Den, kdy zemřel spoluzakladatel skupiny Pink Floyd Syd Barrett

Sláva Syda Barretta se v době, kdy spoluzakladatel skupiny Pink Floyd zemřel, vypařila a on by si to ani jinak nepřál.

Barrett podlehl 7. července 2006 v nemocnici Addenbrooke’s v Cambridge rakovině slinivky břišní a většinu svého dospělého života strávil daleko od pozornosti. Objevil se pouze na dvou albech Pink Floyd, Piper at the Gates of Dawn z roku 1967 a Saucerful of Secrets z roku 1968, a po roce 1970 už žádnou další desku nevydal. Místo toho vedl klidnou, poměrně normální existenci, která se soustředila na každodenní rutinu a uměleckou tvorbu.

Spekulovalo se o jeho duševním zdraví, které bylo dlouho živnou půdou pro fanoušky i odpůrce, nemluvě o tématu, kterému se Pink Floyd věnovali na albu Wish You Were Here z roku 1975, ale o Barrettově fyzickém úpadku se téměř nevědělo. Fanoušci se také po Barrettově smrti dozvěděli, že několik let trpěl cukrovkou.

„Kapela je samozřejmě velmi rozrušená a smutná, když se dozvěděla o smrti Syda Barretta,“ uvedli přeživší členové Pink Floyd v prohlášení. „Syd byl vůdčím světlem rané sestavy kapely a zanechal po sobě odkaz, který nepřestává inspirovat.“

V roce 2007 následoval hvězdami nabitý tributní koncert v londýnském Barbican Theatre. David Gilmour, Richard Wright a Nick Mason zahráli ranou klasiku Pink Floyd „Arnold Layne“ a vystoupil také další floydovský odchovanec Roger Waters. „Syd byl skvělý člověk a jedinečný talent,“ uvedl Waters prostřednictvím svých webových stránek. „Zanechává za sebou dílo, které je velmi dojemné i hluboké a které bude zářit navždy.“

Na jiném místě programu vystoupili mimo jiné Kevin Ayers, Damon Albarn z Blur, Captain Sensible z Damned, Mike Heron z Incredible String Band, Robyn Hitchcock, Chrissie Hynde a John Paul Jones. David Bowie také na svých webových stránkách ocenil Barrettův vliv. „Ani nevíte, jak je mi smutno,“ napsal. „Syd byl pro mě velkou inspirací. Jeho vliv na mé myšlení byl obrovský. Velmi lituji toho, že jsem ho nikdy nepoznal.“

Barrettova sestra Rosemary ho v rozhovoru pro Sunday Times nazvala „mým roztomile obyčejným bratrem“. Řekla, že „prostě nedokázal pochopit“ neutuchající zájem o svá léta ve skupině Pink Floyd, prý byl „příliš pohlcený vlastními myšlenkami, než aby si našel čas na své fanoušky“. Podle článku se Barrett kromě svých obrazů pustil i do nového projektu. „Velmi hluboce četl o dějinách umění a vlastně o tom napsal knihu,“ řekla Rosemary. Kniha však zůstává nedokončená a nevydaná. „Jeho vlastní mysl ho natolik pohltila, že se nechtěl nechat rozptylovat,“ dodala.

Desáté výročí Barrettova úmrtí vyvolalo další kolo poct. V anglické Cambridgi byla naplánována zvláštní vzpomínková akce na Barretta. Na filmovém festivalu v Cambridge měl premiéru nový dokumentární film Get All That Ant? s fotografiemi a archivními záběry z 60. let a snímky z Londýna, San Franciska a Barrettova rodného města Cambridge.

Procházka s názvem I Spy Syd in Cambridge zahrnovala také zastávky u Barrettova bývalého rodinného domu, jeho školy a starých domů Gilmoura a Waterse. Tyto akce se konaly současně s odhalením stálého Barrettova památníku v Cambridge a s koncertem na počest Syda Barretta s názvem „Syd Barrett – A Celebration“.

Myslíte si, že znáte Pink Floyd?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.