Západní Afrika, region západní Afriky zahrnující země Benin, Burkina Faso, Kamerun, Cabo Verde, Čad, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Mauritánie, Niger, Nigérie, Senegal, Sierra Leone a Togo. Západní Afrika je termín používaný v encyklopedii Britannica pro označení zeměpisné oblasti v rámci afrického kontinentu. Pro označení této části kontinentu se často používá také termín západní Afrika. V běžném pojetí je však západní Afrika především politickým a hospodářským označením a zahrnuje všechny zde uvažované oblasti kromě Kamerunu, Čadu, Rovníkové Guineje a saharských částí Mali, Mauritánie a Nigeru.
Encyclopædia Britannica, Inc.
Oblast lze rozdělit do několika širokých fyziografických oblastí. Severní část západní Afriky tvoří široký pás polopouštního terénu, nazývaný západní Súdán, který se táhne od Atlantského oceánu na západě až po oblast Čadského jezera na východě, což je vzdálenost asi 2 500 mil (4 000 km). Jedná se převážně o náhorní plošinu s mírnou nadmořskou výškou a na severu hraničí se Saharou (pouští) a na jihu s lesy Guinejského pobřeží. Srážky v této oblasti se pohybují od méně než 10 palců (250 mm) ve vyprahlých severních oblastech až po přibližně 50 palců (1 250 mm) na jihu. Flóra západního Súdánu se skládá z křovinaté vegetace přechodné zóny známé jako Sahel na severu a ze směsi vysokých stromů a vysokých travnatých savan na jihu. Jižně od západního Súdánu leží rovníkové lesy Guinejského pobřeží, které kvetou podél pobřeží Atlantiku a táhnou se do vnitrozemí v délce asi 100 až 150 mil (160 až 240 km).
Encyclopædia Britannica, Inc.
Většina Sahary a přechodných vegetačních pásem na jihu (Sahel a západní Súdán) je odvodňována, kde je dostatek srážek pro povrchové toky, a to buď směrem na jih přes systém řek Niger, nebo do vnitrozemí do povodí Čadského jezera na východě. Podél lépe zavlažovaných pobřežních oblastí Atlantského oceánu se nachází především (od západu k východu) mauritánsko-senegalská pánev odvodňovaná řekou Sénégal, Fouta Djallon a Guinejská vysočina, pobřežní nížiny řek Volta a Niger a vysočiny nigerijské náhorní plošiny Jos a Kamerunské vysočiny.
Kulturně patří obyvatelé regionu většinou k jedné ze tří hlavních jazykových rodin. V severních a nejméně zalidněných saharských oblastech převládají Arabové a Imazighenové (Berbeři; jednotné číslo Amazighové) z afroasijské jazykové rodiny. Jižně od linie spojující tok řeky Sénégal, řeky Niger a jižních dvou třetin Nigérie se mluví nigerokonžskými jazyky. Podél středního toku řeky Niger a kolem Čadského jezera převládají nilo-saharské jazyky příbuzné jazykům národů žijících dále na východě. Tyto národy se dělí na velmi složitou etnickou mozaiku, ale často je lze vhodně zařadit podle jednotlivých jazyků.
Tento článek se zabývá historií regionu především od 11. století do 20. století. Pokrytí fyzické a humánní geografie regionu naleznete v článku Afrika. Fyzickou a humánní geografií jednotlivých zemí regionu a jejich postkoloniální historií se zabývají články Benin, Burkina Faso, Kamerun, Kapverdy, Čad, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Mauritánie, Niger, Nigérie, Senegal, Sierra Leone a Togo. Rozloha 3 059 702 čtverečních mil (7 924 592 km2). Počet obyvatel. (odhad z roku 2014) 375 477 000.