Růženec je modlitba, kterou katolíci používají k rozjímání o klíčových událostech Kristova života. Při modlitbě růžence také obětujeme svůj čas na různé modlitební úmysly. Panna Maria nás opakovaně žádala, zejména ve Fatimě, abychom se často modlili růženec.
Málo věcí je „katoličtějších“ než modlitba růžence. A stejně jako všechny katolické věci má i růženec dlouhou historii.
Růženec se skládá převážně ze „Zdrávasů“ a „Otče náš“. Zahrnuje také používání korálků k počítání modliteb. Má sady tajemství, nad kterými rozjímáme, když se modlíme v „dekádách“, sadách po 10 korálcích. Zde stručně projdu, jak to všechno vzniklo.
„Zdrávas Maria“ se skládá ze slov archanděla Gabriela k Marii („Zdrávas, milosti plná, Pán s tebou“) a ze slov Alžběty k Marii („Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod tvého života!“). Tyto dvě modlitby byly někdy v 6. století spojeny do jediné modlitby. V 11. století byla přidána prosba: „Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodině naší smrti“, čímž byla dokončena „Zdrávas Maria“, jak ji známe.
„Otče náš“ k nám ovšem přišla přímo od Ježíše, který nás poučil: „Modlete se tedy takto:
Křesťané používali kamínky a korálky ke sledování počtu pronesených modliteb již ve 3. století. Například jeden egyptský poustevník se denně modlil 300 kajícných modliteb a svůj postup sledoval pomocí kamínků. Zanedlouho se však začaly používat korálky. Je jednodušší používat korálky na šňůrce než velký kbelík s kamínky! Svatý Jeroným ve 4. až 5. století používal k počítání modlitební korálky. Těmto korálkům se brzy začalo říkat paternoster, protože se s nimi opakovaně modlil „Pater Noster“, Otče náš.
Společná modlitba 150 žalmů byla dlouho důležitou součástí života řeholníků a řeholnic. K tomu však potřebovali znát latinu. Mnozí to neuměli a některým bylo dovoleno (kolem 9. století) nahradit žalmy 150 Otče náš. Tito řeholníci používali k počítání modliteb korálky. Nosit s sebou šňůru 150 korálků však bylo těžkopádné. Místo toho používali šňůry po 50 korálcích, které se modlili třikrát. Tím se přiblížili k růženci, který má 50 korálků „Zdrávas Maria“.
Zdrávas Maria se na těchto sadách korálků začali modlit v 10. a 11. století. Brzy se přidával Otče náš po každých deseti Zdrávasech, aby se rozbila jednotvárnost. Cisterciáci a kartuziáni přibližně v této době vytvořili „mariánský žaltář“, který spočíval v odříkání 150 Zdrávasů, ale nebyla k nim připojena žádná tajemství.
Tady vidíme, jak se utváří růženec: 150 Zdrávasů rozdělených do „dekád“, skupin po deseti, oddělených Otče náš.
Poté přišel na scénu svatý Dominik. V roce 1208 odešel do lesa, aby se modlil o vedení v boji proti albigenské herezi. Zjevila se mu Maria a promluvila k němu. Řekla: „Nediv se, že až dosud jsi svou prací získal tak málo ovoce; … Když Bůh chtěl obnovit tvář země, začal tím, že na ni seslal zúrodňující déšť andělského pozdravení. Proto hlásejte můj Žaltář.“
Svatý Dominik znal mariánský žaltář, o používání korálků k modlitbě 150 Zdrávasů. Maria mu však řekla, aby jím „kázal“. Do té doby k Mariánskému žaltáři nebyly připojeny žádné meditace o Kristově životě. Nebyla to moc velká učební pomůcka. Maria pak Dominikovi zjevila konkrétní tajemství, události z Kristova života, které by se měly „kázat“ pro každou z 15 dekád „Mariánského žaltáře“. Tajemství, která Maria poskytla, byla odpovědí na Dominikovy modlitby. Tato tajemství, zaměřená na Ježíšovo vtělení, umučení a triumf, byla ideální pro boj s herezí, proti níž se svatý Dominik snažil bojovat.
Svatý Dominik se pak vydal do měst, kde byla tato hereze rozšířená, a kázal o každém tajemství, po němž následovala modlitba 10 Zdrávasů. Jeho učení se stalo mnohem účinnější s pomocí Panny Marie.
Ve 13. a 14. století někteří začali považovat obětování „Zdrávasů“ Panně Marii za předání růže. Nakonec se tento dominikánský „mariánský žaltář“ s 15 tajemstvími začal nazývat „růženec“, což je slovo označující věnec nebo kytici květin.
Vidíme tedy, jak se růženec v průběhu staletí utvářel a jak nám sama Maria prostřednictvím svatého Dominika dala první tři sady tajemství. Papež svatý Jan Pavel II. pak v roce 2002 přidal čtvrtý soubor, světelná tajemství.
Pro více informací o tomto tématu doporučuji knihu Mistři růžence: P. Signalness je farářem v kostele Královny nejsvětějšího růžence ve Stanley a v kostele svaté Anny v Berthholdu. Pokud máte otázku, kterou jste se báli položit, nyní je čas ji položit! Stačí poslat svůj dotaz na adresu [email protected] a do předmětu uvést „Otázka, kterou se bojíte položit“.
.