Zoo Saint Louis

Geografický areál

Středozápad USA, Texas a Rhode Island

Habitat

Savany, prérie, travnaté plochy

Vědecký název

Nicrophorus americanus

Stav ochrany

Kriticky ohrožený

Mrtvé maso

Brouk americký je pojmenován podle toho, že svou potravu – mršiny (uhynulá zvířata) – zahrabává. K detekci mrtvého masa využívá brouk speciální chemické receptory ve svých tykadlech. Tyto receptory jsou tak citlivé, že zachytí signál mršiny na velkou vzdálenost a velmi rychle – obvykle do hodiny po úhynu zvířete.

Velký brouk

Američtí pohrabáči jsou největší z mrchožroutů: dosahují délky až jeden a půl centimetru. Jsou leskle černí s jasně oranžovočervenými pruhy na elytrách (krytech křídel). Mají také jasně oranžově červenou skvrnu těsně za hlavou a skvrnu mezi očima.

Mrchožrouti: Na velikosti záleží

Jaké druhy mršin rádi konzumují američtí chrobáci? Nejsou vybíraví. Hmyz, myši, hraboši, vačice, ptáci, hadi, ryby – ti všichni se objevují na jejich jídelníčku.

Co brouci udělají s konkrétní mršinou, závisí na její velikosti. Pokud je poměrně malá, dospělí brouci ji sežerou sami. Pokud je poměrně velká, použijí ji jako potravu pro svá mláďata.

Když brouci objeví pořádný kus mrtvého masa, bojují o něj. Vítězové – pár samce a samice – přenesou mršinu na vhodné místo a zahrabou ji. V hnízdní komůrce mršinu připraví a odstraní z ní chlupy nebo peří. Mršinu také natřou konzervačními látkami – sekrety z úst a řitního otvoru. Nyní je připravena jako potrava pro mláďata!“

Mláďata brouků

Samička brouka klade vajíčka do blízkosti zakonzervované mršiny. Během čtyř dnů se z vajíček vylíhnou larvy. (Pozor: Čtenáři se slabým žaludkem, nečtěte dál!) Rodiče přesunou malé larvy k mršině, kde si larvy hlazením mandibuly (části úst) rodičů řeknou o potravu. Oba rodiče krmí své potomky tak, že sežerou část mrtvého masa a vyvrhnou ho larvám do úst. To trvá asi 6 až 12 dní, dokud larvy nezačnou další vývojové stadium, kuklení (viz Bezobratlí).

Po 48 až 60 dnech se z kuklení vynoří noví dospělci. Nyní začíná koloběh života nanovo.

Kam se poděli všichni brouci?“

Přibližně před 100 lety se američtí brouci hrobaříci vyskytovali ve 35 státech (včetně Missouri) a v jižní Kanadě. Dnes je jejich výskyt znám pouze na Rhode Islandu, v Texasu a v pěti státech Středozápadu (Kansas, Oklahoma, Jižní Dakota, Nebraska a Arkansas). V Missouri se nevyskytují od roku 1980.

Co způsobilo úbytek brouků? Za jednu z příčin se považuje ztráta biotopu. Když lidé změnili krajinu (kvůli zemědělství a zástavbě), změnilo to i druhy, které v ní žily. Ubylo zvířat, která sloužila broukům jako potrava, i když přibylo mrchožroutů, kteří broukům konkurovali. Kromě změny biotopu se na úbytku brouků mohly podílet i pesticidy. Výsledkem je, že „U.S. Fish and Wildlife Service“ nyní zařazuje amerického chrobáka jako federálně chráněný ohrožený druh.

Zoo v Saint Louis se aktivně podílí na ochraně amerických chrobáků. Nedávno se nám podařilo rozmnožit více než 1 000 nových brouků! Podívejte se, jak těmto drobným živočichům pomáháme, a nyní pracujeme na návratu některých vylíhnutých mláďat zpět do volné přírody.

Proč by nám to mělo být jedno?

Američtí brouci hrobaříci patří mezi mnoho drobných živočichů, kteří rozkládají (rozkládají) těla uhynulých zvířat. Bez těchto rozkladačů bychom byli až po uši v mrtvých věcech!

Dělá se něco na pomoc americkým broukům? Ano! Snahy o ochranu zahrnují průzkumy, jejichž cílem je zjistit, zda brouci stále žijí ve státech, kde kdysi žili; monitorovací programy, jejichž cílem je zjistit, jak se broukům daří ve státech, kde se vyskytují; a programy chovu v zajetí a reintrodukce. Ačkoli existuje důvod k naději, američtí brouci mají před sebou ještě dlouhou cestu k obnově.

Zábavná fakta

  • Američtí brouci jsou noční (aktivní v noci). Noční teplota musí být vyšší než 60 °C, než začnou se svým úžasným rodičovským chováním.
  • Američtí brouci hrobaříci nosí na svém těle velké množství drobných roztočů. Zní to strašidelně? Ve skutečnosti tomu tak není. Tito roztoči pomáhají udržovat brouky a jejich mršinovou potravu bez mikrobů a vajíček much.
  • Dospělí jedinci tohoto druhu žijí po zakuklení asi čtyři až šest měsíců.

Třída: Hmyz (Insecta)
Řád: (Coleoptera)
Člen: Silphidae

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.