© UK Parliament Education Service (A Britannica Publishing Partner)Zobrazit všechna videa k tomuto článku
Act of Union, (1. května 1707), smlouva, která uskutečnila spojení Anglie a Skotska pod názvem Velká Británie.
Od roku 1603 byly Anglie a Skotsko pod stejnými panovníky. Po revolucích v letech 1688-89 (viz Slavná revoluce) a 1702-03 projekty užší unie ztroskotaly a v letech 1703-04 mezinárodní napětí vyvolalo nebezpečnou legislativní válku mezi samostatnými parlamenty Anglie a Skotska. Na obou stranách hranice si však státníci začali uvědomovat, že začlenění do unie nabízí jediné oboustranně přijatelné řešení problému, který se náhle stal naléhavým: Skotsko potřebovalo hospodářskou bezpečnost a materiální pomoc a Anglie potřebovala politické záruky proti francouzským útokům a možné jakobínské restauraci, pro kterou by Skotsko mohlo sloužit jako pohodlně otevřená zadní vrátka. Anglickým trumfem byla svoboda obchodu; skotským trumfem byl souhlas s hannoverským nástupnictvím. Oba body byly komisaři jmenovanými královnou Annou k projednání unie rychle přijaty a během tří měsíců se dohodli na podrobné smlouvě (duben-červenec 1706).
Obě království měla být sjednocena, bylo přijato protestantské nástupnictví a obchod měl být svobodný a rovnoprávný v celé Velké Británii a jejích dominiích. S výhradou určitých dočasných ústupků měly být rovněž sjednoceny daně, přímé i nepřímé, a Anglie kompenzovala Skotsku závazek podílet se na odpovědnosti za anglický státní dluh zaplacením ekvivalentu 398 085 liber št. 10 šilinků. Skotské právo a soudy měly být zachovány. Ve sjednoceném parlamentu mělo Skotsko vzhledem ke své relativní chudobě nedostatečné zastoupení 45 prostých občanů a 16 lordů. Samostatnými zákony připojenými ke smlouvě byla proti změnám zajištěna skotská presbyteriánská církev a anglická episkopální církev.
S drobnými změnami skotský parlament smlouvu schválil v lednu 1707 a anglický ji přijal brzy poté. Královský souhlas byl udělen 6. března a unie vstoupila v platnost 1. května 1707.