Podíl solární a větrné energie na celosvětové výrobě elektřiny se od roku 2015 zdvojnásobil, uvádí nová zpráva think tanku Ember zaměřeného na klima. Nyní tvoří zhruba desetinu celosvětového energetického mixu a dosahuje téměř stejného množství energie, jaké vyrábějí jaderné elektrárny.
Tyto bezuhlíkové zdroje energie postupně nahrazují uhlí. Výroba z uhlí klesla v první polovině roku 2020 o rekordních 8,3 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Podle společnosti Ember se na tomto poklesu uhlí z 30 procent podílel nárůst větrné a solární energie, zatímco většinu poklesu způsobila pandemie COVID-19, která sráží poptávku po elektřině.
„Země po celém světě jsou nyní na stejné cestě – staví větrné turbíny a solární panely, aby nahradily elektřinu z uhelných a plynových elektráren,“ uvedl Dave Jones, vedoucí analytik pro elektroenergetiku ve společnosti Ember. Analýza společnosti Ember zahrnuje 48 zemí, které tvoří 83 % celosvětové výroby elektřiny.
Velká Británie a EU jsou v čele, pokud jde o to, kolik procent jejich elektřiny pochází z větrných a solárních elektráren. V Německu nyní tvoří 42 procent energetického mixu, ve Spojeném království 33 procent a v celé EU 21 procent.
To je mnohem větší podíl obnovitelné energie ve srovnání se současnými třemi největšími znečišťovateli ovzduší na světě: Čína, USA a Indie. Větrná a solární energie pohání v Číně a Indii asi desetinu elektřiny. Čína je nyní zodpovědná za více než polovinu veškeré světové výroby elektřiny z uhlí.
USA získávají 12 procent energie z větru a slunce. Podle agentury Reuters mají obnovitelné zdroje a jaderná energie v roce 2020 překonat podíl uhlí na výrobě elektřiny v USA. Podle prognózy, kterou začátkem týdne zveřejnil americký Úřad pro energetické informace, budou obnovitelné zdroje v letošním roce nejrychleji rostoucím zdrojem výroby elektřiny. V dubnu 2019 celkové množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů v USA poprvé překonalo uhlí, což přispělo k rekordnímu roku pro obnovitelné zdroje.
To vše je povzbudivý pokrok směrem ke snižování spotřeby fosilních paliv s cílem omezit ničivé dopady změny klimatu. K dosažení cíle stanoveného v Pařížské klimatické dohodě z roku 2015, tedy zastavit oteplení planety o více než 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň, však zbývá ještě dlouhá cesta. Ke splnění tohoto cíle je třeba, aby v příštích 10 letech klesaly emise uhlí každý rok o 13 % a aby emise oxidu uhličitého do roku 2050 v podstatě vymizely.
„Skutečnost, že během globální pandemie klesla výroba elektřiny z uhlí stále jen o 8 %, ukazuje, jak daleko jsme ještě z cesty,“ řekl Jones. „Máme řešení, které funguje, jen se to neděje dostatečně rychle.“
„Máme řešení, které funguje, jen se to neděje dostatečně rychle.