V USA je možná více tygrů v zajetí než divokých ve zbytku světa. Ale ve státech, jako je Texas, které se ohánějí vládními zásahy, nikdo pořádně neví, kolik jich je chováno jako domácí mazlíčci.
Taj byl čtyřměsíční tygřík, když ho na texaském odpočívadle koupil řidič osmnáctikolového náklaďáku. Poté, co Taj začal trhat kabinu kamionu, však řidič kontaktoval zoologickou zahradu v Austinu, aby se zvířete zbavil. Zoo se nyní stará o plně dospělého sedmnáctiletého samce tygra bengálského.
Taj je podle některých odhadů jedním z až 7 000 tygrů žijících v USA buď v zoologických zahradách, nebo v soukromém vlastnictví. To je téměř dvojnásobek odhadovaného počtu 3 890 tygrů, kteří se stále pohybují ve volné přírodě po celém světě.
Mnoho amerických tygrů může být na dvorcích lidí jako domácí mazlíčci a často nejsou registrováni, zejména ve státech jako Texas. Nikdo ve skutečnosti neví, kolik tygrů tam vlastně žije.
Jádrem tohoto překvapivého výskytu tygrů je právě americká představa o Bohem daném právu na vlastní věci, včetně toho, že vlastnit domácího mazlíčka – bez ohledu na to, jak exotického – je individuální svoboda, do které by stát neměl zasahovat.
„Přišel ke mně člověk a nazval mě komunistou,“ popsal Ben Callison, bývalý ředitel útulku pro zvířata a aktivista za ochranu zvířat, reakci poté, co vystoupil na konferenci amerického ministerstva zemědělství o problémech s exotickými domácími zvířaty. „Lidé říkali, že se jim snažíte vzít právo vlastnit, co chtějí, a dělat, co chtějí.“
Jiní však chtějí větší zapojení státu kvůli obavám o bezpečnost veřejnosti. Na mnoho amerických exotických domácích zvířat se nevztahuje zákon o ohrožených druzích z roku 1973, který se vztahuje pouze na zvířata odebraná z volné přírody. Mnoho tygrů pochází z chovů na území Ameriky.
„Naprostá většina tygrů v USA pochází z nezodpovědných chovů v zajetí, které mají zásobovat průmysl s mláďaty pro domácí zvířata,“ říká Callison. „Tygři se sem pašují, ale to je většinou záležitost rodilých Američanů.“
Břemeno regulace tak padá na jednotlivé státy, a i když se regulace zvýšila – dokonce i v Texasu – příliš často se ukazuje jako neúčinná, tvrdí pozorovatelé.
„Lidé chtějí něco jedinečného, vyhledávají exotiku – po celé zemi je celá řada velkých masožravých domácích zvířat: běžní jsou černí medvědi, lidé mají africké lvy, pumy, a pak jsou tu plazi, aligátoři, krokodýli, užovky,“ říká Nicole Paquetteová, viceprezidentka pro ochranu volně žijících zvířat v organizaci Humane Society of the United States (HSUS).
Ve státě Texas, kde by mohlo být 2000 až 5000 tygrů, je snazší vlastnit tygra než psa, který byl označen za nebezpečného.
„Texas je konzervativní stát a cení si osobních svobod a práva chovat si, co chcete,“ říká Pamela Boichová z Texas Human Legislation Network, lobbistické skupiny na ochranu zvířat.
„Má to svůj smysl, ale pokud je to za cenu ochrany zvířat, je to špatně. Když si můžete koupit tygra na internetu, je to prostě šílené.“
- Lvi a zebry se chovají v britských domovech
- Na fotografiích:
- Pes, který změnil život 104leté stařence
V roce 2001 přijal Texas zákon, podle kterého musí majitelé exotických zvířat tato zvířata registrovat, a to poté, co tygr utrhl ruku malému chlapci. Jeho prosazování je však ponecháno na 254 okresech státu, což ztěžuje sledování neregistrovaných tygrů.
„Texas je domovský stát, což znamená, že dává mnoho pravomocí místním jurisdikcím,“ říká Chris Van Deusen, mluvčí texaského ministerstva zdravotnictví, a poznamenává, že v současné době je evidováno pouze asi 50 tygrů.
Tento nedostatek dohledu vyvolává obavy z úniku zvířat, zejména v kombinaci silných hurikánů a bouří, které se prohánějí regionem, a často nekvalitních výběhů.
„Neexistuje žádné vymáhání standardů pro výběhy,“ říká Boich.
Když byla v roce 2016 nalezena tygří samice potulující se ulicemi Houstonu, ukázalo se, že byla evakuována z nedaleké záchranné farmy kvůli intenzivním povodním. Člověk, který tygřici dostal do úschovy, však nebyl dostatečně připraven – a ona utekla.
Nehledě na záplavy a hurikány je texaské klima pro tygry obvykle velmi příznivé, což znamená, že mohou žít venku po celý rok, aniž by potřebovali zimní ubikace, říká John Gramieri, generální kurátor zoo v Austinu.
Podotýká, že tomu napomáhá i obrovská rozloha Texasu, který oplývá relativně levnou rančerskou půdou.
„V Brooklynu tygra tak snadno mít nebudete – Texas se k chovu těchto zvířat hodí,“ říká pan Gramieri.
Texas má také dobré předpoklady pro přeshraniční obchod s tygry s Mexikem. Dříve se na hranicích zabavovali převážně ptáci a plazi pocházející z Mexika, ale obchod se obrátil a do Mexika se pašují převážně tygři a kočky chované v USA.
Většina odhadů počtu tygrů v Americe vychází ze studie Briana Wernera z nadace Tiger Missing Link z roku 2005, která odhaduje, že v Americe žije necelých 5 000 tygrů v zoologických zahradách, rezervacích a v individuálním vlastnictví.
Federace pro ochranu koček (Feline Conservation Federation) provedla první sčítání velkých koček v roce 2011 a v roce 2016 dokončila pětileté sledování, aby zjistila populační trendy.
Uvádí, že celkový počet velkých koček v USA klesl z 6 563 v roce 2011 na 5 144, což představuje pokles o 22 %. Celkový počet zařízení, v nichž jsou velké kočky drženy, klesl o 24 %, ze 718 na 548.
Proč došlo k poklesu? Podle Federace na ochranu koček (Feline Conservation Federation) jsou klesající čísla odrazem celkového stárnutí populace „a také toho, že mnoho zařízení přestalo s chovem velkých koček“.
„Jistě pomohla větší osvěta a některé právní předpisy,“ říká Pamela Boich.
„Moje osobní teorie je, že mladší generace jsou o problematice více informovány a nebudou navštěvovat místa, která je chovají nebo rozmnožují. Skupiny ochránců zvířat se také snaží získat zvířata do své péče, jakmile se o nich dozvědí.“
Jedním z hlavních problémů jsou tygři chovaní v zoologických zahradách u silnic, které často nejsou akreditovány nebo zaznamenány v průzkumech.
„Říkáme jim nestandardní zoo a jsou jich tisíce po celé zemi,“ říká Paquette. „Ne všechny mají tygry, ale mnohé ano.“
Poptávku po tygrech v zemi navíc zvyšují například státní veletrhy, placená zařízení a dokonce i nákupní centra.
„Lidé se rádi fotí s tygříky,“ říká Angela Culverová, mediální ředitelka záchranného a vzdělávacího centra In-Sync Exotics Wildlife Rescue and Educational Center v Texasu, které chová 78 velkých koček, z toho asi 35 tygrů.
„Často jsou příliš dlouho držena na lahvi, aby byla uměle malá a podvyživená, aby se s nimi lépe manipulovalo; pak jsou buď prodána, použita k chovu, nebo utracena, pokud nezasáhne útulek – je to začarovaný kruh.“
Jedna škola na Floridě měla dokonce tygra v kleci jako hvězdnou atrakci na maturitním večírku, jak se minulý měsíc široce psalo.
Tygři v zajetí však často trpí nemocemi a dalšími traumaty, včetně nesprávné stravy a nedostatku živin.
Přiměřené krmení čtyřsetkilového tygra domácího by stálo asi 200 dolarů týdně v mase a odstranění drápků znamená amputaci každé kosti na noze.
U některých se vyvinula vážná svalová atrofie z toho, že strávili život v malých výbězích bez prostoru pro pohyb.
„Ve volné přírodě může mít tygří teritorium rozlohu 20 čtverečních mil i více,“ říká Callison. „Pokud stráví celý svůj život v zajetí na prostoru odpovídajícímu velikosti ložnice, dochází k rozsáhlým fyzickým a psychickým škodám.“
Od roku 1990 zemřelo podle HSUS v celé zemi více než 22 lidí a téměř 500 jich bylo zraněno velkými kočkami a primáty chovanými v zajetí.
Amerika má již značnou populaci původních divokých zvířat. Odhaduje se, že zde žije 300 000 černých medvědů, dále 30 000 horských lvů (známých také jako pumy) a 1 500 medvědů grizzly.
Statistiky však uvádějí, že útoky divokých zvířat jsou mimořádně vzácné. Zpráva Stanfordovy univerzity z roku 2017 dospěla k závěru, že v letech 2008 až 2015 z 1 610 úmrtí způsobených zvířaty v USA největší podíl připadá na zvířata typu skotu a koní, následují jedovatá zvířata a psi.
„Medvědí matka s mláďaty může být nebezpečná situace, pokud se cítí být ohrožena, ale pokud přijmete vhodná opatření, je to mimořádně nepravděpodobné,“ říká Callison.
„Právě koně a hospodářská zvířata jsou příčinou většího počtu úmrtí, protože jich je obrovské množství a pracují s nimi lidé v těsné blízkosti.“
Ti, kdo lobbují za větší regulaci, nakonec chtějí federální zákaz chovu a nového vlastnictví nebezpečných zvířat, i když říkají, že je to těžko prodejné kvůli nedůvěře lidí k velké vládě.
I kdyby taková legislativa prošla a orgány činné v trestním řízení a další agentury vypracovaly strategii odchytu nelegálně vlastněných tygrů, stále zůstává otázka, co s nimi. Zoologické zahrady a útulky pro zvířata říkají, že už teď mají více tygrů, než mohou přijmout.
Do té doby může být účinnější změna postoje veřejnosti, říkají lidé z organizací na ochranu zvířat.
„Lidé si myslí, že když zvíře vychovají od mláděte, tak nebude agresivní, ale ta zvířata jsou pořád divoká, mají to v DNA,“ říká Culver.
„Zvíře vám možná nechce ublížit, ale je mnohem silnější – třeba si chce hrát a jen vám hrábne do ruky. Dokonce i rysi mají pořádnou sílu, to vám povím.“