Vrozené vady u dětí přeživších atomovou bombu (1948-1954) – Radiation Effects Research Foundation (RERF)

U dětí přeživších atomovou bombu nebyl zaznamenán statisticky významný nárůst závažných vrozených vad ani jiných nežádoucích výsledků těhotenství. Sledování téměř všech těhotenství v Hirošimě a Nagasaki začalo v roce 1948 a pokračovalo šest let. Během tohoto období bylo lékaři ABCC vyšetřeno 76 626 novorozenců. V době zahájení sledování byly v Japonsku některé základní potraviny na příděl, ale přídělové předpisy stanovily zvláštní opatření pro ženy, které byly alespoň ve 20. týdnu těhotenství. Tento dodatečný proces registrace přídělu umožnil identifikovat více než 90 % všech těhotenství a následně vyšetřit výsledky porodů.

Fyzické vyšetření novorozenců během prvních dvou týdnů po narození poskytlo informace o porodní hmotnosti, nedonošenosti, poměru pohlaví, úmrtích novorozenců a závažných vrozených vadách. Frekvence novorozenců s nežádoucími výsledky těhotenství, mrtvě narozených dětí a malformací jsou uvedeny v tabulkách 1, 2 a 3 podle dávky nebo expozice rodičů. Výskyt závažných vrozených vad (594 případů neboli 0,91 %) mezi 65 431 registrovanými ukončeními těhotenství, u nichž rodiče nebyli biologicky příbuzní, se dobře shoduje s velkou sérií současných japonských porodů v tokijské porodnici Červeného kříže, kde se nejednalo o ozáření a celková frekvence malformací byla 0,92 %. Žádný nežádoucí výsledek nevykazoval souvislost s dávkou záření nebo expozicí rodičů.

Nejčastějšími vadami pozorovanými při narození byly anencefalie, rozštěp patra, rozštěp rtu s rozštěpem patra nebo bez něj, vbočená noha, polydaktylie (další prst na ruce nebo noze) a syndaktylie (splynutí dvou nebo více prstů na ruce nebo noze). Tyto abnormality tvořily 445 z 594 (75 %) malformovaných dětí uvedených v tabulce 3.

Protože mnoho vrozených vad, zejména vrozené srdeční vady, není zjištěno v novorozeneckém období, byla opakovaná vyšetření provedena ve věku osmi až deseti měsíců. Z 18 876 dětí opakovaně vyšetřených v tomto věku mělo 378 dětí jednu nebo více závažných vrozených vad (2,00 %) ve srovnání s 0,97 % do dvou týdnů po narození. Opět nebyl prokázán žádný vztah k dávce záření.

Tabulka 1. Nežádoucí výsledky těhotenství (narození mrtvého dítěte, malformace a úmrtí novorozence do dvou týdnů po narození) u osob, které přežily A-bombu, podle dávek záření rodičů a vyšetřených případů/dětí, 1948-1953

Vážená dávka matky (Gy) Vážená dávka otce (Gy) <0.01 0.01-0.49 ≥0.50

<0.01 2,257/45,234 (5.0％) 81/1,614 (5.0％) 29/506 (5.7％) 0.01-0.49 260/5,445 (4.8％) 54/1,171 (4.6％) 6/133 (4.5％) ≥0.50 63/1,039 (6.1％) 3/73 (4,1％) 7/88 (8,0％)

Tabulka 2. Porody mrtvých dětí osobám, které přežily bombu A, podle vyšetřených případů/dětí, 1948-1953

. Podmínky ozáření matky Podmínky ozáření otce Ne ve městech Nízké až střední dávky Vysoké dávky

Není ve městech 408/31,559 (1.3％) 72/4,455 (1,6％) 9/528 (1,7％) Nízké až střední dávky 279/17,452 (1.6％) 139/7,881 (1.8％) 13/608 (2.1％) Vysoké dávky 26/1,656 (1,6％) 6/457 (1.3％) 2/144 (1,4％)

Tabulka 3. Malformace diagnostikované do dvou týdnů po narození podle vyšetřených případů/dětí, 1948-1953

. Podmínky expozice matky Podmínky expozice otce Ne ve městech Nízké až střední dávky Vysoké dávky

Není ve městech 294/31,904 (0.92％) 40/4,509 (0.89％) 6/534 (1.1％) Nízké až střední dávky 144/17,616 (0,82％) 79/7,970 (0,99％) 5/614 (0.81％) Vysoké dávky 19/1,676 (1,1％) 6/463 (1,3％) 1/145 (0.7％)

V letech 2002-2006 byla navíc provedena klinická zdravotní studie přibližně 12 000 osob se zaměřením na nemoci způsobené životním stylem, která vycházela z myšlenky, že v dospělosti se mohou rozvinout poruchy způsobené účinky záření. V této studii byly analyzovány možné vztahy mezi ozářením rodičů a kombinací šesti multifaktoriálních onemocnění (např. cukrovka a hypertenze) s přihlédnutím k takovým životním návykům, jako je pití alkoholu a kouření. Výsledky neprokázaly v této době žádné důkazy o zvýšeném riziku těchto multifaktoriálních onemocnění u cílových osob. Nicméně vzhledem k tomu, že subjekty byly v době zdravotních prohlídek ještě mladé, s průměrným věkem 48,6 let, bylo by žádoucí pokračovat v klinické zdravotní studii této stálé kohorty.

zpět

.