Je tu něco opravdu jednoduchého, co můžete udělat pro zlepšení šancí vašeho dítěte na budoucí zdraví a úspěch: zajistěte, aby trávilo dostatek času hrou venku.
Je mnoho způsobů, jak se dětství této generace liší od dětství generace minulé, ale jedním z nejprudších kontrastů je míra, v jaké je tráveno v interiéru. Důvodů je celá řada, včetně výrazného nárůstu času stráveného interakcí s elektronickými zařízeními, důrazu na naplánované aktivity a úspěchy, obav z vystavení slunečnímu záření – a pro mnoho rodin i nedostatku bezpečných míst ke hře venku. Nejde jen o děti, ale i dospělí tráví méně času venku.
Tady je šest zásadních způsobů, jak hra venku dětem pomáhá:
1. Sluneční svit. Ano, pobyt na slunci – zejména spálení – může zvýšit riziko rakoviny kůže. Ukazuje se však, že naše tělo slunce potřebuje. Sluneční záření potřebujeme k tvorbě vitaminu D, vitaminu, který hraje klíčovou roli v mnoha tělesných procesech, od vývoje kostí až po náš imunitní systém. Sluneční záření hraje roli v našem imunitním systému i v dalších ohledech, stejně jako ve zdravém spánku – a v naší náladě. Naše tělo funguje nejlépe, když má každý den trochu slunečního svitu.
2. Cvičení. Děti by měly být každý den hodinu aktivní a jedním ze způsobů, jak to zajistit, je jít si hrát ven. Určitě mohou cvičit i doma, ale posílat je ven – zejména s něčím, jako je míč nebo kolo – podporuje aktivní hru, která je pro děti skutečně nejlepším cvičením.
3. Výkonné funkce. Jedná se o dovednosti, které nám pomáhají plánovat, určovat priority, řešit problémy, vyjednávat a zvládat více úkolů; jsou klíčové pro náš úspěch. Patří sem i kreativita a využívání naší představivosti k řešení problémů a zábavě. To jsou dovednosti, které je třeba se naučit a procvičovat – a k tomu děti potřebují nestrukturovaný čas. Potřebují čas o samotě i s ostatními dětmi a mít možnost (možná nucenou) vymýšlet vlastní hry, vymýšlet a bavit se. Pobyt venku jim dává příležitost tyto důležité životní dovednosti procvičovat.
4. Riskovat. Děti potřebují trochu riskovat. Jako rodiče nás to zneklidňuje; chceme, aby naše děti byly v bezpečí. Pokud je však budeme držet v bublinách a nikdy je nenecháme riskovat, nebudou vědět, co dokážou – a možná nebudou mít dostatek sebedůvěry a odvahy čelit nevyhnutelným životním rizikům. Ano, můžete si zlomit ruku při lezení na strom – a ano, můžete být poníženi, když se snažíte navázat přátelství a jste odmítnuti. Ale to neznamená, že byste to neměli zkoušet; lekce, které si odnášíme z neúspěchu, jsou stejně důležité jako ty, které si odnášíme z úspěchu.
5. Zkuste se odvážit a odvažte se. Socializace. Děti se musí naučit spolupracovat. Potřebují se naučit navazovat přátelství, sdílet a spolupracovat, chovat se k ostatním lidem. Pokud budou komunikovat pouze ve velmi strukturovaném prostředí, jako je škola nebo sportovní tým, nenaučí se – nemohou se naučit – vše, co potřebují znát.
6. Vnímání přírody. Velká část našeho světa se mění, a to ne k lepšímu. Pokud dítě vyrůstá tak, že nikdy nechodí po lese, nehrabe se v půdě, nevidí zvířata v jejich přirozeném prostředí, nevyšplhá na horu, nehraje si v potoce nebo se nedívá na nekonečný horizont oceánu, možná nikdy doopravdy nepochopí, co všechno se dá ztratit. Budoucnost naší planety závisí na našich dětech, musí se naučit si jí vážit.
Tak to zkuste. Udělejte to, co udělali naši rodiče: pošlete své děti ven. Ještě lépe, jděte s nimi. A udělejte vše pro to, aby totéž mohlo dělat každé dítě.
Sledujte mě na Twitteru @drClaire
Tisk .