Najděte zdroje: „
Valence neboli hédonický tón je afektivní kvalita odkazující na vnitřní přitažlivost/“dobrou“ (pozitivní valence) nebo odmítavost/“špatnou“ (negativní valence) události, předmětu nebo situace. Tento termín také charakterizuje a kategorizuje konkrétní emoce. Například emoce populárně označované jako „negativní“, jako je hněv a strach, mají negativní valenci. Radost má valenci pozitivní. Pozitivně valenční emoce jsou vyvolány pozitivně valenčními událostmi, objekty nebo situacemi. Termín se používá také k popisu hedonického tónu pocitů, afektů, určitého chování (například přiblížení a vyhýbání se), dosažení nebo nedosažení cíle a shody s normami nebo jejich porušení. Ambivalenci lze chápat jako konflikt mezi nositeli pozitivní a negativní valence.
Teoretici, kteří při studiu afektu, úsudku a volby vycházejí z valenčního přístupu, tvrdí, že emoce se stejnou valencí (např. hněv a strach nebo hrdost a překvapení) vyvolávají podobný vliv na úsudky a volby. Utrpení má negativní valenci a jeho opakem je potěšení nebo štěstí. Utrpení může znamenat všechny nepříjemné emoce.