malá. Hodnocení trvalé plné invalidity nelze přiznat v důsledku jakékoli neschopnosti způsobené akutním infekčním onemocněním, nehodou nebo úrazem, pokud není přítomna jedna z uznaných kombinací nebo trvalá ztráta používání končetin nebo zraku, nebo pokud je osoba v pravém slova smyslu trvale bezmocná nebo upoutaná na lůžko, nebo pokud je dostatečně jisté, že po odeznění akutních nebo dočasných příznaků bude následovat neodstranitelná plná invalidita v podobě reziduí. Při určování trvalosti může být zohledněn věk postižené osoby.
(c) Pojistné hodnocení. Hodnocení trvalé a úplné invalidity pro účely pojištění nebude mít žádný vliv na hodnocení pro odškodnění nebo důchod.