Obvyklá zimní rýma jako by jen přetrvávala a neodcházela. Byly to 2 týdny ucpaného nosu, rýmy a kašle, ale nyní jsem měla tlak v dutinách a málo nebo vůbec žádnou energii. Naštěstí můj krevní cukr byl celé 2 týdny v normě i přes tak hrozné příznaky. Pak jsem kvůli infekci dutin začala užívat azitromycin neboli známý Z-pack. Lék jsem si vzala k večeři a pak jsem se 2-3 hodiny poté cítila ještě více unavená, se suchem v ústech a bolestí hlavy. Zkontroloval jsem si hladinu cukru v krvi a zjistil, že je 270 mg/dl.
Přemýšlel jsem, proč mám takovou hyperglykémii. K večeři jsem nejedl nic neobvyklého a bylo to asi 3 hodiny po prandiálu. Přesto jsem se rozhodl naskládat inzulín a vzít si ještě 2 jednotky rychle působícího inzulínu nebo můj inzulín aspart (Novolog Flexpen). O třicet minut později jsem si znovu zkontroloval hladinu cukru v krvi a zjistil jsem, že se nepohnula a zůstává vysoká 250 mg/dl. Mohlo by to být sekundárně způsobeno Z-packem? Několik let jsem antibiotika neužíval, a tak jsem si nebyl jistý jejich vlivem na hladinu cukru v krvi. Přesto jsem chtěl řádně dokončit léčbu antibiotiky a pokračoval jsem v užívání azitromycinu. K mému zděšení se každý den objevovaly stejné vzestupy krevního cukru přibližně 2 až 3 hodiny po užití antibiotika. Nezdálo se, že by mi ovlivňovalo hladinu cukru v krvi postprandiálně, ale spíše zvyšovalo hladinu nalačno. Poslední 2 dny užívání antibiotik jsem si zvýšil dávku inzulínu glargin (Lantus) asi o 20 % a zaznamenal jsem určité zlepšení kontroly hladiny cukru v krvi. Konkrétně si normálně píchám 10 jednotek přípravku Lantus na noc a rozhodl jsem se přidat 2 jednotky i ráno. Po několika náročných dnech zvládání cukrovky jsem se rozhodl prozkoumat, zda existují studie zkoumající vliv antibiotik na hladinu cukru v krvi u osob s diabetem 1. typu (T1D).
V časopise Clinical Infectious Diseases byla v roce 2013 publikována jedna studie, která zkoumala 78 000 osob s diabetem na Tchaj-wanu od ledna 2006 do listopadu 2007. Konkrétně výzkumný tým vedl populační kohortovou studii a zkoumal účinky tří různých tříd antibiotik na závažné výkyvy hladiny cukru v krvi. Tato antibiotika zahrnovala fluorochinolony (levofloxacin, ciprofloxacin nebo moxifloxacin), cefalosporiny druhé generace (cefuroxim, cefaclor nebo cefprozil) nebo makrolidy (klaritromycin nebo azitromycin). Výzkumný tým pak zaznamenával počet návštěv pohotovosti nebo hospitalizací sekundárně způsobených výkyvy hladiny cukru v krvi během 30 dnů po nasazení antibiotik.
Výsledky ukázaly, že lidé s diabetem užívající perorální fluorochinolony jsou ve srovnání s ostatními třídami antibiotik nejvíce ohroženi závažnými výkyvy hladiny cukru v krvi. Konkrétně absolutní riziko hyperglykémie na 1 000 studovaných osob bylo 6,9 u moxifloxacinu, 3,9 u levofloxacinu a 4,0 u ciprofloxacinu. Absolutní riziko hypoglykémie bylo 10,0 pro moxifloxacin, 9,3 pro levofloxacin a 7,9 pro ciprofloxacin.
Pro srovnání, u pacientů s diabetem užívajících antibiotika ze skupiny makrolidů bylo absolutní riziko hyperglykémie nižší, a to 1,6 na 1 000 osob, a 2,5 na 1 000 osob.1 na 1 000 u pacientů užívajících antibiotika ze skupiny cefalosporinů; v případě hypoglykémie bylo absolutní riziko na 1 000 u makrolidů 3,7 a u cefalosporinů 3,2.
Dr. Lai, hlavní zkoušející, a jeho kolegové uvedli: „Naše výsledky identifikovaly moxifloxacin jako lék spojený s nejvyšším rizikem hypoglykémie, následovaný levofloxacinem a ciprofloxacinem.“
Dr. „V případě obav z dysglykémie by měla být zvážena jiná antibiotika, například beta-laktam nebo makrolid.“
Je důležité poznamenat, že existuje jen velmi málo studií podrobně popisujících přímý vliv antibiotik na hladinu cukru v krvi. Tato studie jistě naznačuje určitou příčinnou souvislost hlavně s fluorochinolony a makrolidovými třídami, ale je také dobře známo, že samotná infekce může vést k výkyvům hladiny cukru v krvi. Moje osobní zkušenost skutečně korelovala azithromycin se zvýšenou hladinou cukru v krvi nalačno, ale to je pouze anekdotické. Mým cílem při psaní tohoto článku je však upozornit na velkou mezeru ve výzkumu i v informovanosti zdravotníků o možné souvislosti mezi antibiotiky a kolísáním hladiny cukru v krvi.
Zdravotníci by proto měli pacientům s diabetem vždy doporučit, aby je upozornili, pokud jim určité antibiotikum způsobuje potíže s regulací hladiny cukru v krvi. Doufejme, že v budoucnu může pokračující výzkum vést také ke standardizovanějším pokynům pro zvládání diabetu při nasazení nového antibiotika.