Uctívání hraje v životě člověka zásadní roli, protože prostřednictvím uctívání může člověk komunikovat se svým Pánem. Uctívání má v náboženství islámu jedinečnou roli, protože ukazuje, že člověk je pravý muslim, který žije svůj život podle vůle Všemohoucího Alláha tím, že přijímá Jeho příkazy a uskutečňuje je v reálném životě. Základním účelem uctívání je dosáhnout blízkosti Alláha (SWT) tím, co má rád a s čím je spokojen. Pro uctívání je nezbytné, aby bylo založeno na jasném vedení a aby se od něj neodchylovalo. Ve Svatém Koránu říká Všemohoucí Alláh o uctívání těmito slovy: „A nestvořil jsem džiny a lidstvo jinak, než aby Mne uctívali.“ (Korán, 51:56)
Uctívání je vše, co člověk říká nebo dělá pro potěšení Všemohoucího Alláha. To zahrnuje rituály v islámu, stejně jako víru, společenské aktivity a osobní přispění k blahu svých bližních. Člověk by měl vyžadovat úplné podřízení se Všemohoucímu Alláhovi, jak to nařídil Svatý Korán Proroku Muhammadovi (sAs): „Řekni (ó Muhammade), že má modlitba, má oběť, můj život a má smrt patří Alláhovi; On nemá partnera a mně je přikázáno být mezi těmi, kdo se podřizují, tj. muslimy“. (Korán, 6:162, 163)
Uctívání zahrnuje, že člověk plní určité skutky, které Všemohoucí Alláh přikázal ve svém náboženství islámu, ať už se týkají vnitřního já nebo vnějšího těla a ať už jsou povinné nebo dobrovolné. Uctívání se neomezuje pouze na plnění Alláhových přikázání, ale zahrnuje také opuštění těch věcí, které On zakázal. Nyní můžeme uctívání definovat jako cokoli, v co se věří, co se pociťuje nebo co se koná jako akt poslušnosti vůči Všemohoucímu Alláhovi. Ve Svatém Koránu Alláh (SWT) řekl: „Na nebesích a na zemi není nikdo, kdo by nepřicházel k Nadevše Milosrdnému (Bohu) jako poslušný otrok.“ (Korán 19:93)
Uctívání by mělo být prováděno s poslušností, láskou a náklonností k Alláhu Všemohoucímu. Žádný čin poslušnosti se nepovažuje za uctívání, pokud není spojen s pocity a jednáním lásky, chovat v úctě a mít obdiv k Tomu, jehož jednání je vykonáváno, tedy k Alláhovi (SWT). Všichni bychom měli vědět, že uctívání je určeno pouze Alláhu Všemohoucímu a uctívání kohokoli kromě Alláha (SWT) je v islámu přísně zakázáno. Uctívání chrání lidské bytosti před invazí k čemukoli kromě Alláha Všemohoucího a zabraňuje člověku, aby svou vůli odevzdal falešným bohům. Podřízení se Alláhu (SWT) je velkým zdrojem síly.
Způsoby uctívání v islámu
Níže jsou uvedeny čtyři základní zásady úkonů uctívání doporučovaných v islámu, které by měl každý z nás vykonávat s náležitou pozorností kvůli Všemohoucímu Alláhu.
- Modlitba
- Zakát (dobročinnost)
- Půst
- Poutě (hadždž)
Pomocí těchto zásadních úkonů uctívání by každý z nás měl být svědkem toho, že není Boha kromě Všemohoucího Alláha a Muhammad (sAs) je posledním poslem Alláha (SWT). Tyto čtyři zásadní úkony uctívání spolu s tawhídem tvoří pět pilířů islámu, na nichž islám spočívá. Tyto čtyři pilíře představují minimální požadované úkony uctívání. Nedbalost při vykonávání těchto úkonů uctívání je považována za závažný hřích a může vést k opuštění. Muslimové jsou povzbuzováni, aby vykonávali více než to, aby se přiblížili Všemohoucímu Alláhovi.
Takže stručně řečeno uctívání v islámu, ať už rituální či nerituální, vychovává jedince tak, aby nejvíce miloval svého Stvořitele, a tím získal odhodlanou vůli a ducha vymýtit z lidské společnosti veškeré zlo a útlak a učinit slovo Páně ve světě dominantním. Když lidé naplní svůj pravý cíl uctívání Všemohoucího Alláha, umožní jim to dosáhnout hlubokého pocitu míru, který vyplývá z podřízení se Stvořiteli, jenž je jediný hoden uctívání, o němž všichni víme, že je to Alláh Všemohoucí.