Ztráta vědomí označuje stav, kdy jedinec postrádá normální vědomí sebe sama a okolního prostředí. Pacient nereaguje a nereaguje na žádnou činnost ani podněty. Synkopa je lékařský termín pro dočasnou ztrátu vědomí. Bezvědomí může trvat od několika sekund až po delší časové úseky a dochází k němu v důsledku nedostatku kyslíku v mozku, k čemuž může dojít z různých důvodů.
Krátké bezvědomí je často stimulováno dehydratací, nízkou hladinou cukru v krvi nebo nízkým krevním tlakem. Může však znamenat i obtížněji řešitelný problém. Synkopa může být způsobena závažnými stavy, jako je závažné onemocnění (např. srdeční arytmie, záchvat nebo mrtvice), závažná ztráta krve, úraz (zejména hrudníku nebo hlavy), nízká hladina kyslíku v krvi a zneužívání drog nebo alkoholu.
Některé varovné příznaky naznačují, že u člověka může dojít ke ztrátě vědomí. Patří mezi ně náhlá neschopnost reagovat na vnější podněty, nezřetelná řeč, zrychlený srdeční tep, závratě nebo točení hlavy a zmatenost.
Přestože ztráta vědomí obvykle nesouvisí s život ohrožujícími zdravotními problémy, je nutná okamžitá lékařská pomoc. Hlavní náplní pohotovostní péče o osoby, které ztratily vědomí, je zajistit, aby dýchaly a měly stálou srdeční frekvenci. Pokud pacient nedýchá, nekašle nebo se nehýbe, znamená to, že jeho krevní oběh nefunguje. V takovém případě je třeba provést resuscitaci a zavolat záchrannou službu. Osoby vyškolené v resuscitaci se mohou pokusit o záchranné dýchání, ale pomoci mohou i samotné stlačení hrudníku. Čím dříve se pacientovi dostane lékařské pomoci, tím lepší jsou jeho vyhlídky.
Ztráta vědomí může způsobit závažné komplikace, včetně kómatu nebo poškození mozku v důsledku nedostatku kyslíku. Může také dojít k udušení, pokud jsou dýchací cesty ucpány potravou nebo tekutinou. Kardiopulmonální resuscitace může mít za následek zlomená nebo naražená žebra, ale přesto by měla být provedena, pokud pacient nedýchá nebo nemá pravidelný puls.
Synkopa často odezní spontánně, ale někdy je nutná léčba. Léčba bezvědomí závisí na základní příčině. Pokud byla příhoda způsobena nízkým krevním tlakem, mohou být podány léky na zvýšení krevního tlaku. Pokud byla příčinou nízká hladina cukru v krvi, podá se injekce glukózy nebo se zotavenému pacientovi může podat sladká potrava. Pokud se zdá, že bezvědomí souvisí s úrazem, lékařský tým bude pracovat na jeho vyřešení. Může být obtížné určit, co mohlo být příčinou ztráty vědomí, protože nereagující pacient není schopen poskytnout verbální informace. Zdravotníci musí při rozhodování o vhodném postupu vycházet ze situačních a fyzických důkazů.
Jakmile jedinec znovu nabude vědomí, mohou se u něj objevit příznaky zmatenosti, ospalosti, bolesti hlavy, závratě, ztráty kontroly nad stolicí nebo močovým měchýřem a zrychleného srdečního tepu. Pokud pacient pocítil bolest na hrudi, dušnost, krvavou nebo černou stolici, silnou bolest hlavy, nedávný úder do hlavy nebo srdeční onemocnění, měl by vyhledat lékařskou pomoc. Lékařskou péči je vhodné vyhledat také v případě, že nikdy předtím ztrátu vědomí nezažil, nebo pokud nemá diagnózu či onemocnění, které by tento příznak vysvětlovalo.
Aby se zabránilo ztrátě vědomí, měli by se jedinci vyhýbat situacím, kdy může dojít k příliš nízkému krevnímu tlaku, neměli by stát delší dobu bez hnutí a měli by zůstat hydratovaní. V závislosti na jejich anamnéze mohou být vhodná i další opatření.
zdroje:
„První pomoc při ztrátě vědomí“. Dostupné na: http://www.healthline.com/health/unconsciousness-first-aid#Overview1
„Kontrola příznaků“. Dostupné na: http://www.drugs.com/symptom/blacking-out-fainting-or-loss-of-consciousness-2.html