Velké srdeční cévy slouží k přivádění krve do srdce a z něj při jeho pumpování a jsou umístěny převážně ve středním mediastinu.
V tomto článku se budeme zabývat stavbou a anatomickými vztahy aorty, plicních tepen a žil a horní a dolní duté žíly.
Aorta
Aorta je největší tepnou v těle. Přivádí okysličenou krev (čerpanou levou stranou srdce) do zbytku těla.
Aorta vzniká z aortálního ústí na spodině levé komory, s přítokem přes aortální chlopeň. Její první segment se nazývá vzestupná aorta, která leží v osrdečníku (krytá viscerální vrstvou). Od ní se odvíjejí věnčité tepny. Druhým souvislým segmentem je oblouk aorty, z něhož se větví hlavní tepny hlavy, krku a horních končetin. Jsou to:
- Brachiocefalický kmen
- Levá společná krkavice
- Levá podklíčková tepna
Po oblouku aorty přechází aorta v sestupnou aortu, která pokračuje dolů přes bránici do břicha.
Obr. 1 – Oblouk aorty Klinický význam – poruchy aorty
Disekce aorty
Disekcí aorty se rozumí roztržení vnitřní stěny aorty. Trhlina vytváří dva kanály pro průtok krve; jeden je normální lumen aorty, druhý je do stěny, kde se krev zastaví.
Krev pronikající do stěny může zúžit lumen aorty a snížit průtok krve do zbytku těla. Může také způsobit další oslabení a rozšíření stěny, což může vést ke vzniku aneuryzmatu aorty.
Aneuryzma aorty
Aneuryzma je rozšíření (dilatace) tepny, které je větší než 50 % normálního průměru. Aneurysma aorty je způsobeno základním oslabením stěn (např. Marfanův syndrom) nebo patologickým procesem (např. disekce aorty).
Hlavním problémem při aneurysmatu aorty je prasknutí aorty, které, pokud není léčeno, vede ke smrti.
Plicní tepny
Plicní tepny přijímají odkysličenou krev z pravé komory a přivádějí ji do plic, kde probíhá výměna plynů.
Tepny začínají jako plicní kmen, silná a krátká céva, která je od pravé komory oddělena plicní chlopní. Kmen je umístěn předně a mediálně od pravé síně a sdílí společnou vrstvu osrdečníku s vzestupnou aortou. Pokračuje vzhůru, překrývá kořen aorty a prochází dozadu.
Přibližně na úrovni T5-T6 se plicní kmen rozděluje na pravou a levou plicní tepnu. Levá plicní tepna zásobuje krví levou plíci a rozdvojuje se na dvě větve, které zásobují každý plicní lalok. Pravá plicní tepna je silnější a delší z obou tepen a zásobuje krví pravou plíci. Také se dále dělí na dvě větve.
Obr. 1.2 – Přední pohled na srdce a jeho velké cévy.Plicní žíly
Plicní žíly přijímají okysličenou krev z plic a přivádějí ji do levé části srdce, odkud je pumpována zpět do těla.
Plicní žíly jsou čtyři, pro každou plíci jedna horní a jedna dolní. Vstupují do osrdečníku a ústí do horní levé síně na zadní ploše. Šikmou perikardiální dutinu lze nalézt uvnitř osrdečníku, mezi levou a pravou žílou.
Horní plicní žíly vracejí krev z horních laloků plic, dolní žíly vracejí krev z dolních laloků. Levá dolní plicní žíla se nachází v hilu plic, zatímco pravá dolní plicní žíla vede dozadu k horní duté žíle a pravé síni.
Horní dutá žíla
Horní dutá žíla přijímá odkysličenou krev z horní části těla (nad bránicí, s výjimkou plic a srdce) a přivádí ji do pravé síně.
Vzniká splynutím brachiocefalických žil, putuje dolů přes hrudní oblast, až se v úrovni 3. žebra vlévá do horní části pravé síně.
Při sestupu se horní dutá žíla nachází v pravé části horního mediastina, než vstoupí do středního mediastina a leží vedle vzestupné aorty.
Dolní dutá žíla
Dolní dutá žíla přijímá odkysličenou krev z dolní části těla (všechny struktury pod bránicí) a přivádí ji zpět do srdce.
Původně vzniká v pánvi spojením společných kyčelních žil. Prochází břichem a sbírá krev z jaterních, bederních, gonadálních, ledvinových a frenických žil. Dolní dutá žíla pak prochází bránicí a vstupuje do osrdečníku v úrovni T8. Odtéká do dolní části pravé síně.
.