Gubernátor Rio de Janeira Wilson Witzel má při přeletech těžce ozbrojených helikoptér nad rozlehlými favelami svého státu jediný cíl.
„Zjednáme v tomto domě pořádek,“ říká brazilský pravičák, obklopený vojenskou policií s útočnými puškami, na jednom ze svých živě vysílaných videí zveřejněných na sociálních sítích. “ Skoncujeme s tímto banditismem, který terorizuje naše nádherné město.“
Mezi policejními vraždami, vraždami gangů a náhodnou střelbou hlásí přímořský stát 39 mrtvých na každých 100 000 obyvatel, čímž překonává celostátní ukazatel 27 mrtvých na 100 000 obyvatel – což je samo o sobě podle mezinárodních standardů extrémně vysoká úroveň. Rio se stalo symbolem bezpečnostního problému, který se zavázal řešit brazilský pravicový prezident Jair Bolsonaro milující zbraně.
Míra vražd představuje skok z nejnižší hodnoty 23,6 mrtvých na 100 000 obyvatel v roce 2015, kdy město v plné přípravě na olympijské hry 2016 nasadilo řadu inovativních, ale nákladných strategií, aby vraždy zastavilo.
Přibližně 250 mil jižně od Ria de Janeiro nemůže být situace odlišnější: São Paulo, kde se před necelými 20 lety odehrávaly přestřelky, je dnes považováno za oázu klidu. Největší brazilský stát podle podílu na hrubém domácím produktu loni vykázal míru vražd zhruba 10 na 100 000 obyvatel, což je nejméně v zemi. Samotné město zaznamenalo od roku 2001 téměř 90procentní pokles počtu vražd.
Rozsah poklesu násilné kriminality v São Paulu je dechberoucí.
Robert Muggah, ředitel výzkumu, Institut Igarapé
Rozdílné osudy dvou nejslavnějších států země přiměly kriminology, politiky a odborníky k otázce, proč se tak stalo a jaké poučení si Rio může vzít od největšího brazilského města, svého rivala na národní scéně.
„Rozsah poklesu násilné kriminality v São Paulu je dechberoucí,“ říká Robert Muggah, ředitel výzkumu v institutu Igarapé, think tanku zaměřeného na bezpečnost v Riu de Janeiru. „Kolísající počet vražd v Rio de Janeiru není o nic méně ohromující.“
„Klíčovým faktorem“ úspěchu São Paula jsou trvalé investice do veřejné bezpečnosti, říká Muggah. „Následující guvernéři a ministři veřejné bezpečnosti upřednostňovali dohled nad vojenskou a civilní policií, vzdělávání a výcvik nových rekrutů a inteligentnější nasazení stávajících prostředků.“ Podle něj pomohla také lepší koordinace mezi civilní a vojenskou policií.
„Je to historicky dobře řízená vláda,“ říká João Doria, guvernér São Paula, a zdůrazňuje, jak po sobě jdoucí představitelé provedli stát těžkými časy, včetně dvouleté recese, která skončila až v roce 2017.
Naproti tomu Rio vyhlásilo v roce 2016 bankrot v důsledku nechvalně známého korupčního skandálu Lava Jato (Myčka aut), do něhož byly zapleteny desítky vysoce postavených podnikatelů a politiků a který otřásl ekonomikou státu. Finanční prostředky vyschly a stát omezil iniciativy, jako jsou například komunitní policejní programy, které se, byť kontroverzně, zasloužily o snížení počtu mrtvých.
„Rio de Janeiro bylo zmítáno významnými politickými skandály, zhoršováním ekonomické situace a kolapsem vedení státu a obcí. Inovativní strategie zaměřené na snižování násilné trestné činnosti od roku 2008 byly kvůli nedostatku finančních prostředků buď předčasně přerušeny, nebo zrušeny,“ uvádí Muggah.
Tyto škrty umožnily obnovení činnosti zločineckých gangů a také rozšíření militantních skupin vedených bývalými policisty. Milice se rozšířily, aby zaplnily prostor po státu – vydírají místní podnikatele, ovládají trh s neformální místní dopravou, prodej komerčních a obytných nemovitostí a další.
„Stát už neexistuje. Platí zde zákon džungle,“ říká Bruno Paes Manso, odborník na organizovaný zločin z univerzity v São Paulu. „Prokurátoři odhadují, že 40 procent státu Rio de Janeiro je řízeno militantními skupinami.“
Příbuzní a přátelé oplakávají 42letou Anu Cristinu da Conceicao a její matku, 76letou Marlene Marii da Conceicao. Obě ženy byly zabity zbloudilými kulkami během přestřelky mezi policií a překupníky drog v Riu de Janeiru.
Zdroj Mauro Pimentel/AFP/Getty
Zlepšení ekonomické situace v Sao Paulu není jediným důvodem zlepšení bezpečnosti. Svůj podíl na tom má i rostoucí profesionalizace organizovaného zločinu. Zatímco v Riu působí několik znepřátelených gangů – například krvavé Comando Vermelho neboli Rudé velitelství – a milice, kriminální scéně v São Paulu dominuje jeden hráč – Primeiro Comando da Capital neboli PCC.
Založeno na počátku 90. let 20. století, PCC vzkvétalo v přeplněných věznicích São Paula, kde působilo jako jakýsi odborový svaz vězňů tváří v tvář brutalitě dozorců. S rozšířením mobilních telefonů na počátku roku 2000 skupina rychle využila tuto technologii, stejně jako svou masivní síť odsouzených a bývalých trestanců, k prodeji drog, včetně kokainu a cracku.
PCC si uvědomila, že násilí je špatné pro podnikání a jen přitahuje policejní kontrolu, takže se rozhodla pro „profesionálnější způsob“, říká Manso a nastiňuje, jak 30tisícový gang vytvořil strukturovaný systém prodeje drog, obvykle prostřednictvím aplikace WhatsApp. „São Paulo je dnes nejméně násilný stát, ale je to nejdůležitější trh s drogami,“ podotýká.
V São Paulu „máme monopol. Neexistuje žádná válka, protože máme monopol na organizovaný zločin,“ říká Renato Sérgio de Lima, prezident Brazilského fóra pro veřejnou bezpečnost.
Mise Witzela s vrtulníkem je zatím jen poslední reprízou známého aktu pro obyvatele Ria de Janeira.
Mezi únorem a prosincem loňského roku vyslala brazilská armáda tisíce vojáků, aby udržovali pořádek ve favelách tohoto státu. Toto nasazení však mělo na zabíjení jen malý vliv. Celkově počet Brazilců zabitých policií roste – loni se oproti předchozímu roku zvýšil téměř o 20 procent.
„V Brazílii panuje silný pocit, že násilí je řešením, nikoliv problémem; že pokud chcete pořádek, potřebujete násilí,“ říká Manso. „Ale lidé žijící ve favelách nechtějí být ponižováni armádou nebo státem. Pokud se k nim budete chovat jako k nepřátelům, budou se organizovat proti státu, budou stát považovat za svého nepřítele.“
Doplňující zpravodajství: Carolina Unzelte v São Paulu.