Indická centrální banka nedávno zvýšila reverzní repo sazbu ze 4 % na 4,5 % a repo sazbu z 5,5 % na 5,75 %. Bankovní sazba byla ponechána na úrovni 6 %. Sazba hotovostních rezerv (CRR) plánovaných bank byla zachována na úrovni 6 % jejich čistých závazků na požádání a termínovaných závazků (NDTL).
Tento krok měl za cíl zmírnit inflaci omezením poptávkových tlaků a snížit volatilitu krátkodobých sazeb, nechal se slyšet guvernér RBI Subbarao. „Inflaci nyní výrazně ovlivňují faktory na straně poptávky,“ uvedl Subbarao. „Je nezbytné, abychom pokračovali ve směru normalizace našich politických nástrojů na úroveň odpovídající vyvíjejícím se scénářům růstu a inflace.“
Highlights of RBI Monetary Policy Review for the first quarter of the financial year FY2010-11
Bankovní sazba byla ponechána na úrovni 6 %.0% Repo sazba zvýšena o 25 bazických bodů z 5,5 % na 5,75 % s okamžitou platností Reverzní repo sazba zvýšena o 50 bazických bodů ze 4,0 % na 4,50 % s okamžitou platností Sazba hotovostních rezerv (CRR) plánovaných bank byla ponechána na úrovni 6 %.Projekce inflace WPI pro březen 2011 byla zvýšena z 5,5 % na 6,0 % Základní projekce růstu reálného HDP pro období 2010-2011 byla revidována z 8,5 % na 8,5 %.0 % s tendencí k růstu Projekce růstu M3 a nepotravinářských úvěrů pro období 2010-2011 byly ponechány na 17 %, resp. 20 % Přezkum měnové politiky v polovině čtvrtletí bude pravidelný počínaje 16. zářím 2010 RBI v podstatě oznámila, že nezvýší CRR a zvýší repo sazbu o 25 bazických bodů, ale zvýšení reverzní repo sazby o 50 bazických bodů mnozí neočekávali.
RBI uvedla, že od opatření měnové politiky se očekává:
Mírnění inflace prostřednictvím omezení poptávkových tlaků a inflačních očekávání. Udržet finanční podmínky příznivé pro udržení růstu. Vytvářet podmínky likvidity odpovídající účinnější transmisi politických opatření. Snížit volatilitu krátkodobých sazeb v užším koridoru.
Vliv úrokových sazeb a inflace:
Jaký vliv má měnová politika na různé úrokové sazby v ekonomice a jaký vliv má na míru inflace? RBI tyto úrokové sazby přímo neřídí, ale obecně platí, že přísnější měnová politika vede k vyšším úrokovým sazbám.
Jak tedy úrokové sazby ovlivňují růst a pokles inflace? Vyšší úrokové sazby dávají spotřebitelům (podnikům) do rukou menší výpůjční sílu, spotřebitelé tedy méně utrácejí, poptávka se zpomaluje, a tím se řídí inflace. Pokud RBI rozhodne, že ekonomika zpomaluje – že poptávka zpomaluje – pak může snížit úrokové sazby, čímž zvýší množství hotovosti vstupující do ekonomiky (spotřebitelů/podniků).
Pochopme některé pojmy
Monetární politika – úrokové sazby (RBI, bankovní sazba, reverzní repo sazba, sazba zpětného odkupu, míra hotovostních rezerv CRR, čisté poptávkové a časové závazky NDTL, M3). Inflace (WPI,CPI) Vztah mezi měnovou politikou a inflací.
Takže cílem posledních politických opatření je kontrolovat inflační tendence zvyšováním úrokových sazeb.
Základní ekonomické pojmy RBI, měnová politika, úrokové sazby a inflace,
RBI:
Úloha Reserve Bank of India: Regulaci peněžní zásoby a úrokových sazeb provádí centrální banka, jako je Reserve Bank of India a Federal Reserve Board v USA, za účelem kontroly inflace a stabilizace měny.
Zřízení
Indická rezervní banka byla založena 1. dubna 1935 v souladu s ustanoveními zákona o Indické rezervní bance z roku 1934.
Preambule
Preambule Indické rezervní banky popisuje základní funkce Rezervní banky takto: „…regulovat vydávání bankovek a držení rezerv s cílem zajistit měnovou stabilitu v Indii a obecně provozovat měnový a úvěrový systém země k jejímu prospěchu“.
Monetární politika:
Monetární politika je jedním ze způsobů, jak může vláda ovlivňovat ekonomiku. Tím, že ovlivňuje efektivní cenu peněz, může Federální rezervní systém ovlivnit množství peněz, které spotřebitelé a podniky utratí.
Reguluje nabídku peněz a cenu a dostupnost úvěrů v ekonomice. Zabývá se úrokovými sazbami z úvěrů i výpůjček komerčních bank. Cílem měnové politiky je udržení cenové stability, plné zaměstnanosti a hospodářského růstu. Za formulování a provádění měnové politiky odpovídá Indická rezervní banka. Může zvyšovat nebo snižovat nabídku oběživa i úrokovou sazbu, provádět operace na volném trhu, kontrolovat úvěry a měnit výši povinných minimálních rezerv.
Provádění měnové politiky RBI:
RBI používá k řízení nabídky peněz úrokovou sazbu, OMO, změny CRR bank a primární umístění vládního dluhu. Nejčastěji používanými nástroji jsou OMO, primární umístění a změny CRR.
Úrokové sazby: Úrokové sazby měří cenu půjčování peněz. Pokud si chce podnik půjčit od banky 1 milion rupií, banka si účtuje určitou úrokovou sazbu, která se obvykle vyjadřuje v procentech za dané období. Například pokud by banka půjčila podniku peníze s roční úrokovou sazbou 5 %, musel by podnik na konci roku splatit 1 050 000 rupií. Z pohledu společnosti je hodnota tohoto 1 000 000 rupií právě teď vyšší než 1 050 000 rupií za rok (pravděpodobně proto, že má s penězi plány), a proto si je chce půjčit. Pro banku je to výnos 5 % z roční investice. Obecně existují dva typy‘ úrokových sazeb: pohyblivé a pevné. Pohyblivá sazba, nazývaná také nastavitelná sazba, se pohybuje podle sazby, která je stanovena mimo úvěrovou instituci, například podle základní sazby (sazba, za kterou banky půjčují svým nejlepším zákazníkům).
Repo (repurchase) sazba: Sazba, za kterou RBI půjčuje peníze komerčním bankám, se nazývá repo sazba. Jedná se o nástroj měnové politiky. Kdykoli mají banky nedostatek finančních prostředků, mohou si je půjčit od RBI.
RBI zvýšila repo sazbu z 5,5 % na 5,75. Zvýšení repo sazby znamená, že banky dostanou peníze za vyšší sazbu než dříve a naopak. Repo sazba v Indii je podobná diskontní sazbě v USA.
Reverzní repo sazba: Reverzní repo sazba je sazba, za kterou si RBI půjčuje peníze od komerčních bank. Banky vždy rády půjčují peníze RBI, protože jejich peníze jsou v bezpečných rukou s dobrým úrokem.
RBI zvýšila reverzní repo sazbu ze 4 % na 4,5 %
Zvýšení reverzní repo sazby může přimět banky, aby u RBI zaparkovaly více prostředků a získaly tak vyšší výnosy z volných peněžních prostředků. Je to také nástroj, který může RBI použít k odčerpání přebytečných peněz z bankovního systému.
Součinitel hotovostních rezerv (CRR) je objem prostředků, které musí banky držet u RBI
Součinitel hotovostních rezerv (CRR) je objem prostředků, které musí banky držet u RBI. Pokud se centrální banka rozhodne zvýšit CRR, částka, kterou mají banky k dispozici, se sníží. RBI používá CRR k odčerpání nadbytečných peněz ze systému.
Čisté závazky na požádání a časové závazky NDTL – zahrnují souhrnné vklady, půjčky a ostatní závazky na požádání a časové závazky, nikoli pouze souhrnné vklady.
Míra hotovostních rezerv (CRR) plánovaných bank byla zachována na úrovni 6 % jejich čistých závazků na požádání a časových závazků (NDTL).
Měření nabídky peněz
RBI přijala různé koncepce měření nabídky peněz. Prvním z nich je M1, který se rovná součtu oběživa u veřejnosti, vkladů na požádání u veřejnosti a ostatních vkladů u veřejnosti. Zahrnuje tedy všechny mince a bankovky v oběhu a osobní běžné účty.
M2, je měřítkem peněz, nabídky, zahrnující M1, plus osobní vkladové účty – plus vládní vklady a vklady v jiných měnách než v rupiích.
Třetí koncept M3 neboli koncept širokých peněz, jak je také znám, je poměrně populární. M3 zahrnuje čisté termínované vklady (termínované vklady), úsporné vklady u poštovních spořitelen a všechny složky M1.
Inflace:
Problémem, který v posledních letech vyvolává vážné obavy měnových autorit jak ve vyspělých, tak v rozvojových ekonomikách, je fenomén inflace. Inflaci lze popsat jako situaci, která se vyznačuje trvalým růstem cenové hladiny. Situace začíná vyvolávat obavy, když tento růst cenové hladiny překročí únosnou mez. Když se ceny zvyšují, nepostihují všechny vrstvy společnosti rovnoměrně. Při růstu cen některé části společnosti získávají, zatímco jiné části společnosti ztrácejí. Přetrvávající inflace také způsobuje společnosti trvalé škody. Odvádí investice do kanálů, jako je nákup půdy a jiných aktiv, které přinášejí rychlé kapitálové zisky. Pokud inflace trvá delší dobu, snižuje také motivaci k úsporám. Při kontrole inflace však úřady musí nejen identifikovat příčiny, ale také vyhodnotit další vedlejší účinky, které mohou vzniknout v důsledku provádění protiinflační politiky.
Na základě zdroje inflačních tlaků bylo zvykem rozlišovat tři typy inflace, poptávkovou, nákladovou a strukturální.
Ukazatele a měření inflace:
Cenové indexy
Pohyby cen mají dva aspekty. Jedním je změna relativních cen, které ovlivňují mikroekonomickou alokaci zdrojů, a druhým změna celkové cenové hladiny, která ovlivňuje kupní sílu peněz vůči zboží a službám obecně.
K zachycení tohoto druhého aspektu jsou vytvořeny různé cenové indexy. Je snadné měřit změny cen jednotlivých komodit, ale jak zjistit celkové zvýšení cen celého koše komodit? K tomu slouží cenový index. Existují tři typy cenových indexů, a to index velkoobchodních cen (WPI), index spotřebitelských cen (CPI) a deflátor HDP.
Index velkoobchodních cen ( WPI)
Měří změny velkoobchodních cen, odráží inflaci výrobců – inflaci, které čelí výrobci z hlediska vstupů
A
Index spotřebitelských cen (CPI)
Měří změny maloobchodních cen, a tedy inflaci, protože ovlivňuje spotřebitele.
Deflátor HDP
Je definován jako poměr HDP v běžných cenách k HDP ve stálých cenách.
K sestavení indexu pro daný rok s ohledem na základní rok potřebujeme
Spotřební koš v základním roce Ceny položek v koši v základním roce a Cenové relace pro každou položku v daném roce. Z (i) a (ii) můžeme získat váhy w1…wn.
Vztah mezi měnovou politikou a inflací.
Měřená míra inflace v každém okamžiku se bude skládat z řady jednotlivých cenových změn. Výše inflace v ekonomice se však týká více než jen součtu všech individuálních cenových změn. O výši inflace v ekonomice rozhoduje něco podstatnějšího – zda činí 1 %, 10 % nebo 100 %.
Inflace obvykle vzniká v důsledku převisu poptávky nad nabídkou.
Aby se inflační tlaky v ekonomice omezily, musí poptávka růst zhruba v souladu s produkcí. Produkce roste v čase tempem, které do značné míry závisí na faktorech zvyšujících produktivitu. Pokud poptávka roste rychleji, pokud v ekonomice nejsou volné kapacity – například po recesi – inflace pravděpodobně poroste.
Jednou ze základních příčin inflace je úroveň peněžní poptávky v ekonomice – kolik peněz se utrácí. Můžeme si to demonstrovat na tom, co se stane, když ceny některých výrobků rostou. Představme si, že se zvýšila cena vstupenek do kina. Pokud si spotřebitelé chtějí koupit stejné množství všech výrobků a služeb jako dříve, budou nyní muset utratit více – protože cena jednoho z výrobků, které spotřebovávají, vzrostla. To bude možné pouze tehdy, pokud se zvýší jejich příjmy, případně pokud budou spotřebitelé ochotni utratit větší část svých příjmů a méně šetřit. Pokud se však celkové výdaje nezvýší, pak vyšší ceny budou znamenat, že si spotřebitelé buď budou muset koupit méně lístků do kina, nebo si koupí méně něčeho jiného. Jakýkoli pokles poptávky po zboží a službách vyvolá tlak na snižování cen. Ačkoli tedy vyšší náklady nebo jiné faktory mohou způsobit růst některých cen, nemůže dojít k trvalému růstu cen, pokud nerostou také příjmy a výdaje.
Všeobecně se má za to, že ceny rostou, když se více peněz honí za malým množstvím zboží.
Jedním z klíčových taků při kontrole míry inflace je tedy kontrola nadměrné nabídky peněz v ekonomice.
Podle odborníků se RBI zvýšením reverzní repo sazby snažila snížit odběr nepotravinářských úvěrů, který v současnosti činí 22,3 %. Současná úroveň čerpání úvěrů je vyšší než projekce RBI pro letošní rok ve výši 20 %. Zvýšení reverzní repo sazby je o 25 bazických bodů vyšší než zvýšení repo sazby. Tento krok povede k tomu, že banky budou u RBI parkovat více peněz.
Zjednodušeně řečeno, zvýšením úrokových sazeb řekněme reverzní repo a repo ( jako v současném případě) se RBI snaží zvýšit náklady na půjčování peněz tím, že sníží nabídku peněz. To by ovlivnilo (snížilo) peníze, které utrácejí spotřebitelé a podniky. to by zpomalilo inflaci.
Prof.M.Guruprasad, Aicar Business School
Také viz následující odkazy na články
1. Ekonomika pro každého – Snadná ekonomická úvěrová politika – úrokové sazby v zájmu národa
2. Ekonomika pro každého -Tvorba úvěru- Úvěrová politika II. část
3. Ekonomika pro každého – Inflace: Dopad na národ