Alternatives Approaches
Je všeobecně známo, že poptávka po kovech pro využití v čisté energii a nových technologiích v příštích desetiletích poroste, což zvyšuje pravděpodobnost ohrožení dodávek. V reakci na to bylo získávání zdrojů kovů z těžby na mořském dně označeno za jedno z pěti odvětví s vysokým potenciálem rozvoje v rámci strategie Evropské komise pro modrý růst (Evropská komise, 2017a). Cílem strategie je poskytnout podporu dlouhodobě udržitelnému růstu v mořských a námořních odvětvích v regionu a Evropská komise optimisticky odhaduje, že do roku 2020 by 5 % světových nerostných surovin mohlo pocházet ze dna oceánů (Ehlers, 2016). Pokud se podaří překonat technologické problémy, mohl by roční obrat těžby mořských nerostů v rámci Evropy do roku 2030 vzrůst z nuly na 10 miliard eur (Ehlers, 2016).
K těžbě panenských zásob rudy z mořského dna však existují alternativy. Mezi takové přístupy patří: náhrada nedostatkových kovů, jako jsou vzácné zeminy, za hojnější nerosty s podobnými vlastnostmi (United States Department of Energy, 2010; Department for Environment, Food and Rural Affairs, 2012); těžba na skládkách (Wagner a Raymond, 2015) a sběr a recyklace součástí z výrobků na konci jejich životního cyklu. Mezi další nové možnosti patří možnost získávat lithium a další vzácné kovy z mořské vody (Hoshino, 2015).
Iniciativa Evropské komise, přijatá v roce 2015, podporuje přechod k oběhovému hospodářství, které podporuje recyklaci a opětovné použití materiálů – od výroby až po spotřebu – tak, aby se suroviny vracely zpět do ekonomiky (Evropská komise, 2017b), ačkoli tato strategie bude záviset na vývoji potřebných technologií a také na změně chování spotřebitelů. Recyklace, ačkoli je klíčová, pravděpodobně nezajistí dostatečné množství kovů pro uspokojení požadavků v budoucích letech, což vyvolalo návrhy, že snížení používání kovů ve výrobcích bude nezbytnou součástí návrhu výrobků (Program OSN pro životní prostředí, 2013a).
Zvýšení životnosti technologických zařízení a podpory odpovědné recyklace elektronického odpadu by mohlo být dosaženo prostřednictvím systémů zpětného odběru od výrobců, v nichž lze bezpečně a efektivně obnovit materiály součástí pro opětovné použití. Recyklace kovů s sebou nese vlastní problémy, mezi něž patří možné uvolňování toxických látek při zpracování a omezení při zpětném získávání kovů, která znamenají, že nelze izolovat všechny součásti (Program OSN pro životní prostředí, 2013a). Změna zaměření na snížení spotřeby a navíc lepší design výrobků (Program OSN pro životní prostředí, 2013b). Uzavření cyklu používání kovů je možné, protože teoreticky jsou všechny kovy recyklovatelné, ačkoli od dosažení takového systému nás dělí několik let (Reck a Graedel, 2012). Zlepšení přístupu spotřebitelů k recyklaci a zefektivnění výrobních procesů může být účinnější a ekonomicky životaschopnější metodou získávání kovů než těžba primární rudy a mohlo by výrazně snížit nebo dokonce vyloučit potřebu těžby nerostných surovin na mořském dně.
Příspěvky autorů
DS, PJ: koncipovaná recenze. KM, KT, DS: napsali článek. DS, PJ: kriticky recenzovali článek.
Financování
Příprava tohoto rukopisu byla financována organizací Greenpeace za účelem poskytování nezávislého vědeckého poradenství a analytických služeb této nevládní organizaci.
Prohlášení o střetu zájmů
Autoři prohlašují, že výzkum byl prováděn bez jakýchkoli komerčních nebo finančních vztahů, které by mohly být chápány jako potenciální střet zájmů.
Recenzent AC a zpracovatel Editor deklarovali společnou afiliaci.
Poděkování
Části tohoto rukopisu jsou obsaženy ve zprávě s názvem „Review of the current state of development and the potential for environmental impacts of seabed mining operations“ pro Greenpeace Research Laboratories z března 2013 (k dispozici na http://www.greenpeace.to/greenpeace/wp-content/uploads/2013/07/seabed-mining-tech-review-2013.pdf). Děkujeme Duncanu Curriemu, Lucy Andersonové, Alicii Crawové, Andymu Coleovi z Design Studia na Exeterské univerzitě, Isabel Lealové, Richardu Pageovi, Eleanor Partridgeové, Sofii Tsenikliové, Michelle Allsoppové, Clare Millerové, Rebecce Atkinsové, Stevu Rocliffovi, Imogen Taborové a Rumimu Thompsonovi za jejich cenné příspěvky při přípravě tohoto rukopisu.
Birney, K. (2006). Potenciální hlubinná těžba masivních sulfidů na mořském dně: A Case Study in Papua New Guinea. Magisterská práce, University in Isla Vista, Isla Vista, CA.
Evropská komise (2017a). Zpráva o strategii modrého růstu na cestě k udržitelnějšímu růstu a zaměstnanosti v modré ekonomice. Dostupné online na adrese: https://ec.europa.eu/maritimeaffairs/sites/maritimeaffairs/files/swd-2017-128_en.pdf
Evropská komise (2017b). Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění akčního plánu pro oběhové hospodářství. Dostupné online na adrese: http://ec.europa.eu/environment/circular-economy/implementation_report.pdf
Hoshino, T. (2015). Inovativní technika získávání lithia z mořské vody pomocí světově první dialýzy s lithiovým iontovým supravodičem. Desalination 359, 59-63. doi: 10.1016/j.desal.2014.12.018
CrossRef Full Text | Google Scholar
International Seabed Authority (2012). Rozhodnutí shromáždění Mezinárodního úřadu pro mořské dno týkající se předpisů o vyhledávání a průzkumu kobaltem bohatých feromanganových krust v oblasti. Mezinárodní úřad pro mořské dno. Dostupné online na adrese: https://www.isa.org.jm/sites/default/files/files/documents/isba-18a-11_0.pdf (Přístup 22. června 2016).
Mezinárodní úřad pro mořské dno (2013). Rozhodnutí Rady Mezinárodního úřadu pro mořské dno týkající se změn předpisů o vyhledávání a průzkumu polymetalických konkrecí v oblasti a souvisejících záležitostí. Dostupné online na adrese: https://www.isa.org.jm/sites/default/files/files/documents/isba-19c-17_0.pdf (Přístup 22. června 2016).
IPCC (2014). „Climate change 2014: synthesis report,“ in Contribution of Working Groups I, II and III to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change, eds Core Writing Team, R. K. Pachauri, and L. A. Meyer (Ženeva: IPCC), 151.
MIDAS (2016). Řízení dopadů využívání hlubokomořských zdrojů. Dostupné online na adrese: https://www.eu-midas.net/
Nautilus Minerals (2016a). Nautilus získává překlenovací financování a restrukturalizuje dodávku projektu Solwara 1. Tisková zpráva ze dne 22. srpna 2016. Dostupné online na adrese: http://www.nautilusminerals.com/irm/PDF/1818_0/NautilusobtainsbridgefinancingandrestructuresSolwara1Projectdelivery (Přístup 22. listopadu 2016).
Nautilus Minerals (2017). Nástroje pro těžbu na mořském dně společnosti Nautilus Minerals dorazily na Papuu-Novou Guineu. Tisková zpráva z 3. dubna 2017. Dostupné online na adrese: http://www.nautilusminerals.com/irm/PDF/1893_0/NautilusMineralsSeafloorProductionToolsarriveinPapuaNewGuinea (Přístup 12. června 2017).
Novozélandský úřad pro ochranu životního prostředí (2016). Chatham Rock Phosphate Ltd: Application for Marine Consent (Žádost o povolení k nakládání s mořskými vodami). Vládní úřad pro ochranu životního prostředí Nového Zélandu. Dostupné online na adrese: https://epa.cwp.govt.nz/database-search/eez-applications/view/EEZ000011 (Přístup 5. července 2016).
New Zealand Environmental Protection Authority (2017). Fisheries Submitters Opening Representations on Trans-Tasman Resources Seabed Mining Application (Předkladatelé v oblasti rybolovu zahajují řízení o žádosti o těžbu na mořském dně). Dostupné online na adrese: https://epa.cwp.govt.nz/database-search/eez-applications/view/EEZ000011
Steiner, R. (2009). Independent Review of the Environmental Impact Statement for the Proposed Nautilus Minerals Solwara 1 Seabed Mining Project, Papua New Guinea (Nezávislý přezkum prohlášení o dopadech na životní prostředí pro navrhovaný projekt těžby z mořského dna společnosti Nautilus Minerals Solwara 1, Papua Nová Guinea). Bismarck-Solomon Indigenous Peoples Council. Dostupné online na adrese: http://www.deepseaminingoutofourdepth.org/wp-content/uploads/Steiner-Independent-review-DSM1.pdf (Přístup 18. ledna 2013).
Google Scholar
Program OSN pro životní prostředí (2013a). Environmentální rizika a výzvy spojené s toky a cykly antropogenních kovů. A Report of the Working Group on the Global Metal Flows to the International Resource Panel eds E. van der Voet, R. Salminen, M. Eckelman, G. Mudd, T. Norgate, and R. Hischier.
Program OSN pro životní prostředí (2013b). Recyklace kovů: Recycling: Opportunities, Limits, Infrastructure (Možnosti, limity, infrastruktura). A Report of the Working Group on the Global Metal Flows to the International Resource Panel, eds M. A. Reuter, C. Hudson, A. van Schaik, K. Heiskanen, C. Meskers, and C. Hagelüken.
.