Robert F. Kennedy se rozzářil.
„Teď už jen do Chicaga a tam zvítězíme!“ Senátor vyhrál kalifornské primárky, což byl rozhodující krok před Národním sjezdem Demokratické strany, který se konal za pouhé dva měsíce v Chicagu. V časných ranních hodinách 5. června 1968 zvedl Kennedy ukazováček a prostředníček, mrkl na dav znakem „V“ jako vítězství a za zvuku skandování odešel z pódia hotelu Ambassador v Los Angeles.
Během několika minut jásot vystřídal křik.
„Můj Bože, už ne“
Boris Yaro dorazil do hotelu Ambassador v půl jedenácté večer 4. června. Reportér Los Angeles Times byl mimo službu a doufal, že se mu podaří Kennedyho vyfotit. O několik hodin později, poté co Kennedy vystoupil na pódium a promluvil k davu, Yaro na senátora zakřičel, aby zvedl dva prsty. Netrefil se.
Yaro spatřil otvor do kuchyně. Možná teď dostane svou šanci.
Zazněly výstřely.
Šest lidí bylo střelbou zraněno. Jen jeden měl zemřít.
„Reakce, kterou jsem měl, byla: „Můj bože, už zase.““
Yaro viděl, jak Kennedy sklouzl na podlahu, když kolemjdoucí chytili střelce a praštili ho rukou o desku mrazáku, čímž zbraň vyrazili.
„Natáhl jsem ruku a zvedl revolver,“ řekl Yaro. „Vzpomínám si, že rukojeť byla ještě teplá.“
Zbraně se chopil William Barry, Kennedyho osobní strážce a bývalý agent FBI. Rosey Grier, fotbalista, údajně seděl na střelci, dokud nepřijela policie.
Kennedy ležel na zádech, zalitý krví. Yaro pořídil šest snímků.
Míří do redakce The Times. Odevzdal film a poté, co reportérovi píšícímu článek popsal, co viděl, šel do temné komory, aby si prohlédl snímky.
Tam, ve tmě, plakal.
„Tehdy to byl jiný svět“
John Nickols to ráno slyšel zprávy v rádiu. Když zástupce šerifa okresu Los Angeles dorazil do Síně spravedlnosti, byl všude zmatek.
Muž, který byl později odsouzen za zabití Kennedyho, Sirhan Sirhan, byl držen nahoře.
Sirhan, 24letý jordánský uprchlík žijící v Pasadeně, napsal tři týdny předtím manifest.
„Kennedy musí být zavražděn 5. června 1968.“
Toto datum bylo prvním výročím šestidenní války vedené mezi Izraelem a jeho sousedy Egyptem, Sýrií a Jordánskem.
Kandidáti na prezidenta neměli v roce 1968 obvykle policejní ochranu. Prezident Lyndon B. Johnson několik týdnů před střelbou tajně požádal o finanční prostředky na ochranu všech kandidátů.
V hotelu Ambassador však tu noc žádná mimořádná ochranka nebyla.
V Justiční síni byla Sirhanovi poskytnuta mimořádná ochrana. Úřady si dobře pamatovaly, že atentátníka na prezidenta Johna F. Kennedyho, Lee Harveyho Oswalda, zabil Jack Ruby, když byl ve vazbě.
„Panovaly velké obavy, že Sirhan bude z nedostatku lepšího výrazu odstraněn ještě před soudem,“ řekl Nickols.
Okna Sirhanova pokoje byla zakryta ocelovými pláty. Nickols slyšel, že poslanci byli před vstupem do jeho pokoje prohledáni a že všechno, co Sirhan jedl, bylo z konzervy.
„Báli se, že někdo vejde dovnitř, zastřelí ho a udělá si jméno.“
„Mé srdce bylo tak zlomené“
Donna Chaffeeová si myslela, že Kennedy vyhraje listopadové volby. Předpokládala, že po ukončení studia bude pracovat v Bílém domě.
Chaffeeová během studia na Univerzitě George Washingtona pracovala pro Kennedyho kampaň. Když přestoupila na Kalifornskou univerzitu v Berkeley, zůstala aktivní. S Kennedym se viděla několik dní před jeho odjezdem do Los Angeles a zajistila svým rodičům vstupenky na akci v hotelu Ambassador. Nakonec odvezli některé z Kennedyho dětí na letiště poté, co byl jejich otec zastřelen.
6. června v 1:44 ráno Kennedy zemřel. Chaffeeho budoucnost i budoucnost mnoha dalších lidí byla převrácena.
„Poté, co byl zastřelen, jsem na politiku dlouhá léta neměl žaludek.“
Chaffee naskočil do letadla do New Yorku, aby se spolu s bývalými Kennedyho spolupracovníky zúčastnil pohřbu. Byla tam i Coretta Scott Kingová, jen dva měsíce poté, co byl zabit její manžel, reverend Martin Luther King Jr.
Chaffee jel vlakem na Arlingtonský národní hřbitov a sledoval, jak je Kennedy ukládán k poslednímu odpočinku.
„Člověk prochází životem a snaží se dělat správné věci, a pak narazí na rozhodnutí, kdy neví, co má dělat. On si vzpomene a ukáže vám správný směr.“
O padesát let později
Hotel Ambassador byl v roce 2006 zbourán. Roky předtím byla tato památka o rozloze 23,5 hektaru v centru debaty o vlastnictví mezi developerem a budoucím prezidentem Donaldem Trumpem a losangeleskou školskou radou. Nakonec vlastnické právo k pozemku získala Rada pro vzdělávání.
Sirhan zůstává ve vězení. Nedávno Robert F. Kennedy Jr. prozradil, že v prosinci loňského roku navštívil odsouzeného střelce v nápravném zařízení Richarda J. Donovana poblíž San Diega. Na konci jejich setkání dospěl k závěru, že na jeho otce zaútočil druhý střelec – teorii, které mnozí, včetně jednoho ze zraněných, dlouho věřili.
Dnes na místě bývalého hotelu stojí Komunitní školy Roberta F. Kennedyho – šest malých škol, každá s posláním sociální spravedlnosti.
Stěnu ve školní knihovně zdobí nástěnná malba Kennedyho natahujícího se k nataženým rukám. Venku stojí památník věnovaný jeho osobě se slovy z projevu, který pronesl v roce 1966 v Jihoafrické republice.
„Málokdo bude mít tu velikost, aby ohnul dějiny; každý z nás však může pracovat na změně malé části událostí a v součtu budou všechny tyto činy zapsány do dějin této generace.“
The Times se o Chaffeeho a Nickolsově příběhu dozvěděly z naší výzvy z roku 1968. Pokud máte vzpomínku na rok 1968, o kterou byste se chtěli podělit, zanechte nám vzkaz na čísle (951) 39-HeyLA/(951) 394-3952 nebo nám napište zde.
Střih videa a zvuku: Yadira Flores, Robert Meeks a Myung J. Chun
.