Zaklínač

Tento článek je o kastě zabijáků příšer. Pro další použití viz Zaklínač.

	Indeed, není nic odpudivějšího než tyto příšery, které se vzpírají přírodě a jsou známé pod jménem čarodějnice, neboť jsou zplozenci odporných čar a kouzel. Jsou to bezskrupulózní ničemové bez svědomí a ctnosti, skutečná stvoření z pekla schopná jen brát životy…
– Monstrum, aneb vyobrazení čarodějů, Anonym

Čaroděj (polsky wiedźmin) známý také jako wiccan, hexer, vedymin nebo witchman (starší řeč: vatt’ghern), je někdo, kdo prošel rozsáhlým výcvikem, nemilosrdnou psychickou a fyzickou kondicí a tajemnými rituály (které se odehrávají v „čarodějnických školách“, jako je Kaer Morhen), aby se mohl stát nájemným potulným zabijákem nestvůr. O Geraltovi, ústřední postavě zaklínačské série Andrzeje Sapkowského a následných her jimi inspirovaných, se v příbězích říká, že je jedním z největších zaklínačů; je jistě legendární, ale zda slavný, nebo nechvalně proslulý, je spíše předmětem interpretace (a/nebo předmětem hraní, podle okolností).

Historie

Stvoření

Když se lidé usadili v severní části kontinentu, museli se vypořádat s obrovským množstvím nestvůr, které obývaly tuto zemi a na které byli lidé špatně vybaveni. Aby to napravili, pověřili vládci severu své mágy, aby vytvořili bojovníky ovládající magii, kteří by se s nestvůrami vypořádali za ně. Výsledkem byly pokusy, které mágové prováděli na Rissbergu, a vznikl první zaklínač. Bohužel se ukázalo, že čarodějové mají omezený magický potenciál, a proto byli považováni za neúspěšné a vykázáni z hradu.

První věk čarodějů

Další informace najdeš v článku Řád čarodějů.

Po vykázání čarodějů je na hrad Morgraig přivedla hrstka mágů, kteří chtěli v experimentu pokračovat. Zde první generace čarodějů pokračovala ve výcviku, zatímco mágové vytvářeli další a brzy založili Řád čarodějů. Když se prvních pět původních čarodějů vydalo na cestu, začal první věk čarodějů. Postupem času však v řádu poté, co jej původní mágové opustili, vypukl mezi nimi prudký boj, který měl za následek několik mrtvých a rozkol, a s rostoucím rozčarováním ostatních čarodějů nad smyslem jejich řádu a jejich odchodem nakonec vedl k zániku řádu, když Morgraig opustili i poslední čarodějové, a tím skončil i první věk čarodějů.

Druhá éra čarodějů

Po zániku Řádu a vybudování pěti nezávislých škol začala druhá éra čarodějů, kterou sami čarodějové označují jako zlatý věk čarodějů. Díky tomu, že kontinent byl rozdělen mezi jednotlivé školy a každá z nich si vytvořila své vlastní čaroděje, se jejich práce stala efektivně organizovanou. Dřívější napětí mezi nimi se uklidnilo, a když se čarodějové z různých škol střetli, neprolévala se krev, protože každý věděl, že má své vlastní území, takže se k ostatním školám chovali spíše jako k odcizeným bratrům než jako k úhlavním nepřátelům jako dříve.

Konec Zlatého věku

V polovině 60. let 11. století byli čarodějové příliš úspěšní. Netvoři byli stále vzácnější a díky propagandě severských církví a nedůvěře vládců se čarodějové stali v očích většiny obyvatel netvory. Každá z pěti škol se stala terčem útoků různých lidí a než padla poslední škola, počet čarodějů se značně snížil.

Přehled

Genetické výhody a nevýhody toho být čarodějem

Budoucí čarodějové jsou jako děti podrobeni intenzivním alchymistickým procesům, konzumaci mutagenních sloučenin a neúnavnému fyzickému a magickému výcviku, aby byli nebezpeční a vysoce všestranní proti obrovskému množství protivníků, z nichž mnozí mají nadlidskou rychlost, sílu a/nebo jiné smrtící schopnosti. Tyto postupy nakonec znamenají, že každý plně vycvičený zaklínač je mutant stvořený speciálně k lovu a zabíjení nelidské kořisti. Mezi hlavní trvalé výsledky mutací, které jsou společné všem zaklínačům, patří:

• Stálost (což částečně vysvětluje selekci ze strany cizinců, protože se nemohou rozmnožovat, aby své vlastnosti předávali dál).
• Příliš vyvinuté libido, kvůli němuž o nich vzniklo mnoho pověstí.
• Kočičí oči, které poskytují velmi ostré noční vidění – zaklínači mohou stáhnout zorničky, aby viděli v oslepujícím světle, nebo je otevřít, aby viděli téměř ve tmě. Toto noční vidění lze dále vylepšit kočičím lektvarem, ale obecně je samo o sobě dost dobré na to, aby nevyžadovalo další vylepšení. Celý jejich smyslový systém je celkově vylepšen, což jim umožňuje rozpoznat druh zvířete podle pachu jeho krve a odhalit blízké bytosti, i když jsou mimo dohled.
• Velká odolnost vůči nemocem (která ve většině případů funguje jako úplná imunita) a posílený imunitní systém, což jim umožňuje konzumovat velké množství lektvarů, které by se pro normálního člověka mohly snadno stát smrtelnými, kdyby je požil i v malém množství.
• Výjimečně zvýšená síla, rychlost, reflexy a vytrvalost, daleko přesahující normálního nebo dobře trénovaného člověka, která jim umožňuje rychle ukončovat souboje s minimálním úsilím a provádět fyzické výkony, v něž by nečarodějové nemohli doufat. Zaklínačovy fyzické schopnosti samy o sobě stačí k poražení většiny nestvůr jednou rukou, pokud jsou kombinovány s rozsáhlým výcvikem a vhodnou výzbrojí, zatímco běžní lidé by mohli doufat, že toho dosáhnou pouze ve velkých skupinách. Bylo také prokázáno, že zaklínači se dokážou zbavit zásahů, které by normálního muže přivedly do bezvědomí. Navíc je známo, že dokázali přežít údery mocných nestvůr, jako jsou obři nebo jiné bytosti disponující herkulovskou silou, které by jinak ostatní zabily jediným úderem.
• Mají větší magický potenciál než průměrný člověk, což jim dává schopnost provádět jednoduchou, ale neuvěřitelně univerzální bojovou magii v podobě znamení. Rozvíjejí také šestý smysl, který jim umožňuje „cítit“ věci kolem sebe, ať už jde o důležité předměty nebo bezprostřední úmysly lidí. To vysvětluje jejich neobyčejnou schopnost sledovat a lovit lidi a nestvůry. Množstvím magie, kterou disponují, se však nepřibližují kouzelníkům a kouzelnicím.
• Zrychlené léčení poskytující rychlé zotavení ze zranění.
• Neuvěřitelně dlouhý život a prodloužené mládí (Vesemir je prý starý nejméně několik století, ale má vzhled muže středního věku).

Vybavení a dovednosti

Přestože pokrývají zběhlost v podstatě ve všech zbraních, které přijdou pod ruku, zaklínačův výcvik se zaměřuje na dva základní nástroje:

Ocelový meč

Stříbrný meč

Tyto meče se obvykle nosí na zádech. Ocelová čepel se používá na světštější bytosti, zatímco stříbrná čepel na nadpřirozené bestie. Čarodějové jsou také častými míchači a uživateli silných lektvarů, protože si vyvinuli pokročilou toleranci vůči jejich přirozené toxicitě, ale stále se omezují na několik najednou (i jeden z jejich slabších lektvarů by byl pro obyčejného člověka smrtelný). čarodějové jsou vycvičeni ve využívání bomb a potahování svých zbraní jedem a olejem, mnohé z nich byly navrženy tak, aby škodily konkrétním nestvůrám. První čarodějové byli vycvičeni alchymisty z Vicovaro, čarodějové jsou navíc mistři stopaři, kteří jsou schopni vystopovat téměř všechny tvory, ať už jde o nestvůry, zvířata, lidi i nelidi. Původní čarodějové byli vycvičeni lovci z Kaedwenu. Po vybudování různých škol předávala první generace čarodějů své znalosti učedníkům. Nakonec se jejich formální magické vzdělání zabývá znaky, nízkoúrovňovou, ale univerzální formou magie, která čarodějům umožňuje sesílat kouzla a čáry jednoduchými gesty rukou. Bez rozsáhlého zdokonalování a praxe jsou to pouhé triky ve srovnání s tím, co dokáže čarodějka, ale velmi dobře poslouží někomu s mečem v jedné ruce, aby své úsilí obohatil o různé improvizace. Také mocnější kouzla, která používají mágové, často vyžadují mnoho času na přípravu, zatímco všechna znamení jsou okamžitá. Navíc jsou čarodějové trénováni zkušenými mágy v tom, jak tato znamení co nejlépe používat. Několik čarodějů z různých škol používalo jednoruční kuše, nebylo to však příliš běžné.

Obecně je zaklínač díky své nadlidské fyzické zdatnosti, regeneračním schopnostem a magii hrozivým a často zdrcujícím protivníkem pro světštější rasy. Nejsou však neomylní, protože v boji proti světským lidem nebo nadpřirozeným démonům mohou stále chybovat, udělat chybný krok nebo být přemoženi přesilou a jedinci, kteří se zaklínači dovednostmi vyrovnají, ačkoli je vzácný jedinec, kterému se podařilo zabít zaklínače spíše ze zručnosti než z hloupého štěstí nebo ze zálohy.

Ačkoli jsou zaklínačovy oči jedním ze způsobů, jak vyniknout, dalším standardním prostředkem identifikace je zaklínačův medailon. Toto zařízení pomáhá při odhalování nestvůr a žádný zaklínač se s ním dobrovolně nerozloučí. (A čarodějové jsou samozřejmě známí tím, že je „těžké je zabít“ – Leo Bonhart se chlubí sbírkou tří takových medailonů jako důkazem svých bojových schopností). Podoba jednotlivého medailonu (hlava vlka, kočky, gryfa atd.) naznačuje školu, ve které byl jeho majitel vycvičen.

Je rozšířený názor, dokonce i mezi samotnými čaroději, že nemají schopnost citu. To může být diskutabilní a spíše relativní vzhledem k náročnosti jejich výcviku a nebezpečím, kterým denně čelí. Možná prostě nikdy neměli tolik času nebo nebyli vystaveni společnosti, aby se u nich vyvinuly nebo rozpoznaly reakce na všední zážitky, které většina lidí považuje za samozřejmé. Lze to také vysvětlit tím, že kombinace jejich tvrdého výcviku, genetických modifikací a odloučení od společnosti může podporovat otupení citových projevů, protože Geralt, Lambert a Eskel vykazují citové výšky týkající se mimo jiné lásky, radosti, strachu, hněvu, chtíče a soucitu.

Občasné zmínky o zaklínačích jako o „nelidech“ jsou poněkud v rozporu s původními příběhy (v nichž Geralt označuje zaklínače pouze jako povolání, nikdy jako rasu). Žádná oficiální klasifikace jako taková rozhodně neexistuje a příslušné zmínky (přinejmenším v první hře) pocházejí obvykle od Geralta, který se ztotožňuje s nedůvěrou a/nebo nepřátelstvím, kterému čelí elfové a trpaslíci v lidské společnosti. Pravděpodobně se používá jako urážka mutantů, přirovnávající je k elfům a trpaslíkům, ačkoli stojí za zmínku, že text ve hře, který se nachází v Divokém honu, zmiňuje, že Kočičí škola čarodějů „je z velké části elfského původu“, což naznačuje, že skutečně existují (nebo kdysi existovali) nelidští čarodějové. Zda v současné časové linii příběhu skutečně existují elfští čarodějové, není známo.

Významní čarodějové

Vlčí škola

Vycvičení, ale ne samotní čarodějové:

• Ciri
• Leo

Gryfí škola

Zmijí škola

• Gerd
• Junod z Belhavenu
• Ivo z Belhavenu
• Arnaghad

Mantichorská škola

• Merten

Jeřábnická škola

• Stefan

Řád. Čarodějů

• Rhys

Neurčená škola

• Adela
• Chireadan
• Cormac
• Olivier z Guletu

Zaklínač

Slovníkové heslo

Zaklínači

Zaklínači vznikli v době, kdy první osadníci kolonizovali nezkrocené země dnešní doby-Temerie. Elitní kasta mnichů-bojovníků měla za úkol bránit lidi před nestvůrami, které obývaly divočinu. Díky mutagenním houbám, bylinám a rostlinným stimulantům se v tělech mladých učňů vyvinula nadlidská rychlost a vytrvalost. V důsledku bolestivé a nebezpečné Zkoušky trav získali mladí zaklínači kočičí oči, které jim umožňovaly vidět ve tmě. S pomocí čarodějů se naučili používat jednoduchá bojová kouzla, zvaná znamení, a také kouzelné lektvary, které zvyšovaly jejich bojové schopnosti. V dnešní době, kdy se příšery staly jakousi vzácností, poptávka po službách čarodějů výrazně poklesla. Po světě stále cestuje jen několik zástupců této kasty a další zabijáci příšer už nevznikají. Kvůli své jinakosti, neobvyklým schopnostem a magickým dovednostem jsou čarodějové považováni za vyděděnce a někdy se setkávají i s nenávistí. Tato nenávist se projevila během nechvalně proslulého útoku na Kaer Morhen, který vedl ke zničení pevnosti a smrti většiny zaklínačů, kteří tam přezimovali. Ti, kteří přežili, jsou odsouzeni k zániku, protože již nevychovávají své nástupce. Lidé čaroděje potřebují, ale zároveň se jich bojí. Potulní bojovníci vzbuzují strach, protože jsou mutanti a mají nadlidské schopnosti. Zaklínač je málokdy vítaným hostem a kontakty s příslušníky tohoto povolání se téměř vždy omezují na obchod. Zaklínači jsou vždy napadáni během pogromů a sociálních otřesů namířených proti těm, kdo se zabývají magií. Díky mutagenům a magii jsou těla čarodějů odolná vůči všem druhům nemocí, a to až do té míry, že jsou přímo imunní.

Zaklínač 2: Vrahové králů

Záznam v deníku

Navzdory dlouhému přátelství s Geraltem vím o tomto zvláštním bratrstvu či cechu jen o málo víc, než poskytují učené svazky. Navíc jsem vázán diskrétností, takže na toto téma nenapíšu nic víc, než je nutné. Kdysi byli zaklínači stejně početní jako bestie, s nimiž bojovali, dnes jsou považováni za přežitek dob dávno minulých. Přesný charakter jejich výcviku zůstává záhadou. Je známo, že se skládá mimo jiné z Procesů – procesů, které proměňují organismus pomocí specifické kombinace tajných bylin a nálevů. Ti, kdo je přežijí, získají nadlidské reflexy, rychlost reakcí, schopnost vidět ve tmě a mnoho dalších vlastností, které z nich činí smrtící nepřátele. Během výcviku se naučí ovládat meč a základní magii, známou jako znamení. Vyzbrojeni touto sadou schopností mohou čarodějové účinně plnit svůj cíl, kterým je ochrana lidí před příšerami obývajícími náš svět.

Název

Původní polský název pro „čaroděje“ je „wiedźmin“. Anglický překlad, který upřednostnil Andrzej Sapkowski, se původně nazýval „hexer“ a je to název použitý v mezinárodní verzi filmové adaptace. V počítačové hře se však CD Projekt rozhodl pro překlad „wiedźmin“ a toto slovo následně převzala Danusia Stok (ve svém překladu Posledního přání) a dokonce i sám Sapkowski (v knize Historia i fantastyka).

V neformálních anglických překladech se používá slovo „witcher“, i když „witcher“ – jakožto neologismus v angličtině – pravděpodobně lépe vystihuje ducha Geraltova a zaklínačského povolání.

V jiných jazycích

.

Vlajka	Jazyk	Zaklínač
	Angličtina	Zaklínač
	Polština (originál)	Wiedźmin
	Arabština	الساحر as-Sāḥir
	asturština	bruština
	brazilská portugalština	Bruxo
	bulharština	Вещер veština
	čínština (tradiční) čínština (pevninská)	狩魔獵人 Shòumó Lièrén 巫师 Wūshī
	chorvatština	Vještac
	český	Zaklínač
	holandský	Hekser
	Estonský	Nõidur
	Farsí (perský)	جادوگر Jādugar
	finský	noituri
	francouzský	Sorceleur
	ქართული (gruzínština)	მხედვარი Mkhedvari
	Němčina	Hexer
	Řečtina	Γητευτής Giteftís
	Maďarština	Vaják
	Italština	Strigo
	Lotyština	Raganesis
	Litevština	Raganius
	Portugalština	Bruxo
	rumunsky	Vrăjitor
	rusky	Ведьмак Ved’mak
	srbsky	Вештац Veštac
	Slovenský	Zaklínač
	Slovinský	Čarovnikar
	Španělština	Brujo
	Švédština	Häxkarl
	Turčina	Cadıeril Efsunger
	Ukrajinština	Відьмак Vid’mak

In jazycích z románu

• Vedymin
• Vatt’ghern (řeč starších)

V jazycích ze hry

• Vitchmolol-bool (Vodyanoi)

Drobnosti

• Vědmák (polský pravopis: wiedźmak) je v některých slovanských pohádkách mužským ekvivalentem slova vědma (čarodějnice). Zatímco wiedźmin je čistý neologismus vymyšlený Andrzejem Sapkowským, ten několikrát používá i tradiční název.

Poznámky

• Vědmák je třída postav ve hře Zaklínač:
• Je známo, že existují pouze lidští zaklínači, ačkoli se předpokládá, že v Kočičí škole mohou existovat nebo existovali i elfí zaklínači.
• Gruzínská iterace slova „Zaklínač“ se zdá být chybně přeložena, protože slovo „მხედვარი“. (M’khedvari) doslova znamená „Strážce“. Gruzínská komunita se většinou drží anglického termínu.

Videa

Pád Zaklínače Lore and Theories (The Witcher 3 Wild Hunt)

Zaklínači a emoce Zaklínač 3 Divoký hon -. Zaklínačské pověsti

Přidat fotografii do této galerie

Tato stránka využívá obsah Wikipedie. Původní název článku byl The Witcher. Stejně jako v případě Witcher Wiki je text Wikipedie k dispozici pod licencí GNU Free Documentation License.