Nystagmus
Vrozený nystagmus může být přítomen již při narození nebo krátce po něm, případně se může projevit až ve věku 2 až 3 měsíců. Je charakterizován rytmickými pohyby oka nebo očí, které se vyskytují horizontálně, vertikálně nebo elipticky (Hertle a Dell’Osso, 1999).
Podmínky, které způsobují oboustranné onemocnění přední zrakové dráhy, mohou vést k jakémukoli druhu nystagmu v prvním roce života. Byly zaznamenány vertikální, horizontální a eliptické nystagmické pohyby. Skutečnost, že nystagmus u zrakově postižených dětí je zřídka pozorován u kortikální slepoty (označované jako kortikální nebo mozková porucha zraku u dětí), je užitečným rozlišovacím znakem (Good a Hoyt, 1989). Mezi stavy, které způsobují nystagmus, patří oboustranná hypoplazie zrakového nervu, neléčená vrozená katarakta a oboustranné odchlípení sítnice, které se příležitostně vyskytuje u ROP.
Bilaterální nystagmus se příležitostně objeví u monokulárního onemocnění (Good et al, 1997), i když to není pravidlem. Monokulární nystagmus nebo disociovaný nystagmus může být důsledkem monokulárního onemocnění přední zrakové dráhy (Good et al, 1993). Monokulární nebo disociovaný nystagmus však příležitostně předznamenává lézi optického chiasmatu (gliom, kraniofaryngiom) a měl by vyvolat neurozobrazovací vyšetření (Gittinger, 1988; Schulman et al, 1979). Přesný výskyt gliomu zrakových drah jako příčiny disociovaného nystagmu však není znám a některé důkazy naznačují, že gliomy mohou být u dětí s disociovaným nystagmem vzácné (Arnoldi a Tychsen, 1995).
U některých dětí s nystagmem jsou přední dráhy normální. U většiny z nich je diagnostikován „motorický“ nystagmus. U některých dětí lze určit genetiku tohoto stavu (Kerrison et al, 1996, 1999). Nystagmus může být opět vertikální, horizontální nebo eliptický. Zraková ostrost se u motorického nystagmu pohybuje od 20/25 do 20/400 a zůstává stabilní po celý život.
Přechodný nystagmus se může vyskytnout i u kojenců a může nabývat jakéhokoli tvaru vlny. Následné hodnocení dětí, u nichž se přechodný nystagmus vyskytl, neprokazuje zvýšené riziko abnormalit centrálního nervového systému (CNS). Neexistují žádné charakteristiky přechodného nystagmu, které by jej jako takový identifikovaly.
Periventrikulární leukomalacie občas způsobí nystagmus, stejně jako jiná závažná onemocnění CNS (např. Pelizaeova-Merzbacherova choroba) (Jacobson a Dutton, 2000; Jacobson et al, 1998). Pokud etiologii nystagmu nelze určit jinak, je vhodné provést neurologické vyšetření a neurozobrazovací vyšetření.
.