Chris Hill – Chris Hoy – Akceptační projev – CC BY-NC-ND 2.0.
Zabavit a oslavit
Přestože projevy určené k pobavení publika mohou být informativní nebo přesvědčovací, rétorická situace často jasně ukazuje, kdy projev spadá do kategorie zvláštní příležitosti. Vezměme v úvahu pečeni a přípitky; obě baví a oslavují, i když různými způsoby. Banket s předáváním cen a svatby jsou příklady zvláštních příležitostí, které vyžadují, aby řečník přednesl optimistický, lehký projev, jehož cílem je pobavit publikum a zároveň oslavit osobu, událost nebo situaci.
Připomenout
Když pomyslíme na projev vytvořený k připomenutí něčeho nebo někoho, možná nás jako první napadne smuteční řeč. Je to pravděpodobně proto, že vzpomínkový projev je projevem pocty a často i vzpomínky, například při smuteční řeči nebo když řečník připomíná výročí či významnou událost. Mezi vzpomínkové projevy mohou patřit také věnování budov nebo pomníků, které jsou určeny k uctění památky osoby nebo situace, která dané místo inspirovala.
Inspirace
Často rétorická situace vyžaduje, aby řečník přednesl slova moudrosti a návodu založená na jeho osobních zkušenostech nebo na tom, co se naučil díky společným zkušenostem posluchačů, které oslovuje. Mezi příklady tohoto druhu inspirativních projevů patří jeden, jehož jste již všichni pravděpodobně byli svědky, a to nástupní projev. Dalším příkladem je hlavní projev na konferenci nebo kongresu. Dalším typem projevu je inaugurační řeč, jejímž cílem je inspirovat posluchače prostřednictvím příslibu vize řečníka do budoucna.
Advocate
Tato učebnice je věnována povzbuzování studentů, aby se postavili a promluvili, a tento typ projevu pro zvláštní příležitosti zahrnuje projevy, v nichž jednotlivci právě toto činí. Advokační projevy se zaměřují na cíle a hodnoty. Často jsou zaměřeny na příčinu nebo jsou vytvořeny tak, aby nějakým způsobem ovlivnily stanovování politiky nebo změny. Řečníci přednášejí advokační projevy při zvláštních příležitostech, jako jsou dobročinné akce, předvolební shromáždění, a dokonce i protesty nebo pochody.
Typy projevů pro zvláštní příležitosti
Pokud se zamyslíme nad funkcemi projevů pro zvláštní příležitosti, které jsme právě probrali, je pravděpodobné, že bychom mohli přijít na nesčetné množství různých typů projevů, které by mohly být zahrnuty do této části. Pro naše účely se zaměříme na několik projevů pro zvláštní příležitosti, se kterými se pravděpodobně setkáte ve svém akademickém, profesním i osobním životě. Doufáme, že díky tomu, že se podíváme na běžné typy projevů, vám umožníme získat nástroje, díky nimž budete moci vystoupit a promluvit při událostech a v situacích, kdy se vám může naskytnout příležitost přednést projev.
Projevy úvodní
První typ projevu se nazývá úvodní projev. Úvodní řeč je krátký projev, který představuje jiného řečníka. Úvodní řeč má dva hlavní cíle: poskytnout trochu kontextu, včetně toho, kdo je řečník a proč bude na dané akci přednášet, a nalákat posluchače, aby věnovali pozornost tomu, co chce řečník říci.
Stejně jako každá jiná řeč by i úvodní řeč měla mít jasný úvod, tělo a závěr. Informace by měly být podány co nejstručněji, ale informativně. Pro úvod si vymyslete nějaký háček, který posluchače zaujme a přiměje je, aby se o nadcházejícím řečníkovi dozvěděli. Četli jste nějaký novinový článek související s tématem řečníka? Zaujala vás prezentace, kterou jste od řečníka slyšeli v minulosti? Musíte najít něco, co dokáže upoutat pozornost posluchačů a nadchnout je pro poslech hlavního řečníka.
Tělo vaší úvodní řeči by mělo být věnováno tomu, abyste posluchačům sdělili, jaké je téma řečníka, proč je řečník kvalifikovaný a proč by ho posluchači měli poslouchat (všimněte si, že nyní máme tři body těla). Nejprve posluchačům obecně sdělte zastřešující téma projevu. K dispozici můžete mít pouze název projevu a možná odstavec informací, které vám pomohou tuto část projevu vést. Pamatujte, že vaším úkolem je být stručný a výstižný. Řečník je ten, kdo téma rozvede. Dále musíte posluchačům sdělit, proč je řečník důvěryhodným řečníkem na dané téma. Napsal řečník na dané téma knihy nebo články? Prožil řečník zvláštní životní události, které ho činí kvalifikovaným? Zamyslete se nad tím, co jste se naučili o budování étosu, a udělejte to pro řečníka. Nakonec musíte posluchačům stručně vysvětlit, proč by je měl nadcházející projev zajímat.
Závěrečnou částí dobrého úvodního projevu je závěr. Závěr je zpravidla určen k přivítání řečníka u řečnického pultu. Mnoho úvodních projevů končí slovy typu: „Těším se, až si poslechnu, jak nám všem dnes mohou pomoci rady a moudrost pana Joea Smithe, a proto vás prosím, abyste spolu se mnou přivítali pana Joea Smithe.“ V závěru úvodního projevu si můžete poslechnout, co vám Joe Smith poradí. Známe některé přednášející, kteří do svých poznámek dokonce přidají poznámku „začněte tleskat“, „potřeste řečníkovi rukou“ nebo „obejměte řečníka“ v závislosti na okolnostech projevu.
Prezentační projev
Druhým typem slavnostního projevu je prezentační projev. Prezentační řeč je krátký projev pronášený k udělení ceny nebo vyznamenání. Prezentační projev může být tak jednoduchý, jako když řeknete: „Letošní laureátkou Schumanovy ceny za veřejný projev je Wilhelmina Jeffersová,“ nebo může trvat až pět minut, kdy řečník vysvětluje, proč byl vyznamenaný vybrán k ocenění.
Při přípravě prezentačního projevu je vždy důležité se ptát, jak dlouhý by měl být projev. Jakmile znáte časový limit, můžete se pustit do tvorby samotného projevu. Nejprve byste měli vysvětlit, o jaké ocenění nebo poctu se jedná a proč je prezentace důležitá. Za druhé můžete vysvětlit, čeho oceněný dosáhl, aby mu mohlo být ocenění uděleno. Vyhrála daná osoba nějaký politický závod? Napsala daná osoba významné literární dílo? Zprostředkovala daná osoba konflikt? Ať už příjemce udělal cokoli, musíte jeho práci jasně vyzdvihnout. A konečně, pokud se závod nebo soutěž konaly na veřejném fóru a řada osob nevyhrála, můžete chtít ocenit i tyto osoby za jejich úsilí. I když nechcete ukrást show vítězi (jako to udělal Kanye West Taylor Swift během předávání cen MTV Music Video Awards v roce 2009 (https://vimeo.com/173170491), můžete chtít vyzdvihnout práci ostatních soutěžících nebo nominovaných.
Přijímací řeč
Doplněním prezentační řeči je přijímací řeč. Akceptační řeč je projev, který pronáší příjemce ceny nebo vyznamenání. Například ve výše uvedeném videoklipu z předávání cen MTV Music Video Awards 2009 začíná Taylor Swift vyjádřením uznání, přeruší ji Kanye West a končí slovy: „Chtěla bych poděkovat fanouškům a MTV, děkuji vám“. I když se kvůli přerušení nejedná o tradiční děkovnou řeč, podařilo se jí do ní dostat důležité části.
Děkovná řeč má tři typické součásti: poděkovat těm, kteří vám cenu nebo poctu udělili, poděkovat těm, kteří vám pomohli dosáhnout vašeho cíle, a uvést cenu nebo poctu na pravou míru.
Nejprve chcete poděkovat lidem, kteří vám cenu nebo poctu udělili, a případně těm, kteří pro vás hlasovali. Vidíme to každý rok během předávání Oscarů: „Nejdříve bych chtěl poděkovat akademii a všem hlasujícím.“ Tohle se dělá každý rok. Za druhé, chcete vyjádřit uznání těm, kteří vám pomohli ocenění nebo pocty dosáhnout. Žádný člověk nedosáhne v životě něčeho sám. Všichni máme rodiny, přátele a/nebo kolegy, kteří nás podporují a pomáhají nám dosáhnout toho, co v životě děláme. Děkovná řeč je skvělou příležitostí, jak tyto osoby laskavě ocenit. Na závěr uveďte ocenění na pravou míru. Řekněte lidem, kteří váš projev poslouchají, proč je pro vás ocenění významné.
Projevy věnování
Čtvrtým slavnostním projevem je projev věnování. Řeč s věnováním se pronáší při otevření nového obchodu, pojmenování budovy, umístění pamětní desky na zeď, dokončení nové knihovny apod. Cílem těchto projevů je vyzdvihnout význam projektu a těch, kterým byl projekt věnován.
Při přípravě projevu věnování začněte tím, že vysvětlíte svůj vztah k projektu a proč jste byli o projev požádáni. Dále chcete vysvětlit, čemu se věnuje a kdo se na projektu podílel, kdo ho umožnil. Pokud je projektem nová stavba, hovořte o lidech, kteří stavbu postavili nebo navrhli. Pokud je projekt již existující stavbou, hovořte o lidech, kteří dali dohromady a rozhodli o zasvěcení. Chcete také vysvětlit, proč je struktura důležitá a jaký může mít dopad na místní komunitu. Pokud se například jedná o zasvěcení nového obchodu, můžete hovořit o tom, jak obchod přinese nová pracovní místa a nákupní příležitosti. Pokud je věnování určeno pro nové křídlo nemocnice, mohli byste hovořit o tom, jak bude sloužit pacientům a jaký pokrok v medicíně nové křídlo komunitě přinese.
Přípitky
Je pravděpodobné, že pokud jste v této chvíli sami nepronášeli přípitek, byli jste jeho svědky na nějaké společenské akci. Přípitek je projev určený k blahopřání, ocenění nebo vzpomínce. Přípitek může být pronesen za účelem blahopřání někomu k vyznamenání, novému zaměstnání nebo ke svatbě. Můžete také někomu připít, abyste mu vyjádřili uznání za něco, co udělal. Přípitek pronášíme také proto, abychom si připomněli lidi a to, co dokázali. Vzpomeňte si, kdy jste možná slyšeli někoho vykřiknout „Pozvedněme číše!“ na počest někoho, kdo mohl, ale nemusel být v tu chvíli přítomen.
Při přípravě přípitku je vždy prvním cílem, aby vaše poznámky byly stručné. Přípitky se obvykle pronášejí v průběhu nějaké slavnosti (např. svatby, večírku při odchodu do důchodu, rozlučkového večírku) a vy nechcete, aby váš přípitek odváděl od slavnosti příliš dlouho. Za druhé, cílem přípitku je zaměřit pozornost na oslavovanou osobu nebo osoby – nikoli na řečníka. Proto musíte během projevu soustředit svou pozornost na osoby, kterým připíjíte, a to jak fyzickým pohledem na ně, tak tím, že se budete držet svého sdělení o nich. Měli byste se také vyvarovat jakýchkoli interních vtipů mezi vámi a připíjenými osobami, protože přípitky jsou veřejné a měly by být přístupné všem, kdo je slyší. Na závěr přípitku jednoduše řekněte něco jako: „Prosím, připojte se ke mně a oceníme Joan za její úspěch.“. To sice slovně signalizuje ukončení přípitku, ale při některých příležitostech můžete také fyzicky pozvednout sklenici směrem k oceněnému. Tato akce vyzve posluchače, aby se k přípitku připojili.
Přípitky
Přípitek je zajímavý a zvláštní projev, protože je určen jak k pochvale, tak k dobromyslnému popíchnutí vyznamenávané osoby. Obecně se roasty pronášejí na závěr hostiny na počest něčích životních úspěchů. Televizní stanice Comedy Central vytvořila sérii roastů slavných osobností, která předvádí veřejné osobnosti vtipně urážející jiné známé osobnosti před živým publikem.
V tomto klipu (https://www.youtube.com/watch?v=BSE_saVX_2A#action=share) se podívejte, jak Stephen Colbert, televizní moderátor pořadu The Colbert Report, roastuje prezidenta George W. Bushe.
Jak se připravit na roast? Chtělo by to myslet na osobu, která je pečená. Má nějaké zvláštní zvyky nebo zábavné historky z minulosti, které můžete probrat? Když si tyto věci promyslíte, chcete se ujistit, že jste ze seznamu vyškrtli vše, co je skutečně soukromou informací nebo co by dotyčnému opravdu ublížilo. Cílem pečení je udělat si z dotyčné osoby legraci, nikoli ji ztrapnit nebo pošpinit její pověst. Při výběru aspektů, které chcete v roastu zdůraznit, se ujistěte, že vybrané položky jsou vašemu publiku všeobecně známé. Pečení funguje, když se většina lidí v publiku dokáže s vtipy ztotožnit, protože ty mají za cíl vytvořit zábavnou atmosféru pro všechny. Je na řečníkovi, aby zajistil, že se pečená osoba ani publikum nebudou cítit nepříjemně. Vždy mějte na paměti, že smyslem pečení je někoho ocenit. Ačkoli vtipy jsou rozhodně zábavnou součástí roastingu, měli byste zanechat roastovaného s vědomím, že vám na něm skutečně záleží a že si ho vážíte.
Pohřební řeč
Pohřební řeč je projev pronesený na počest někoho, kdo zemřel. Pokud jste požádáni o přednesení smuteční řeči, je důležité porozumět očekáváním spojeným s tímto typem projevu a ujistit se, že jste připraveni. Musíte být připraveni jak kvůli posluchačům, tak kvůli sobě. Podívejte se na následující klip (https://www.youtube.com/watch?v=pRsH92sJCr4&feature=youtu.be), ve kterém tehdejší senátor Barack Obama přednáší smuteční řeč na pohřbu aktivistky za občanská práva Rosy Parksové v listopadu roku 2005.
Senátor Obama v této smuteční řeči připomíná význam Rosy Parksové a její odkaz v americké historii. Při přípravě smuteční řeči je nejprve třeba znát co nejvíce informací o zesnulém. Čím více informací o dané osobě máte, tím osobnější smuteční řeč můžete pronést. I když se můžete spolehnout na své vlastní znalosti, pokud jste byli zesnulému blízcí, vždy je dobré požádat přátele a příbuzné zesnulého o jejich vzpomínky. Příspěvky ostatních lidí mohou doplnit důležité aspekty, které vás možná nenapadly. Samozřejmě, pokud jste zesnulému nebyli příliš blízcí, budete muset požádat o informace přátele a rodinu.
Druhé, ačkoli se smuteční řeč pronáší při vážné a smutné příležitosti pohřbu nebo smutečního obřadu za zesnulého, je velmi užitečné hledat alespoň jeden bod, který by byl odlehčující nebo humorný. V některých kulturách totiž přátelé a rodina, kteří se pohřbu účastní, očekávají, že smuteční řeč bude velmi zábavná a vtipná. Ačkoli smuteční řeč není pečení vaření, jedním z cílů humorných nebo odlehčených aspektů smuteční řeči je zmírnit napětí, které vzniká v důsledku vážné povahy této události.
Naposledy nezapomeňte vyprávět příběh zesnulého. Vyprávějte posluchačům o tom, kdo tento člověk byl a co v životě znamenal. Čím osobnější smuteční řeč dokážete pronést, tím dojemnější bude pro přátele a rodiny zesnulého. Smuteční řeč by měla posluchačům připomenout, že mají oslavovat život dané osoby a zároveň truchlit nad její smrtí.
Řeč na rozloučenou
Řeč na rozloučenou umožňuje někomu rozloučit se s jednou částí svého života, když přechází do další části života. Možná jste přijali novou práci a opouštíte stávající zaměstnání, nebo končíte vysokou školu a nastupujete do zaměstnání. Ať už je to jakkoli, období přechodu se často vyznačuje projevy na rozloučenou. Podívejte se na následující klip (https://youtu.be/HJrlTpQm0to), ve kterém se Derek Jeter v roce 2008 loučí se stadionem Yankee Stadium postaveným v roce 1923, než se newyorští Yankees přestěhovali na nový stadion, který byl otevřen v roce 2009
.