Abstrakty &komentář
Synopse: Dlouhodobý výsledek u asymptomatických mužů s předčasnými komorovými depolarizacemi vyvolanými cvičením: Zjevně zdraví muži, kteří vykazují časté PVC během cvičení, mají vyšší míru kardiovaskulární i celkové úmrtnosti.
Zdroje: Jouven X, et al. N Engl J Med 2000;343:826-833; Calkins H. N Engl J Med 2000;343:879-880.
V období let 1967 až 1972 jouven a jeho kolegové podrobili 93,4 % všech zjevně zdravých mužů, zaměstnanců pařížské státní správy, standardnímu zátěžovému testu na kole s cílem zjistit krátkodobou a dlouhodobou prognózu spojenou s předčasnými komorovými kontrakcemi (PVC) vyskytujícími se v klidu, během zátěže a v období bezprostředně po zátěži. Při vstupu se věk subjektů pohyboval od 42 do 53 let. Zjevně dobrý stav byl definován jako absence systolického tlaku vyššího než 180 mm Hg, bez anamnézy diabetu mellitu a bez abnormality na standardním klidovém 12svodovém EKG. Subjekty byly sledovány do 1. ledna 1991 – celkem 23 let. Životní statistiky byly k dispozici u všech 6456 subjektů kromě 355 (5,5 %).
Testování při zátěži bylo pozitivní na ischemii u 4,4 % subjektů. Časté PVC se vyskytly před cvičením u 0,8 %; během cvičení u 2,3 %; a u 2,9 % během zotavování po cvičení. Časté předčasné kontrakce se vyskytly před cvičením u 2 %, během cvičení u 8,5 % a během zotavování po cvičení u 7,3 %. Během 23 let sledování nebyl zjištěn žádný rozdíl v celkové ani kardiovaskulární mortalitě mezi těmi, kteří neměli žádné, zřídkavé nebo časté PVC před cvičením. Naproti tomu osoby, které měly během cvičení časté VPB, měly významně vyšší celkovou (41,3 %) i kardiovaskulární mortalitu (16,7 %) ve srovnání s těmi, které během cvičení neměly žádné (27,9 % celkové a 16,7 % KV) nebo málo časté VPB (26,3 % celkové a 6,8 % KV). Ti, kteří měli časté VPB během fáze zotavení, měli vyšší míru úmrtnosti ze všech příčin, ale neměli vyšší míru KV úmrtnosti než ti, kteří neměli žádné nebo jen zřídkavé VPB.
Významné je, že u osob, které vykazovaly ischemické změny EKG během cvičení, se zřídka vyskytovaly časté PVC; naopak u osob, které vykazovaly časté PVC během cvičení, se zřídka vyskytovaly ischemické změny EKG. Jouven et al vyvozují následující závěry: 1) zdánlivě zdraví muži, kteří vykazují časté PVC během cvičení, mají vyšší míru kardiovaskulární i celkové úmrtnosti; 2) důvodem tohoto zvýšení souvisejícího s PVC je něco jiného než ischemická choroba srdeční; a 3) dlouhodobé zvýšení kardiovaskulární úmrtnosti spojené s PVC vyvolaným cvičením je stejného rozsahu jako úmrtnost spojená s ischémií. Jouven et al naznačují, že PVC vyvolané cvičením mohou odrážet účinky katecholaminů a/nebo mohou odrážet, že tyto osoby měly nějakou formu kardiomyopatie (například dysplazii pravé komory).
Komentář Michaela K. Reese, MD, MPHV doprovodném editorialu Calkins poznamenává, že „pozoruhodně málo je známo o dlouhodobých prognostických důsledcích komorových arytmií vyvolaných cvičením“. Poznamenává, že studie Jouvena et al je první, která hodnotí jejich prognostické důsledky. Kliničtí lékaři nyní vědí, že cvičením vyvolané PVC nejsou benigní a že jedinci, u nichž se některé z nich objeví, vyžadují další pečlivé vyšetřování a pravidelné dlouhodobé sledování.