Podle nového výzkumu je sice riziko tsunami na východním pobřeží Spojených států malé, ale hrozí z různých zdrojů.
A jak ukázal hurikán Sandy, region je na velký příliv vody zcela nepřipraven, uvedl výzkumník U.S. Geological Survey Uri ten Brink.
Nejpravděpodobnějším zdrojem tsunami na východním pobřeží by byla podmořská lavina podél kontinentálního svahu, vyplývá z výzkumu, který ten Brink spolu s dalšími představil tento měsíc na výročním zasedání Geologické společnosti Ameriky v Charlotte ve státě New York. Ten Brink také nastínil několik dalších možných zdrojů tsunami, včetně zemětřesení a dokonce i hroutících se sopek.
Podvodní laviny
Podmořské zemětřesení o síle 4,5 stupně nebo vyšší by mohlo způsobit podmořské laviny a vytvořit nebezpečné tsunami s vlnami vyššími než 26 stop (8 metrů), řekl ten Brink pro OurAmazingPlanet. Podmořské kaňony a zátoky by mohly tyto vlny soustředit a ještě zvětšit.
Zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy škály u jižního pobřeží Newfoundlandu v roce 1929 způsobilo velký podmořský sesuv půdy a vytvořilo velkou vlnu, která se řítila na břeh a zabila 28 lidí na ostrově, uvedl ten Brink. Vlny byly vysoké až 26 stop, dokud některé nedosáhly úzkých zálivů, kde se zvětšily na 43 stop (13 m), řekl.
Zatímco pro Newfoundland byla vlna tsunami katastrofální, na většině amerického pobřeží vytvořila jen malé vlny a nezpůsobila tam žádné oběti. To je pro tsunami z podmořských sesuvů typické:
Ačkoli se jedná o jediný příklad tsunami v blízkosti východního pobřeží v zaznamenané historii, existuje spousta oblastí podél kontinentálního svahu – kde severoamerický kontinent končí a klesá do povodí Atlantského oceánu – ohrožených těmito sesuvy, řekl ten Brink.
Ten Brink a jeho kolegové v současné době odebírají vzorky jader sedimentů z podmořských kaňonů podél kontinentálního svahu, aby našli důkazy o sesuvech v minulosti a o tom, jak často k sesuvům dochází, řekl. Dodal, že jeho tým již více než pět let pracuje na mapování těchto podmořských kaňonů pomocí sonaru, aby upozornil na oblasti nejvíce ohrožené sesuvy.
Portorický příkop
Pohyb tektonických desek pod oceánem může vytvářet vlny, které se šíří mnohem dále než vlny způsobené podmořskými sesuvy, protože při nich dochází k pohybu mnohem většího objemu vody s delšími vlnami, které se rychle nerozptýlí, řekl ten Brink. Nejnebezpečnější jsou zemětřesení v subdukčních zónách, kde se jedna deska noří pod druhou.
Ačkoli nejznámější subdukční zóny se nacházejí kolem Pacifického ohnivého kruhu – například ta, která v roce 2011 vyvolala mohutné tsunami v Japonsku -, poblíž východního pobřeží skutečně existuje subdukční zóna schopná vyvolat tsunami. V severovýchodní části Karibiku se v oblasti zvané Portorický příkop nachází subdukční zóna.
Když v roce 2004 udeřila tsunami v Indickém oceánu, získala skupina deseti Brinksů od americké vlády finanční prostředky na studium potenciálu Portorického příkopu pro vznik tsunami. Přestože její práce stále pokračuje, jeho skupina zjistila, že velká část zlomu se nezdá být schopna vyvolat zemětřesení a tsunami dostatečně velké na to, aby způsobilo velké problémy východnímu pobřeží. Tsunami, která by zde vznikla, by však mohla způsobit značnou zkázu v Karibiku.
Výzkumník z Portorické univerzity Zamara Fuentes, který se nepodílí na výzkumu deseti Brinksů, uvedl, že jedno zemětřesení v této oblasti v roce 1918 vyvolalo tsunami, které na Portoriku zabilo 116 lidí. Fuentesová studuje jádra sedimentů v okolí Karibiku a hledá důkazy o minulých tsunami. Na základě historických záznamů USGS uvádí, že od 16. století způsobilo 27 tsunami v Karibiku oběti na životech a rozsáhlé škody.
Rizika přes Atlantik
Dalším možným zdrojem tsunami na východním pobřeží je Azorsko-gibraltarský transformační zlom u pobřeží Portugalska. Jedno mohutné zemětřesení podél tohoto zlomu v roce 1755 zničilo většinu Lisabonu a vyvolalo tsunami zaznamenanou až v Brazílii. Na východním pobřeží však bylo sotva zaznamenáno, řekl ten Brink. Jeho skupina vytvořila počítačové modely, které naznačují, že podmořské hory západně od Portugalska pomohly snížit dopad této tsunami tím, že zpomalily vlny a narušily jejich pohyb – a totéž by mohly udělat i v budoucnu.
Možné nebezpečí představují také nedaleké Kanárské ostrovy u pobřeží Maroka. Jedna z velkých sopek na ostrově La Palma, zvaná Cumbre Vieja, by mohla vybuchnout, zhroutit se a vytvořit velkou vlnu tsunami schopnou dosáhnout východního pobřeží. Studie z roku 2001 naznačuje, že tato série událostí by mohla na východní pobřeží poslat vlnu o výšce 70 stop (21 m). Ten Brink však uvedl, že tato studie neobstála při následném přezkoumání a že je nepravděpodobné, že by vlna v době, kdy by dosáhla Severní Ameriky, přesáhla výšku několika metrů. „Nevidím to jako věrohodnou hrozbu,“ řekl.
Posledním možným zdrojem tsunami je pomalu se pohybující zlom severně od Kuby, který v minulosti způsobil zemětřesení a možná by mohl vyvolat tsunami, jež by zasáhlo Floridu a pobřeží Mexického zálivu. Vzhledem k současné politické situaci nemohou kubánští ani američtí vědci provádět výzkum v této oblasti, uvedl.
Aby bylo možné získat dobrou představu o tom, jak často mohou tsunami z tohoto nebo jakéhokoli jiného zdroje v budoucnu zasáhnout východní pobřeží, snaží se ten Brink a další nahlédnout do minulosti – mnoho však ještě zbývá zjistit. „V tuto chvíli je více otázek než odpovědí,“ řekl ten Brink.
Staňte se Douglasem Mainem na adrese [email protected]. Sledujte ho na Twitteru @Douglas_Main. Sledujte OurAmazingPlanet na Twitteru @OAPlanet. Jsme také na Facebooku a Google+.
Nejnovější zprávy
.