Cíle učení
- Vysvětlete pojem elasticita nabídky a její výpočet.
- Vysvětlete, co znamená, že nabídka je cenově neelastická, jednotkově cenově elastická, cenově elastická, dokonale cenově neelastická a dokonale cenově elastická.
- Vysvětlete, proč je čas důležitým faktorem určujícím cenovou elasticitu nabídky.
- Aplikujte koncept cenové elasticity nabídky na křivku nabídky práce.
Všechny míry elasticity, se kterými jsme se dosud v této kapitole setkali, se týkají poptávkové strany trhu. Je také užitečné vědět, jak reaguje nabízené množství na změnu ceny.
Předpokládejme, že poptávka po bytech roste. Vznikne nedostatek bytů na staré úrovni nájemného z bytů a tlak na růst nájemného. Při zachování všech ostatních skutečností platí, že čím citlivěji reaguje nabízené množství bytů na změny měsíčního nájemného, tím nižší je zvýšení nájemného potřebné k odstranění nedostatku a k obnovení rovnováhy na trhu. Naopak, pokud je nabízené množství méně citlivé na změny cen, bude muset cena vzrůst více, aby se odstranil nedostatek způsobený zvýšením poptávky.
To je znázorněno na obrázku 5.10 „Zvýšení nájemného z bytů v závislosti na tom, jak citlivá je nabídka“. Předpokládejme, že nájemné za typický byt bylo R0 a množství Q0, když křivka poptávky byla D1 a křivka nabídky byla buď S1 (křivka nabídky, při níž dodávané množství méně reaguje na změny cen), nebo S2 (křivka nabídky, při níž dodávané množství více reaguje na změny cen). Všimněte si, že při obou křivkách nabídky jsou rovnovážná cena a množství zpočátku stejné. Nyní předpokládejme, že poptávka vzroste na D2, třeba v důsledku růstu populace. Při nabídkové křivce S1 vzroste cena (v tomto případě nájemné) na R1 a množství bytů vzroste na Q1. Pokud by však křivka nabídky byla S2, muselo by nájemné vzrůst pouze na R2, aby se trh vrátil do rovnováhy. Kromě toho by nové rovnovážné množství bytů bylo vyšší na úrovni Q2. Křivka nabídky S2 vykazuje větší reaktivitu nabízeného množství na změnu ceny než křivka nabídky S1.
Obrázek 5.10 Zvýšení nájemného z bytů závisí na tom, jak citlivá je nabídka
Čím citlivější je nabídka bytů na změnu ceny (v tomto případě nájemného), tím méně roste nájemné při zvýšení poptávky po bytech.
Cenovou elasticitu nabídky (eS) měříme jako poměr procentní změny dodaného množství zboží nebo služby k procentní změně jeho ceny, přičemž všechny ostatní věci se nemění:
Rovnice 5. Cenová elasticita nabídky (eS) se měří jako poměr procentní změny dodaného množství zboží nebo služby k procentní změně jeho ceny.6
e_S = \frac{ \% \: změna \: v \: dodávaném množství}{ \% \: změna \: v \: ceně}
Protože se cena a dodávané množství obvykle pohybují stejným směrem, je cenová elasticita nabídky obvykle kladná. Čím větší je cenová elasticita nabídky, tím citlivěji reagují firmy, které zboží nebo službu dodávají, na změnu ceny.
Dodávka je cenově elastická, je-li cenová elasticita nabídky větší než 1, jednotková cenová elasticita, je-li rovna 1, a cenově neelastická, je-li menší než 1. Svislá křivka nabídky, jak je znázorněna na panelu a) obrázku 5.11 „Křivky nabídky a jejich cenová elasticita“, je dokonale neelastická; její cenová elasticita nabídky je nulová. Nabídka písní skupiny Beatles je dokonale neelastická, protože tato skupina již neexistuje. Vodorovná křivka nabídky, jak je znázorněna v panelu (b) obrázku 5.11 „Křivky nabídky a jejich cenová elasticita“, je dokonale elastická; její cenová elasticita nabídky je nekonečná. To znamená, že dodavatelé jsou ochotni dodat jakékoli množství za určitou cenu.
Obrázek 5.11 Křivky nabídky a jejich cenová elasticita
Křivka nabídky v panelu (a) je dokonale neelastická. V panelu (b) je křivka nabídky dokonale elastická.
Čas: důležitý faktor určující elasticitu nabídky
Čas hraje velmi důležitou roli při určování cenové elasticity nabídky. Podívejte se znovu na vliv zvýšení nájemného na nabídku bytů. Předpokládejme, že nájemné z bytů ve městě roste. Pokud se díváme na křivku nabídky bytů za období několika měsíců, zvýšení nájemného pravděpodobně přiměje vlastníky bytů pronajmout relativně malý počet dalších bytů. Při vyšším nájemném mohou majitelé bytů razantněji snižovat míru neobsazenosti bytů, a skutečně, při větším počtu lidí, kteří hledají byty k pronájmu, by toho mělo být poměrně snadné dosáhnout. Půdní prostory a sklepy lze snadno rekonstruovat a pronajímat jako další jednotky. V krátkém časovém období však bude reakce nabídky pravděpodobně poměrně skromná, což znamená, že cenová elasticita nabídky je poměrně nízká. Křivka nabídky odpovídající krátkému časovému období by vypadala jako S1 na obrázku 5.10 „Zvýšení nájemného z bytů závisí na tom, jak pružná je nabídka“. Právě v takových obdobích se může objevit volání po regulaci nájemného.
Pokud je uvažovaným obdobím spíše několik let než několik měsíců, křivka nabídky bude pravděpodobně mnohem cenově pružnější. V průběhu času může dojít k přestavbě budov z jiného využití a k výstavbě nových bytových komplexů. Křivka nabídky odpovídající delšímu časovému období by vypadala jako S2 na obrázku 5.10 „Zvýšení nájemného z bytů závisí na tom, jak pružná je nabídka“.
Elasticita nabídky práce: Speciální aplikace
Koncept cenové elasticity nabídky lze aplikovat na práci a ukázat, jak reaguje množství nabízené práce na změny mezd nebo platů. Tento případ je zajímavý tím, že někdy bylo zjištěno, že naměřená elasticita je záporná, tj. že zvýšení mzdové sazby je spojeno se snížením množství dodávané práce.
Ve většině případů mají křivky nabídky práce svůj normální sklon směrem nahoru: vyšší mzdy podněcují lidi, aby více pracovali. Mít dodatečný příjem z vyššího počtu pracovních míst je pro ně výhodnější než mít více volného času. Zvýšení mezd však může vést k tomu, že někteří lidé ve velmi dobře placených zaměstnáních omezí počet odpracovaných hodin, protože jejich příjmy jsou již tak vysoké a raději by měli více času na volnočasové aktivity. V takovém případě by křivka nabídky práce měla záporný sklon. Důvody tohoto jevu jsou podrobněji vysvětleny v jedné z dalších kapitol.
Tato kapitola se zabývala různými mírami elasticity. Všechny uvádějí, do jaké míry reaguje závislá proměnná na změnu nezávislé proměnné. Jak jsme viděli, míra této reakce může hrát kriticky důležitou roli při určování výsledků celé řady ekonomických událostí. Tabulka 5.2 „Vybrané odhady elasticity „1 uvádí příklady některých odhadů elasticity.
Tabulka 5.2 Vybrané odhady elasticity
| Produkt | Elasticita | Produkt | Elasticita | Produkt | Elasticita | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Cenová elasticita poptávky | Křížová cenová elasticita poptávky | Příjmová elasticita poptávky | ||||
| Ropa (U.S.)* | -0,06 | Alkohol vzhledem k ceně heroinu | -0.05 | Citace rychlosti | -0,26 až -0,33 | |
| Benzín | -0,1 | Palivo s ohledem na cenu dopravy | -0,48 | Veřejná důvěra ve městech Francie a Madrid (v uvedeném pořadí) | -0,23; -0.26 | |
| Rychlé citace | -0,21 | Alkohol vzhledem k ceně potravin | -0,16 | Mleté hovězí maso | -0.197 | |
| Zelenina | -0,25 | Marihuana vzhledem k ceně heroinu (podobně u kokainu) | -0.01 | Prodej okamžitých loterií v Coloradu | -0,06 | |
| Kokain (dva odhady) | -0,28; -1.0 | Pivo vzhledem k ceně vinného destilátu (mladí pijáci) | 0,0 | Heroin | -0,00 | |
| Alkohol | -0.30 | Pivo vzhledem k ceně destilátu (mladí pijáci) | 0,0 | Marihuana, alkohol, kokain | +0.00 | |
| Broskve | -0,38 | Vepřové maso vzhledem k ceně drůbeže | 0,06 | Brambory | 0.15 | |
| Marihuana | -0,4 | Vepřové maso vzhledem k ceně hovězího masa | 0,23 | Potraviny** | 0.2 | |
| Cigarety (všichni kuřáci; dva odhady) | -0,4; -0,32 | Mleté hovězí maso vzhledem k ceně drůbežího masa | 0.24 | Oblečení*** | 0,3 | |
| Surová ropa (USA)** | -0,45 | Mleté hovězí maso vzhledem k ceně vepřového masa | 0.35 | Pivo | 0,4 | |
| Mléko (dva odhady) | -0,49; -0,63 | Kola vzhledem k ceně Pepsi | 0.61 | Eggs | 0,57 | |
| Benzín (mezičas) | -0,5 | Pepsi vzhledem k ceně Coly | 0.80 | Kola | 0,60 | |
| Nealkoholické nápoje | -0,55 | Místní televizní reklama vzhledem k ceně rozhlasové reklamy | 1.0 | Přístřeší** | 0,7 | |
| Doprava* | -0,6 | Bezdýmný tabák vzhledem k ceně cigaret (mladí muži) | 1.2 | Hovězí maso (stolní – nemleté) | 0,81 | |
| Potraviny | -0.7 | Cenová elasticita nabídky | Pomeranče | 0,83 | ||
| Pivo | -0,7 až -0.9 | Lékaři (odborníci) | -0,3 | Jablka | 1,32 | |
| Cigarety (dospívající; dva odhady) | -0.9 až -1,5 | Lékaři (primární péče) | 0,0 | Volný čas** | 1,4 | |
| Heroin | -0.94 | Lékaři (mladí muži) | 0,2 | Broskve | 1,43 | |
| Hovězí maso | -1.0 | Lékaři (mladé ženy) | 0,5 | Zdravotnictví** | 1,6 | |
| Tvaroh | -1.1 | Mléko* | 0,36 | Vysoké školství | 1,67 | |
| Benzín** | -1,5 | Mléko** | 0.5 | |||
| Kola | -1,71 | Práce při péči o děti | 2 | |||
| Doprava | -1.9 | |||||
| Pepsi | -2.08 | |||||
| Čerstvá rajčata | -2.22 | |||||
| Potraviny** | -2,3 | |||||
| Sadový salát | -2.58 | |||||
| Poznámka: *=krátkodobá; **=dlouhodobá | ||||||
Klíčové poznatky
- Cenová elasticita nabídky měří reakci dodávaného množství na změny ceny. Je to procentní změna dodávaného množství dělená procentní změnou ceny. Obvykle je kladná.
- Nabídka je cenově neelastická, pokud je cenová elasticita nabídky menší než 1; je jednotkově cenově elastická, pokud je cenová elasticita nabídky rovna 1; a je cenově elastická, pokud je cenová elasticita nabídky větší než 1. O vertikální křivce nabídky se říká, že je dokonale neelastická. O horizontální křivce nabídky se říká, že je dokonale elastická.
- Cenová elasticita nabídky je větší, když je uvažovaná doba delší, protože v průběhu času mají výrobci více možností, jak se přizpůsobit změně ceny.
- Při aplikaci na nabídku práce je cenová elasticita nabídky obvykle kladná, ale může být i záporná. Pokud vyšší mzdy podněcují lidi, aby více pracovali, křivka nabídky práce je vzestupná a cenová elasticita nabídky je kladná. U některých velmi dobře placených profesí může mít křivka nabídky práce záporný sklon, což vede k záporné cenové elasticitě nabídky.
Zkuste to!“
Na konci 90. let 20. století se ve zprávách objevila zpráva, že průmysl špičkových technologií se obává, že nebude schopen najít dostatek pracovníků s odbornými znalostmi v oblasti počítačů. Nabídky práce pro čerstvé absolventy vysokých škol s diplomem z informatiky šly ruku v ruce s vysokými platy. Bylo také hlášeno, že více vysokoškoláků než kdy jindy studuje obor informatika. Porovnejte cenovou elasticitu nabídky počítačových odborníků v tomto okamžiku s cenovou elasticitou nabídky počítačových odborníků v delším období, řekněme v letech 1999 až 2009.
Příklad za všechny: Různé elasticity nabídky práce
Obrázek 5.12
Lisa Brewster – Happy doctor – CC BY-SA 2.0.
Studie podporují myšlenku, že nabídka práce je méně elastická u vysoce placených profesí než u hůře placených.
Například David M. Blau odhadl, že nabídka práce pracovníků v oblasti péče o děti je velmi cenově elastická, přičemž odhadovaná cenová elasticita nabídky práce je přibližně 2,0.
Například David M. Blau odhadl, že nabídka práce pracovníků v oblasti péče o děti je velmi cenově elastická. To znamená, že 10% zvýšení mezd vede k 20% zvýšení množství nabízené práce. John Burkett odhadl, že nabídka práce ošetřovatelských asistentů i zdravotních sester je cenově elastická, přičemž u ošetřovatelských asistentů je cenová elasticita 1,9 (velmi blízká cenové elasticitě pracovníků v péči o děti) a u zdravotních sester je 1,1. Všimněte si, že cenová elasticita nabídky práce lépe placených zdravotních sester je o něco nižší než cenová elasticita nabídky práce hůře placených zdravotnických asistentů.
Naproti tomu John Rizzo a David Blumenthal odhadli cenovou elasticitu nabídky práce u mladých lékařů (do 40 let věku) na přibližně 0,3. Cenová elasticita nabídky práce mladých lékařů (do 40 let věku) se pohybuje v rozmezí od 0,1 do 0,2. To znamená, že 10% zvýšení mezd vede ke zvýšení množství nabízené práce jen asi o 3 %. Když se Rizzo a Blumenthal navíc zabývali cenovou elasticitou nabídky práce podle pohlaví, zjistili, že cenová elasticita nabídky práce u lékařek je o něco vyšší (přibližně 0,5 %).5) než u mužů (přibližně 0,2) ve vzorku. Protože výdělky lékařek ve vzorku byly nižší než výdělky lékařů ve vzorku, tento rozdíl v elasticitě nabídky práce se očekával. Navíc vzhledem k tomu, že vzorek tvořili lékaři v počátečních fázích své kariéry, očekávaly se také kladné, i když malé cenové elasticity. Mnoho osob ve vzorku mělo také vysokou míru zadlužení, často z půjček na vzdělání. Šance vydělat si více prací je tedy příležitostí ke splacení půjček na vzdělání a dalších půjček.
V jiné studii o nabídce práce lékařů, která se neomezovala na mladé lékaře, Douglas M. Brown zjistil, že cenová elasticita nabídky práce u lékařů primární péče se blíží nule a u lékařů specialistů je záporná, přibližně -0,3 %. U tohoto vzorku lékařů má tedy zvýšení mezd malý nebo žádný vliv na množství práce lékařů primární péče, zatímco 10% zvýšení mezd u specialistů snižuje jejich množství nabízené práce přibližně o 3 %. Vzhledem k tomu, že výdělky specialistů převyšují výdělky lékařů primární péče, dává tento rozdíl v elasticitě rovněž smysl.
Zdroje: David M. Blau, „The Supply of Child Care Labor“, Journal of Labor Economics 11:2 (duben 1993): 324-347; David M. Brown, „The Rising Cost of Physician’s Services: A Correction and Extension on Supply,“ Review of Economics and Statistics 76 (2) (May 1994): 389-393; John P. Burkett, „The Labor Supply of Nurses and Nursing Assistants in the United States,“ Eastern Economic Journal 31(4) (Fall 2005): 585-599; John A. Rizzo a Paul Blumenthal. „Nabídka práce lékařů: Do Income Effects Matter?“ Journal of Health Economics 13:4 (prosinec 1994): 433-453.
Odpověď na Zkus to! Problém
Když je v určitém okamžiku nabídka lidí s diplomem z informatiky velmi cenově neelastická, v průběhu času by se měla elasticita zvyšovat. To, že více studentů studovalo obor informatika, dává této předpovědi za pravdu. Jak se nabídka stává cenově pružnější, platy v tomto oboru by měly růst pomaleji.
1Ačkoli se ve všech případech blíží nule, významná a kladná znaménka příjmové elasticity u marihuany, alkoholu a kokainu naznačují, že se jedná o normální zboží, ale významná a záporná znaménka v případě heroinu naznačují, že heroin je méněcenné zboží. Saffer a Chaloupka (citováno níže) naznačují, že účinky příjmu u všech čtyř látek mohou být ovlivněny vzděláním.
Adesoji, O. Adelaja, A. „Price Changes, Supply Elasticities, Industry Organization, and Dairy Output Distribution,“ American Journal of Agricultural Economics 73:1 (February 1991):89-102.
Bar-Ilan, A., a Bruce Sacerdote, „The Response of Criminals and Non-Criminals to Fines,“ Journal of Law and Economics, 47:1 (April 2004): 1-17.
Baye, M.R., D.W. Jansen, and J.W. Lee, „Advertising Effects in Complete Demand Systems,“ Applied Economics 24 (1992):1087-1096.
Bhuyan, S., and Rigoberto A. Lopez, „Oligopoly Power in the Food and Tobacco Industries,“ American Journal of Agricultural Economics 79 (August 1997):1035-1043.
Blau, D. M., „The Supply of Child Care Labor,“ Journal of Labor Economics 2(11) (April 1993):324-347.
Blundell, R., et al., „What Do We Learn About Consumer Demand Patterns from Micro Data?“, American Economic Review 83(3) (June 1993):570-597.
Bresson, G., Joyce Dargay, Jean-Loup Madre, and Alain Pirotte, „Economic and Structural Determinants of the Demand for French Transport: An Analysis on a Panel of French Urban Areas Using Shrinkage Estimators,“ Transportation Research: Part A 38:4 (May 2004): 269-285.
Brester, G. W., and Michael K. Wohlgenant, „Estimating Interrelated Demands for Meats Using New Measures for Ground and Table Cut Beef,“ American Journal of Agricultural Economics 73 (November 1991):1182-1194.
Brown, D. M., „The Rising Price of Physicians‘ Services: A Correction and Extension on Supply,“ Review of Economics and Statistics 76(2) (May 1994):389-393.
Davis, G. C., and Michael K. Wohlgenant, „Demand Elasticities from a Discrete Choice Model: The Natural Christmas Tree Market,“ Journal of Agricultural Economics 75(3) (August 1993):730-738.
Ekelund, R. B., S. Ford, and John D. Jackson. „Are Local TV Markets Separate Markets?“ (Jsou místní televizní trhy samostatnými trhy?). International Journal of the Economics of Business 7:1 (2000): 79-97.
Elzinga, K. G., „Beer,“ in Walter Adams and James Brock, eds., The Structure of American Industry, 9. vyd. (Englewood Cliffs: Prentice Hall, 1995), s. 119-151.
Farrelly, M. C., Terry F. Pechacek a Frank J. Chaloupka; „The Impact of Tobacco Control Program Expenditures on Aggregate Cigarette Sales: 1981-2000,“ Journal of Health Economics 22:5 (September 2003): 843-859.
Fogel, R. W., „Catching Up With the Economy,“ American Economic Review 89(1) (March, 1999):1-21.
Gasmi, F. a další, „Econometric Analysis of Collusive Behavior in a Soft-Drink Market,“ Journal of Economics and Management Strategy (Summer 1992), s. 277-311.
Griffin, J. M., and Henry B. Steele, Energy Economics and Policy (New York: Academic Press, 1980), s. 232.
Grossman, M., „A Survey of Economic Models of Addictive Behavior,“ Journal of Drug Issues 28:3 (Summer 1998): 631-643.
Grossman, M., „Cigarette Taxes,“ Public Health Reports 112:4 (July/August 1997): 290-297.
Grossman, M., a Henry Saffer, „Beer Taxes, the Legal Drinking Age, and Youth Motor Vehicle Fatalities,“ Journal of Legal Studies 16(2) (June 1987):351-374.
Hansen, A., „The Tax Incidence of the Colorado State Lottery Instant Game,“ Public Finance Quarterly 23(3) (July, 1995):385-398.
Heien, D., a Cathy Roheim Wessells, „The Demand for Dairy Products: Structure, Prediction, and Decomposition,“ American Journal of Agriculture Economics (květen 1988):219-228.
Kleinman, M. A. R., Marijuana: (NY:Greenwood Press, 1989).
Levine, J. M., et al., „The Demand for Higher Education in Three Mid-Atlantic States,“ New York Economic Review 18 (Fall 1988):3-20.
Matas, A., „Demand and Revenue Implications of an Integrated Transport Policy: A., and David Blumenthal, „Physician Labor Supply: The Case of Madrid,“ Transport Reviews, 24:2 (March 2004): 195-217.
Rizzo J. A., and David Blumenthal, „Physician Labor Supply: Do Income Effects Matter?“ Journal of Health Economics 13(4) (December 1994):433-453.
Ross, H., and Frank J. Chaloupka, „The Effect of Public Policies and Prices on Youth Smoking,“ Southern Economic Journal 70:4 (April 2004): 796-815.
Saffer, H., a Frank Chaloupka, „The Demand for Illicit Drugs,“ Economic Inquiry 37(3) (červenec 1999): 401-411.
Suits, D. B., „Agriculture,“ in Walter Adams and James Brock, eds., The Structure of American Industry, 9. vyd. (Englewood Cliffs: Prentice Hall, , 1995), s. 1-33.
Tauras. J. A., „Public Policy and Smoking Cessation among Young Adults in the United States“, Health Policy, 68:3 (červen 2004): 321-332.
.