Pokud jste se někdy koupali na pláži v Austrálii, pravděpodobně jste slyšeli o nebezpečí žahnutí medúzou. Možná jste dokonce sami zažili nepříjemnou zkušenost, když vás tento zdánlivě neškodný, chapadlovitý, průsvitný bezobratlý živočich bodl.
Víte, že to bolí. Ale kolik toho víte o nejnebezpečnějších australských mořských žahadlech?
Ukazuje se, že i odborníci na medúzy se mají co učit.
Co se stane, když vás medúza bodne?
Medúzy mají na chapadlech tisíce žahavých buněk, v nichž se nachází specializovaná struktura zvaná nematocysta. K bodnutí – jehož cílem je znehybnit kořist – dochází, když nematocysty vystřelí do oběti ostny podobné harpunám. K tomu dochází, když se chloupky na chapadlech dotknou potenciálního predátora nebo kořisti – nebo vaší nohy – a spustí ostny, které se zabodnou do oběti. Je to chytrý a účinný mechanismus pro vstřikování jejich jedu!“
Bodák uvolňuje toxiny, které u člověka obvykle vyvolávají bolestivé lokální reakce. Ty mohou také ovlivnit různé systémy v těle, například kardiovaskulární a dýchací soustavu – a v některých případech mohou mít za následek smrt. Množství a chemické složení toxinů v jednotlivých ostnech, stejně jako počet vystřelených nematocyst, vede k variabilitě a stupni závažnosti příznaků.
Mezi druhy a žihadla, které v australských tropických vodách vzbuzují největší obavy, patří medúza hlavní (Chironex fleckeri), modráskové (Physalia spp.) a skupina známá jako medúzy Irukandji, které mohou u lidí vyvolat závažné reakce. Účinky žahnutí medúzou Irukandji se navenek jeví podobně jako anafylaxe, ale systematicky připomínají spíše předávkování amfetaminem. Vyplatí se znát různé druhy medúz a jejich žahnutí, protože je nutná odlišná léčba.
Syndrom Irukandji se projevuje mimo jiné nevolností, zvracením, bolestmi zad a silnými žaludečními křečemi, včetně „pocitu blížící se zkázy“. Může způsobit vysoký krevní tlak (hypertenzi) a poškození srdce, které může vyústit v srdeční selhání. V současné době existuje přibližně 20 druhů medúz, o kterých se předpokládá, že u lidí způsobují Irukandjiho syndrom. S těmito reakcemi na bodnutí medúzou se obvykle setkáváme v tropické Austrálii, ale mohou se vyskytovat po celém světě, včetně subtropických a mírných oblastí.
Ne všechny druhy medúz způsobující Irukandjiho syndrom však byly pojmenovány a klasifikovány. Existuje vzácná, ale potenciálně smrtelná žahavka, která se vzhledem velmi podobá modráskovi, ale způsobuje mnohem ničivější reakce. Vzhledem k nedostatečnému povědomí a pochopení tohoto druhu může být často mylně považován za žahadlo modráska. Tento nepojmenovaný druh je velký asi jako dlaň, tedy podstatně větší než modrásek obecný, a má více chapadel, zatímco modrásek obecný má jen jedno. Tato medúza byla zaznamenána v květech u australského pobřeží pouze jednou za 10 až 30 let. Je tak vzácná, že vědci měli jen málo příležitostí tento záhadný druh pozorovat a klasifikovat.
Co dělat v případě žahnutí medúzou?
Přestože se léčba liší v závislosti na druhu žahavce (a místech, kde se nejčastěji vyskytuje), hlavní prvky, na které je třeba při léčbě žahnutí medúzou působit, jsou:
- odtržení chapadel nebo opláchnutí nematocyst
- neutralizace účinků jedu
- zmírnění příznaků, včetně bolesti.
Všude kromě tropů je prioritou zmírnění bolesti: doporučuje se omývání postiženého místa mořskou vodou, které pomáhá odstranit chapadla a mikroskopické nematocysty bez uvolňování dalších toxinů. Mytí sladkou vodou stimuluje zbývající nematocysty k vypouštění, čímž se do oběti dostávají další toxiny. Vždy se vyhněte tření místa bodnutí.
Pokud je na pláži vyplaveno velké množství modrásků nebo jsou na kůži přítomna modrá chapadla, jedná se s největší pravděpodobností o bodnutí modráskem. Bolest je okamžitá a ostrá. Odstraňte chapadla pinzetou nebo (zakrytými) prsty a opláchněte místo mořskou vodou. Pokud je to možné, aplikujte na místo bodnutí horkou vodu – nejsnadněji to provedete, když se osprchujete nebo vykoupete v horké vaně. Pokud horká voda nezmírňuje bolest nebo není k dispozici, lze použít ledový obklad. Pokud se u oběti objeví systémové příznaky, jako je nevolnost, zvracení, bolest v dolní části zad nebo pocení, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (to vše jsou příznaky Irukandji, což naznačuje, že ve skutečnosti nemusí jít o běžné žahnutí modráskem).
V tropech, kde jsou žahadla potenciálně smrtelná, se klade důraz na zachování života. Pokud se z jakéhokoli důvodu domníváte, že by se mohlo jednat o žihadlo medúzy krabicové nebo Irukandji, nebo si nejste jisti původem žihadla, polijte postižené místo octem po dobu alespoň 30 sekund. Tím obvykle zneškodníte případné mikroskopické nematocysty. Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a zaznamenejte jakékoli reakce do hodiny po bodnutí. V případě potřeby proveďte resuscitaci.
O mnoha klasifikovaných i neklasifikovaných druzích medúz v australských i jiných vodách je stále co učit. Čím více znalostí budeme mít, tím lépe se nám bude dařit léčit a předcházet těmto potenciálně smrtelným, ale i vyloženě bolestivým bodnutím. S rozvojem našich znalostí můžeme lépe předvídat, kde se budou vyskytovat a kdy si na ně dávat pozor, a můžeme mít připravené a připravené prostředky pro léčbu nevyhnutelných mořských žahnutí, která lidé na našem pobřeží zažívají každé léto.
Vyhrazení odpovědnosti: Tyto informace nejsou určeny ani naznačeny jako náhrada aktuálního odborného lékařského poradenství. Nejnovější doporučení pro první pomoc naleznete u Australské rady pro resuscitaci (viz pokyn 9.4.5).