Derivační morfologie často zahrnuje přidání derivačního sufixu nebo jiného afixu. Takový afix se obvykle vztahuje na slova jedné lexikální kategorie (části řeči) a mění je na slova jiné takové kategorie. Například jedním z účinků anglické derivační přípony -ly je změna přídavného jména na příslovce (slow → pomalu).
Tady jsou příklady anglických derivačních vzorů a jejich přípon:
- přídavné jméno k podstatnému jménu: -ness (slow → pomalost)
- přídavné jméno k příslovci: -(slabý → oslabit)
- přídavné jméno k přídavnému jménu: -ský (červený → červený)
- přídavné jméno k příslovci: -ly (osobní → osobně)
- přídavné jméno k přídavnému jménu: -al (rekreační → rekreační)
- přídavné jméno k příslovci:
- sloveso k přídavnému jménu: -able (drink → drinkable)
- sloveso k podstatnému jménu (abstraktum): -ance (deliver → deliverance)
- sloveso k podstatnému jménu (agent): -(psát → spisovatel)
Derivační afixy však nemusí nutně měnit lexikální kategorii; mohou měnit pouze význam základu a kategorii ponechat beze změny. Předpona (write → přepsat; lord → nad-lord) mění v angličtině lexikální kategorii jen zřídka. Předpona un- se uplatňuje u přídavných jmen (healthy → unhealthy) a některých sloves (do → undo), ale jen zřídka u podstatných jmen. Několik výjimek tvoří derivační předpony en- a be-. En- (nahrazené em- před labiálami) je obvykle přechodníkovou značkou u sloves, ale lze ho použít i u přídavných jmen a podstatných jmen a vytvořit tak přechodníky: circle (sloveso) → encircle (sloveso), ale rich (adj) → enrich (sloveso), large (adj) → enlarge (sloveso), rapture (podstatné jméno) → enrapture (sloveso), slave (podstatné jméno) → enslave (sloveso).
Pokud dochází k derivaci beze změny slova, např. při přeměně podstatného jména snídaně na sloveso snídat, hovoříme o konverzi neboli nulové derivaci.
Derivace, jejímž výsledkem je podstatné jméno, se může nazývat nominalizace. Může zahrnovat použití afixu (např. u zaměstnat → zaměstnanec), nebo k ní může dojít konverzí (např. u derivace podstatného jména běh ze slovesa běžet). Naproti tomu derivaci, jejímž výsledkem je sloveso, lze nazvat verbalizací (jako například od podstatného jména máslo ke slovesu máslovat).