Pro týmy Sacramento Kings a New York Knicks to bylo několik špatných desetiletí. Sacramento má s 13 lety nejdelší aktivní posezónní sucho v NBA; New York není daleko za ním se sedmi lety. Od přestěhování do Sacramenta v roce 1985 Kings nevyhráli šampionát ani se nedostali do finále; Knicks od roku 2000 vyhráli pouze jednu posezónní sérii a od roku 1973 nevyhráli šampionát. V posledních několika desetiletích měly tyto dva kluby jen jeden světlý bod: jejich epický souboj ve finále NBA v roce 2002, jak je zachycen v klasické romantické komedii Jak ztratit kluka za 10 dní.
Ve filmu z roku 2003 slouží finále NBA jako kulisa pro začínající románek mezi dobrodružnou sloupkařkou Andie Andersonovou (Kate Hudsonová) a nafoukaným reklamním manažerem Benjaminem Barrym (Matthew McConaughey). Obě postavy jsou zarytými fanoušky Knicks – McConaugheyho postava údajně pochází ze Staten Islandu, i když zní podezřele jako někdo z Texasu -, ale vynechávají kritické části finále, aby se mohli soustředit na svůj fiktivní vztah. (McConaughey se snaží dokázat svým šéfům, že se do něj dokáže zamilovat žena za 10 dní, a Hudson je ta žena; Hudson píše sloupek s názvem „Jak ztratit chlapa za 10 dní“ a McConaughey je ten chlap). Z toho, co jsme schopni dát dohromady, však vyplývá, že finále mezi Knicks a Kings bylo strhující sedmizápasovou válkou plnou nočních bzučáků, epických návratů a legendárních individuálních výkonů. Možná se jedná o jednu z nejlepších mistrovských sérií v historii ligy.
Vím, co si teď myslíte: „Rodgere, Knicks a Kings nehráli ve finále NBA v roce 2002. Lakers v tom roce smetli Nets. Knicks nepostoupili do play-off a Kings prohráli s Lakers finále Západní konference. Jak ztratit chlapa za 10 dní je film a události v něm vylíčené jsou zcela smyšlené. Je zcela zřejmé, že tvůrci filmu jednoduše sestříhali záběry z jednoho zápasu Knicks a Kings a posypali jimi celý film, aby to vypadalo, že týmy proti sobě odehrály sedm zápasů.“
A musím uznat, že to jsou spravedlivé připomínky. Ale podívejte se: Zrovna teď se žádný basketbal nehraje a já nejspíš umřu dřív, než moji Knicks někdy vyhrají skutečný šampionát. Tohle je všechno, co mám! Takže místo přemýšlení o skutečných Knicks bych vám rád vyprávěl o finále Jak ztratit chlapa za 10 dní, jednom z nejlepších posezónních představení v nedávné historii Knicks:
Zápas 1: Proměna Latrella Sprewella
Andie získala od redaktora časopisu Sports Illustrated, který se jí (neúspěšně) snaží dvořit, prvotřídní místa na první zápas finále – jak sama říká, „nejúžasnější a nejumělečtější ukázku sportovního klání, jakou lidstvo zná“. Dá jednu Benovi, muži, kterého musí do deseti dnů vyhrát a pak prohrát, pro účely jejího sloupku s návodem, jak na to. Musíte s tím chudákem zaměstnancem SI soucítit – nedokážu si představit, za kolik nitek musel zatahat, aby ty lístky získal, a Andie je dá klukovi, se kterým vtipně randí kvůli článku.
Ano tak či onak, Andie a Ben jdou na své první rande na finále, a když se k nim ve čtvrté čtvrtině připojíme, věci se nemohou vyvíjet lépe. Zdá se, že se skvěle baví pokřikováním na rozhodčí a snahou rozptýlit Skota Pollarda, když střílí trestné hody. Najednou, necelé dvě minuty před koncem, se na kameře objeví Andie a Ben, kteří se líbají.
To vypadá na kritickou chybu operačního týmu zápasu v Madison Square Garden. Líbací kamera by měla zmizet tak ve druhé čtvrtině – ne ve čtvrté čtvrtině finálového zápasu s jedním výsledkem! Potřebuješ, aby byl dav nažhavený! Pusťte video s hráči, kteří křičí „MAKE SOME NOIIIIIISE“, zatímco hraje „Crazy Train“! Ale v tomto případě funguje kamera s polibkem: Publikum v MSG je uchváceno magnetickou energií mezi McConaugheym a Hudsonovou, a když se konečně políbí, budova šílí. Myslím, že je v pořádku ukázat polibek v kritickém okamžiku, ale jen pokud jste si dostatečně jisti, že ti dva lidé, které dáváte na Jumbotron, jsou postavy v romantickém filmu. Díky McConaugheymu a Hudsonové se 20 000 fanoušků postaví na nohy. Pak zvukař spustí dokonalý povzbuzující jam, aby udržel dav v napětí dvě minuty před koncem finálového zápasu – „Kiss Me“ od Sixpence None the Richer.
Mimo akce s polibky nám Jumbotron také hodně řekne o hře. Když ji vidíme, Knicks vedou 93:91 a nejpozoruhodnější statistika pochází ze strany Knicks: Latrell Sprewell zaznamenal 42 bodů, což je jeho kariérní maximum v play-off, a překonal tak svůj 35bodový výkon z pátého zápasu finále NBA v roce 1999. Na straně Kings však chybí to, co opravdu vyniká: Po necelých dvou minutách hry hraje Sacramento v bizarní sestavě se záložním centrem Scotem Pollardem a záložníkem Lawrencem Funderburkem. Funderburke měl ve skutečném play-off NBA 2002 celkem šest bodů, ale v tento večer jich má zřejmě sedm. Mezitím někteří z nejdůležitějších hráčů Kings – Chris Webber, Doug Christie, Peja Stojakovič a Vlade Divac – jsou mimo sestavu, když jde o hodně. Když navíc sečteme body pěti hráčů Sacramenta na palubovce, dostaneme číslo 83, což znamená, že všichni, kteří nebyli ve hře, včetně těchto čtyř hráčů základní sestavy, dohromady dali jen osm bodů. To je katastrofa – ve skutečném play-off NBA v roce 2002 zaznamenal Webber v každém zápase alespoň 18 bodů. Dnes večer Webber a další tři hráči základní sestavy dohromady nastříleli méně než polovinu tohoto počtu. (Volba sestavy Kings možná souvisí s tím, že ve skutečném životě byl Webber zraněn při jediné návštěvě Kings v MSG v roce 2002 a tento zápas byl použit pro všechny basketbalové klipy v tomto filmu.)
O pár vteřin později vidíme, jak Mike Bibby trefuje trojku a dostává Sacramento do jednobodového vedení – a pak přichází jedna z nejneuvěřitelnějších akcí v historii finále: Sprewellův game-winner, který dává Knicks vedení 1:0 v sérii. Musíte se divit – jak se Sprewell, který ve finálovém zápase nasbíral 42 bodů, uvolnil natolik, aby vystřelil? Jak ale můžete vidět v tomto klipu, Sprewell se ve skutečnosti neotevřel.
Místo toho se stane to, že Knicks dostanou míč ke Clarenci Weatherspoonovi na vrcholu klíče a s ubývajícím časem ho Kings sotva pokryjí. Proč byste to dělali? Je to ten poslední hráč, na kterého by chtěl fanoušek Knicks střílet. (Tedy každý fanoušek Knicks kromě Andieho, který zuřivě křičí „STŘÍLEJ! STŘÍLEJ!“, zatímco čas běží. Ví, že se něco děje.) Weatherspoon se zvedne a vystřelí přes Divaca – Kings museli během přestávky na polibek vyřadit Pollarda – a když se chystá vystřelit, promění se ve Sprewella, který se trefí vítězně.
Týmy samozřejmě nemohou během živého zápasu vyměňovat nové hráče, ale prošel jsem si pravidla NBA a žádné pravidlo nezakazuje, aby se hráči během živého zápasu proměňovali ve své spoluhráče. A jak se basketbaloví a filmoví fanoušci dozvěděli od Air Buda, vše, co není v pravidlech výslovně zakázáno, je zřejmě legální. Knicks museli v posledním timeoutu vyměnit Sprewellovu Gatorade za Polyjuice Potion. Bylo to odvážné rozhodnutí dočasného trenéra Knicks Dona Chaneyho spustit hru Proměna, když šlo o hodně, zvlášť když uvážíme riziko, že se Sprewell včas nepromění zpátky, nebo zůstane natrvalo uvězněný ve Weatherspoonově těle.
Jak vzrušující a fyzicky nemožné to bylo pro Knicks, tak stejně srdcervoucí to muselo být pro Kings – a část viny musí jít na vrub Ricka Adelmana. Chápu jízdu s horkou rukou, zvlášť když Bibby má 36 a Funderburke sedm bodů. Ale člověk se musí divit: Byly hvězdy Kings drženy na osmi bodech dohromady, protože měly všechny najednou příšerně načasované volné večery? Nebo byly omezeny na osm bodů kvůli Adelmanově bizarnímu výběru sestavy? Trenér musel na pozápasové tiskové konferenci čelit těžkým otázkám.
Zápas 2: Zastavit míč!“
V druhém zápase se toho tolik nedozvíme. Ben pozve Andie k sobě domů, aby se podívala na zápas, ale ona předstírá zděšení z jehněčí večeře, kterou jí uvařil, a požaduje, aby se najedla ve vegetariánské restauraci. Takže přijdeme o většinu věcí mezi začátkem a poslední minutou zápasu, zatímco se hádají/přecházejí. Ale navzdory tomu, co předvádí pro článek, chce Andie zápas vidět, a tak předvede další falešné šílenství, aby se mohla vytratit a sledovat poslední minutu s kuchyňským personálem restaurace. Ben se smutně pokouší zeptat servírky na skóre zápasu, ale ta je extrémně stereotypní vegetariánská servírka z restaurace a nemá tušení.
Mezi užitečným shrnutím od kuchaře (a později promítaným záznamem) se dozvídáme podstatu toho, co se v zápase stalo: Knicks prohrávali až o 10 bodů, ale necelých 30 sekund před koncem vyrovnali. I přes Sprewellův neuvěřitelný výkon v prvním zápase Knicks hledají Allana Houstona, který chce vyhrát zápas, a ten se netrefí. Scot Pollard – opět nevysvětlitelně hrající přes Divaca a Webbera v kritické chvíli – získává doskok a pak přichází hra, které fanoušci Kings říkají jednoduše „The Drive“. (
Sacramento má nyní míč ve vyrovnaném zápase a do konce zbývá méně než 10 sekund v první mistrovské sérii od doby, kdy Rochester Royals hráli finále NBA v roce 1951. Co udělají Králové v největší chvíli svého klubu od vynálezu barevné televize? Samozřejmě dají míč do rukou svému osmému nejlepšímu hráči: náhradnímu rozehrávači Bobbymu Jacksonovi.
Tento 185 centimetrů vysoký hráč sklopí hlavu a jede jako nikdy předtím. Zákeřnou otočkou se zbaví obránce Knicks Charlieho Warda, vzhlédne a vidí svou šanci na slávu. Téměř bez problémů se dostane k plechovce a položí ji, když vyprší čas. Králové vyrovnali finále NBA.
Jackson si za své hrdinství zaslouží uznání, ale považujeme za nutné okřiknout Knicks za ukázku přechodové obrany, která by rozzuřila každého středoškolského basketbalového trenéra v zemi. Ward, typicky tvrdý obránce, jde krást, místo aby se držel mezi Jacksonem a obroučkou, a je brutálně zničena Jacksonovou otočkou. Velcí hráči Knicks, Clarence Weatherspoon a Othella Harrington, musí v této situaci zakročit – ale místo toho sledují, jak kolem nich Jackson proplouvá a vyhrává zápas. Musíte se ptát, proč v této kritické chvíli není na palubovce specialista na blokování střel Marcus Camby – možná se Kings rozhodli nevyžádat si oddechový čas, aby ho udrželi na lavičce.
Vzhledem k situaci je nedostatek naléhavosti Knicks ohromující. Weatherspoon dokonce sebere míč a pokusí se ho po koši doskočit, přestože je údajně po zápase. Podle toho, jak Knicks hráli v obraně a jak reagovali na Jacksonův vítězný koš, by člověk skoro uvěřil, že tato kritická hra v závěrečných okamžicích finálového zápasu byla ve skutečnosti převzata z druhé čtvrtiny mezisezónního zápasu dvou nesoutěžních soupeřů.
Nepovedená střela Houstonu se později stane předmětem dialogu Hudson-McConaughey. Když se Andie a Ben vracejí k Benovi domů, Ben zapne televizi, aby se mohl podívat na nejdůležitější momenty, a reaguje na ně, jako by se odehrávaly v reálném čase. (Nedokážu říct, jestli je to psychopatické chování, nebo jen způsob, jakým lidé v roce 2002 prožívali sportovní přenosy, které nechytili naživo). Andie komentuje kritickou chybu Houstonu ještě předtím, než se objeví v televizi, což zmate Bena, který neví, že Andie sledovala zápas, když se předtím vytratila. Když se Andie ozve kvůli podivnému komentáři, řekne, že jen hádala, protože Houston „vždycky netrefí tu střelu z vrcholu klíče“, ale Ben ji prokoukne: „Houston nikdy nemine z vrcholu klíče!“ Andie cítí, že její krytí bude prozrazeno, a začne Bena svlékat. Rozhodne se pokračovat ve své snaze ztratit McConaugheyho za 10 dní tím, že mu úplně zničí sexuální zážitek, ale mám pocit, že by ho vlastně mohla ztratit, kdyby dál trvala na tom, že skok Allana Houstona je na nic – McConaughey tím vypadal dost rozrušeně.
Velké finále
Přeskakujeme hry 3 až 6, když se do sebe Andie a Ben zamilují. Pro úplnost si jen představím, co se v těchto zápasech stalo, na základě toho, co jsme viděli v zápasech 1 a 2:
Zápas 3: Knicks se ujímají vedení 2:1 vítěznou střelou Marka Jacksona ze střední vzdálenosti.
Zápas 4: Kings vyrovnávají po dominantním výkonu Funderburkeho za 11 bodů a 4 doskoky.
Zápas 5: Knicks využívají svou černou magii, aby zmařili potenciální vítěznou střelu Kings tím, že promění Stojakoviče ve zmateného Geralda Wallace, který se chystá na trojku.
Zápas 6: Jackson a Bibby dávají dohromady 91 bodů a Kings si vynucují sedmý zápas, přičemž většina hráčů základní sestavy stále není k nalezení.
Ben kupuje lístky na sedmý zápas – říká, že nejsou tak dobré jako lístky, které si koupil uzurpovaný redaktor Sports Illustrated, který si pravděpodobně užívá finále sám na svých obrovsky drahých místech. Ale kvůli typické romantické komedii se Andie a Ben pohádají. Ben krátce zavtipkuje, že se zápasu zúčastní s čínským chocholatým psem, kterého mu Andie koupila, zatímco Andie se dívá doma s jedním ze svých spolupracovníků. Slyšíme Marva Alberta mluvit o tom, že série byla „klasická“, když Kurt Thomas vyhraje úvodní vhazování proti Divacovi.
A pak … se nedočkáme konce zápasu. Film se mihne o několik dní dopředu, Andie a Ben se usmíří a film vlastně nikdy neprozradí, kdo finále vyhrál. Předvedli Knicks ještě nějaké kouzelnické triky nebo se naučili bránit v přechodové fázi? Našli Kings Webbera nebo vyřešili své zmatené problémy s rotací? Film nechává tyto otázky bez odpovědi.
Jediné, co vím jistě, je, že vzhledem k naprostému nedostatku dalších úspěchů obou klubů by fanoušci New Yorku i Sacramenta měli na tuto sérii vzpomínat s láskou. Pro fanoušky Kings film Jak ztratit chlapa za 10 dní kanonicky převrací bolestivý výsledek kontroverzního finále Západní konference z roku 2002. A kdyby natočili film o skutečných Knicks, jmenoval by se Jak ztratit každého talentovaného kluka, kterého draftujete, během čtyř let nebo Jak prohrát 57krát v 82 zápasech. Takže budu pokračovat a oslavovat své milované Knicks, kteří se v roce 2002 zúčastnili finále NBA.