Úzkostné poruchy, včetně sociální fobie, separační úzkosti a generalizované úzkosti, jsou nejčastějšími psychickými problémy v dětství, které způsobují dítěti i rodině značné potíže. Až u jedné třetiny mladých lidí se v době, kdy dosáhnou dospělosti, vyskytne klinicky závažná úzkostná porucha, tyto poruchy vedou ke zhoršení osobního, sociálního a studijního fungování. Pokud nejsou úspěšně léčeny, mohou úzkostné poruchy v dětství způsobit dlouhodobé poškození a zvýšené riziko dalších tělesných a duševních zdravotních problémů.
Tato nová studie zahrnovala 124 dětí s existujícími klinickými úzkostnými poruchami a náhodně jim byla přidělena buď současná léčba CBT první linie, nebo SPACE – vyvinutá výzkumníkem z Yale, Dr. Eli Lebowitzem a jeho týmem v Yale Child Study Center, Yale School of Medicine, New Haven, CT, USA.
SPACE učí rodiče snižovat jejich přizpůsobivost a reagovat na příznaky úzkosti dítěte podpůrným způsobem, který vyjadřuje přijetí skutečného trápení dítěte spolu s důvěrou ve schopnost dítěte zvládnout úzkost.
Autoři zjistili, že děti, jejichž rodiče se zúčastnili 12 sezení programu SPACE, měly stejnou pravděpodobnost překonání úzkostné poruchy jako děti, které se zúčastnily 12 sezení CBT, což je nejlépe zavedená léčba dětské úzkosti založená na důkazech.
Úzkostné děti hledají u svých rodičů pomoc při zvládání úzkosti a vyhýbání se věcem, které v nich vyvolávají strach. Rodiče úzkostných dětí se obvykle zapletou do symptomů svého dítěte prostřednictvím procesu známého jako rodinné přizpůsobení. Například dítě, které se chronicky obává, může spoléhat na to, že ho rodič bude neustále ujišťovat, nebo dítě s úzkostí z odloučení může vyžadovat, aby s ním rodič zůstal doma nebo aby vedle něj v noci spal.
U dětí se sociální fobií rodiče často mluví místo dítěte nebo se vyhýbají návštěvám u nich doma. Výzkum naznačuje, že ubytování v rodině může přispívat k udržení příznaků úzkosti dítěte v průběhu času.
U obou léčebných postupů přibližně 60 % dětí po léčbě již nesplňovalo diagnostická kritéria pro žádnou úzkostnou poruchu, a to na základě hodnocení provedeného nezávislými hodnotiteli, kteří nevěděli, jakou léčbu děti podstoupily. Ještě větší část (87,5 % v případě SPACE a 75,5 % v případě CBT) vykázala významné zlepšení svých příznaků. Dotazníky symptomů úzkosti vyplňované dětmi a jejich rodiči rovněž prokázaly stejné zlepšení u SPACE a CBT. Rodiče i děti hodnotili obě léčby jako velmi uspokojivé.