Červený seznam ohrožených druhů IUCN

Červený seznam ohrožených druhů IUCN, nazývaný také Červený seznam IUCN, je jedním z nejznámějších objektivních systémů hodnocení stavu rostlin, živočichů a dalších organismů ohrožených vyhynutím. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) představil tento systém hodnocení v roce 1994. Obsahuje jednoznačná kritéria a kategorie pro klasifikaci stavu ochrany jednotlivých druhů na základě pravděpodobnosti jejich vyhynutí.

Přečtěte si více o tomto tématu

ohrožené druhy: Červený seznam ohrožených druhů IUCN

Jedním z nejznámějších systémů objektivního hodnocení ubývajících druhů je přístup představený Mezinárodní unií pro ochranu přírody…

Systém IUCN používá k posouzení rizika vyhynutí daného druhu soubor pěti kvantitativních kritérií. Obecně tato kritéria zohledňují:

1. Míru poklesu populace
2. Geografický rozsah
3. Zda druh již disponuje malou velikostí populace
4. Zda je druh velice malý nebo žije na omezeném území
5. Zda výsledky kvantitativní analýzy naznačují vysokou pravděpodobnost vyhynutí ve volné přírodě

Po důkladném vyhodnocení daného druhu, je zařazen do jedné z několika kategorií. (Podrobnosti o každé z nich byly zkráceny tak, aby níže byly zdůrazněny dva nebo tři nejvýznamnější body dané kategorie). Tři z těchto kategorií (CR, EN a VU) jsou navíc obsaženy v širším pojmu „ohrožený“. Červený seznam ohrožených druhů IUCN rozeznává několik kategorií stavu druhu:

1. Vyhynulý (EX), označení používané pro druhy, u nichž poslední jedinec uhynul nebo u nichž se systematickým a časově přiměřeným průzkumem nepodařilo zaznamenat ani jediného jedince
2. Vyhynulý ve volné přírodě (EW), kategorie obsahující druhy, jejichž příslušníci přežívají pouze v zajetí nebo jako uměle podporované populace daleko mimo jejich historický zeměpisný areál
3. Kriticky ohrožený (CR), kategorie zahrnující druhy, u nichž existuje extrémně vysoké riziko vyhynutí v důsledku rychlého poklesu populace o 80 až více než 90 procent za posledních 10 let (nebo tři generace), současné velikosti populace menší než 50 jedinců nebo jiných faktorů
4. Endangered (EN), označení používané pro druhy, u nichž existuje velmi vysoké riziko vyhynutí v důsledku rychlého poklesu populace o 50 až více než 70 procent za posledních 10 let (nebo tři generace), současná velikost populace je menší než 250 jedinců nebo jiné faktory
5. Zranitelný (VU), kategorie zahrnující druhy, které mají velmi vysoké riziko vyhynutí v důsledku rychlého poklesu populace o 30 až více než 50 procent za posledních 10 let (nebo tři generace), současná velikost populace je menší než 1000 jedinců nebo jiné faktory
6. Blízce ohrožený (NT), označení uplatňované u druhů, které jsou blízko tomu, aby se staly ohroženými, nebo mohou v blízké budoucnosti splnit kritéria pro status ohrožení
7. Méně dotčený (LC), kategorie obsahující druhy, které jsou po pečlivém posouzení rozšířené a hojné
8. Data Deficient (DD), stav uplatňovaný u druhů, u nichž nějakým způsobem chybí množství dostupných údajů týkajících se rizika jejich vyhynutí. V důsledku toho nelze provést úplné posouzení. Na rozdíl od ostatních kategorií v tomto seznamu tedy tato kategorie nepopisuje stav druhu z hlediska ochrany
9. Nehodnocený (NE), kategorie používaná pro zařazení jakéhokoli z téměř 1,9 milionu druhů popsaných vědou, ale nehodnocených organizací IUCN

Při zachování všech ostatních podmínek by byl například druh, u něhož došlo k poklesu o 90 % během 10 let (nebo tří generací), klasifikován jako kriticky ohrožený. Stejně tak jiný druh, u něhož dochází k poklesu o 50 procent za stejné období, by byl klasifikován jako ohrožený a druh, u něhož dochází k poklesu o 30 procent za stejnou dobu, by byl považován za zranitelný. Je však důležité si uvědomit, že druh nelze klasifikovat pouze na základě jednoho kritéria; je nezbytné, aby vědec provádějící hodnocení při určování stavu druhu zvážil všech pět kritérií.

Každý rok tisíce vědců po celém světě hodnotí nebo přehodnocují druhy. Červený seznam IUCN je následně o tyto nové údaje aktualizován, jakmile je správnost hodnocení zkontrolována. Informace tak pomáhají průběžně upozorňovat na stav ohrožených rostlin, živočichů a dalších organismů na světě. Díky tomu mohou zainteresované strany, jako jsou vlády jednotlivých států a organizace zabývající se ochranou přírody, využívat informace uvedené v Červeném seznamu IUCN k určování priorit vlastních snah o ochranu druhů.

Červený seznam IUCN upozorňuje na pokračující úbytek biologické rozmanitosti na Zemi a na vliv člověka na život na planetě. Poskytuje celosvětově uznávaný standard, pomocí něhož se měří stav ochrany druhů v čase. Do roku 2019 bylo pomocí kategorií a kritérií Červeného seznamu IUCN posouzeno 96 500 druhů. Z toho více než 26 500 druhů rostlin, živočichů a dalších druhů spadá do kategorií ohrožení (CR, EN a VU). Dnes se seznam objevuje jako online databáze přístupná veřejnosti. Vědci mohou analyzovat procento druhů v dané kategorii a to, jak se toto procento mění v čase; mohou také analyzovat hrozby a ochranářská opatření, která jsou základem pozorovaných trendů.

.