Pravdivý příběh Versace: Proč se David Madson nepokusil utéct Andrew Cunananovi

Příběh vraždy Gianniho Versaceho: Cunanan zabil v Minnesotě dva přátele, Jeffa Traila a Davida Madsona. Protože neexistují žádní svědci těchto zločinů – a všichni zúčastnění jsou mrtví – nelze přesně zjistit, co se odehrálo v dubnu 1997 v Madsonově bytě, kde byl Trail nalezen zavražděný, ani během květnové jízdy přibližně 60 mil na sever do Rush City, kde byl Madson nalezen mrtvý.

„Tom Rob Smith, scénárista, si musel mnohé z toho, co se stalo, vymyslet na základě toho, co jsme věděli z místa činu a co jsme věděli o Andrewovi a Davidovi,“ vysvětlil tento týden výkonný producent American Crime Story Brad Simpson v podcastu Vanity Fair’s Still Watching. „Víme, že došlo k vraždě, a pak víme, že byli spolu v autě, a víme, že David na konci prosil o život. Ale museli jsme doplnit, co se během té doby mohlo stát.“

Zobrazit více

Záhadný sled událostí vždy inspiroval k jedné palčivé otázce – proč David Madson neutekl ve dnech po Trailově vraždě? V červenci 1997 Newsweek otevřeně konstatoval, že „Madsonova role zůstává těžko rozluštitelná. Zjevně se nesnažil odejít.“ Ještě více matoucí je, že „sousedé viděli oba muže den po Trailově vraždě venčit Madsonova psa.“

Přispěvatelka časopisu Vanity Fair Maureen Orthová se touto záhadou zabývala ve své reportáži pro tento časopis v roce 1997. Gregg McCrary, hlavní konzultant Skupiny pro vyhodnocování hrozeb a bývalý vedoucí zvláštní agent Útvaru behaviorálních věd FBI, uvedl, že Cunananův vliv na Madsona byl „do jisté míry stockholmským syndromem“, a vysvětlil: „Tito sexuálně sadističtí pachatelé mají tuto schopnost ovládat lidi – ne nutně fyzickou kontrolu. Mnohdy je to jen ze strachu.“

„Mají šestý smysl pro to, koho mohou manipulovat a ovládat,“ řekl McCrary. „Jejich mezilidské dovednostijsou tak silné a jejich schopnost zaměřit se na tyto oběti, pochopit jejich potřeby, uspokojit je a naplnit, jsou tak rozvinuté, že na oplátku se tyto oběti vždy cítí zavázány.“

Ještě před Trailovou vraždou dal Cunanan Madsonovi důvod, aby se ho bál – tvrdil, že má vazby na mafii, a „chlubil se, že někoho nechá zabít v den, kdy ten člověk opustí vězení, protože udal Andrewova přítele“. Cunanan a Madson se setkali v jednom sanfranciském baru v roce 1995, kdy si Cunanan všiml pohledného architekta a poslal mu skleničku. Orth uvedl, že jejich vztah se během následujícího roku vystupňoval, ale v roce 1996 ochladl, když Madson podezříval Cunanana z něčeho, co Newsweek nazval „pochybnými obchody“.

Když Cunanan odletěl do Minneapolis, Madsonovi přátelé uvedli, že architekt vypadal nešťastně, když vyzvedával Cunanana na letišti. Jiní přátelé řekli časopisu People, že Cunanan byl Madsonem stále obletován. Madson si naopak „myslel, že Andrew je trochu stínový, tajnůstkářský. David s ním nechtěl být sám“. Podle Ortha byl však Madson „‚mírotvorce‘, který se vyhýbal konfrontacím“ a „chtěl zachraňovat lidi“ – osobnostní rysy, které mohou také pomoci vysvětlit, proč Madson jednal tak, jak jednal.

„Těch šest dní, kdy byl David s Andrewem, bylo pro mě nejzajímavější částí tohoto příběhu, protože, myslím, co děláte jako člověk, který je v podstatě unesen poté, co viděl něco takového?“ řekl Orth. Cody Fern, který hrál Madsona, řekl v pořadu Still Watching. „Jak přežijete šest dní?“ (Podle Orthovy knihy bylo tělo Davida Madsona objeveno 29. dubna – pouhé dva dny po vraždě Jeffa Traila 27. dubna. Původní pitva určila Madsonovu smrt na pozdější týden, ale Orth v knize Vulgar Favors popisuje forenzní chyby, které mohly vést k chybné zprávě. Parkovací lístek ukazuje, že Andrew byl v Chicagu nejpozději 1. května – na cestě do Miglinova domu).

Smith uvedl, že jeden očitý svědek nabídl souvislosti o vztahu dvojice ve dnech po Trailově vraždě: „Očitý svědek je viděl, jak jdou spolu, David plakal a Andrew na něj hodně rychle mluvil. Takže to opravdu dávalo pocit jednoho člověka, který je rozrušený, a jednoho člověka, který se je snaží přemluvit, aby spolu šli na útěk.“

Fern uvedl, že při přípravě na roli přečetl přes 50 pohlednic a dopisů, které Cunanan posílal Madsonovi – což ilustruje Cunananovu děsivou odtrženost od reality. „Andrew psal Davidovi, když cestoval nebo předstíral, že cestuje. Byl ve Francii nebo v Praze. Ze způsobu, jakým prostřednictvím dopisů komunikoval, bylo zcela zřejmé, že mají zvláštní vztah. Aniž bychom věděli, co všechno přijde později, byl to začátek krásného milostného příběhu.“

V „Domě u jezera“ píše Smith scénu, v níž Madson skutečně dostane příležitost k útěku. Poté, co Cunanan a Madson opustí Minneapolis v Madsonově džípu, zastaví se v baru a restauraci u silnice, aby se najedli. Únosce a rukojmí sedí, poslouchají živé vystoupení Aimee Mann a Madson se nakonec dostane na toaletu – kde má konečně chvilku o samotě.

„Klíčovým obrazem celého díla je pro mě moment, kdy David Madson téměř unikne,“ řekl Smith. „Je na toaletě v baru, dívá se z okna na svět a vidí, jak ho svět míjí. Člověk by si myslel, že když vás unese vrah, svoboda bude věc, která je neuvěřitelně vzrušující – zoufale se na ni snažíte dostat.“

Ale pro Madsona bylo největší tragédií těchto posledních hodin to, že mu jako homosexuálovi v 90. letech okolní svět nenabízel o moc lepší alternativu. Smith vysvětluje:

„Dívá se z okna a říká si: ‚Kam to utíkám? Do hanby? Nenávisti? Není tu žádná svoboda.‘ Svět, který je za tímto oknem, z něhož by v každém jiném thrilleru vylezl a utíkal s křikem o pomoc – tam žádná pomoc není. Lidé, kteří by přišli Andrewa Cunanana zatknout, by zatkli i jeho, protože by v žádném případě neuvěřili, že nemá se smrtí Jeffreyho Traila nic společného. Budou mě nenávidět stejně jako jeho, protože mě nenáviděli už předtím.“

O několik měsíců později si Jean Rosenová, majitelka restaurace Full Moon Bar &, kde skutečný Cunanan a Madson obědvali, vzpomněla, že muže viděla.

„Madson vypadal nervózně. Pokaždé, když se otevřely vstupní dveře, ohlédl se přes rameno,“ napsal deník L.A. Times. „Ale ať už se bál čehokoli, nezdálo se, že by to byl jeho společník.“