„Usměvavá deprese“:

Stále populárnějším se stává termín „úsměvná deprese“, kdy se člověk před ostatními tváří šťastně, zatímco vnitřně trpí depresivními příznaky. Články na toto téma se plíživě objevují v populární literatuře a počet vyhledávání tohoto stavu na Googlu se letos dramaticky zvýšil. Někteří však mohou pochybovat o tom, zda se skutečně jedná o skutečný, patologický stav. ačkoli usměvavá deprese není odborný termín, který používají psychologové, je jistě možné být v depresi a úspěšně maskovat její příznaky. Nejbližší odborný termín pro tento stav je „atypická deprese“. Ve skutečnosti značná část lidí, kteří pociťují špatnou náladu a ztrátu potěšení z činností, dokáže svůj stav tímto způsobem skrýt. A tito lidé mohou být obzvláště náchylní k sebevraždě.
Může být velmi těžké rozpoznat lidi trpící úsměvnou depresí. Může se zdát, že nemají důvod být smutní – mají práci, byt a možná i děti nebo partnera. Usmívají se, když je pozdravíte, a dokáží vést příjemnou konverzaci. Zkrátka nasazují vnějšímu světu masku a přitom vedou zdánlivě normální a aktivní život.
Uvnitř se však cítí beznadějně a sklesle, někdy mají dokonce myšlenky na to, že to všechno ukončí. Síla, kterou mají k tomu, aby pokračovali ve svém každodenním životě, je může činit obzvláště zranitelnými vůči uskutečnění sebevražedných plánů. To je rozdíl od jiných forem deprese, kdy lidé mohou mít myšlenky na sebevraždu, ale nemají dostatek energie na to, aby své záměry uskutečnili.
Ačkoli lidé s úsměvnou depresí nastavují okolnímu světu „šťastnou tvář“, mohou zažívat skutečné zlepšení nálady v důsledku pozitivních událostí v jejich životě. Například když dostanou textovou zprávu od někoho, o kom toužili slyšet, nebo když je někdo pochválí v práci, mohou se na několik okamžiků cítit lépe, než se opět vrátí k pocitu poklesu.
Dalšími příznaky tohoto stavu jsou přejídání, pocit tíhy v rukou a nohou a snadná zranitelnost kritikou nebo odmítnutím. Lidé s úsměvnou depresí se také častěji cítí depresivně večer a mají potřebu spát déle než obvykle. U jiných forem deprese však může být vaše nálada ráno horší a můžete pociťovat potřebu spánku méně, než jste obvykle zvyklí.

Usměvavá deprese se zřejmě častěji vyskytuje u lidí s určitým temperamentem. Souvisí zejména s tím, že jsou náchylnější k předvídání neúspěchu, těžko se vyrovnávají s trapnými nebo ponižujícími situacemi a mají tendenci přežvykovat nebo nadměrně přemýšlet o negativních situacích, které se odehrály.
Magazín Women’s Health vystihl podstatu úsměvné deprese – fasádu – když požádal ženy, aby sdílely fotografie ze svých sociálních sítí a poté je na Instagramu zrekapitulovaly s tím, jak se v okamžiku pořízení snímku skutečně cítily. Zde jsou některé z jejich příspěvků .

Úsměvná deprese a její léčba

Je těžké přesně určit, co je příčinou úsměvné deprese, ale špatná nálada může pramenit z řady věcí, například z pracovních problémů, rozpadu vztahů a pocitu, že váš život nemá cíl a smysl.
Je to velmi časté. Přibližně jeden z deseti lidí trpí depresí a 15 až 40 % z nich trpí atypickou formou, která se podobá úsměvné depresi. Taková deprese často začíná v raném věku a může trvat dlouho. pokud trpíte úsměvnou depresí, je proto obzvláště důležité vyhledat pomoc. Je však smutné, že lidé trpící tímto onemocněním ji obvykle nevyhledají, protože si možná vůbec nemyslí, že mají nějaký problém – to platí zejména v případě, že zdánlivě pokračují ve svých úkolech a každodenních činnostech jako dříve. Mohou se také cítit provinile a racionálně si vysvětlovat, že nemají proč být smutní. Proto o svých problémech nikomu neříkají a nakonec se za své pocity stydí.
Jak tedy tento kruh přerušit? Východiskem je vědomí, že tento stav skutečně existuje a že je vážný. Teprve když přestaneme své problémy racionalizovat, protože si myslíme, že nejsou dost vážné, můžeme začít něco skutečně měnit. Pro některé může toto poznání stačit k tomu, aby se situace změnila, protože je přivede na cestu vyhledání pomoci a vymanění se z okovů deprese, které je dosud brzdily.

Pomoci může cvičení a meditace. Kredit:

Meditace a fyzická aktivita mají také obrovský přínos pro duševní zdraví. Studie provedená Rutgersovou univerzitou v USA totiž ukázala, že u lidí, kteří se dvakrát týdně věnovali meditaci a fyzické aktivitě, došlo k poklesu hladiny deprese o téměř 40 % již po osmi týdnech studie. Další možností pro osoby postižené tímto onemocněním je kognitivně-behaviorální terapie, tedy učení se změně vzorců myšlení a chování. A nesmírně důležité je najít smysl života. Rakouský neurolog Viktor Frankl napsal, že základem dobrého duševního zdraví je mít smysl života. Říkal, že bychom neměli usilovat o to, abychom byli ve „stavu bez napětí“, bez odpovědnosti a výzev, ale spíše bychom měli v životě o něco usilovat. Smysl můžeme najít tak, že odvedeme pozornost od sebe a zaměříme ji na něco jiného. Najděte si tedy nějaký smysluplný cíl a snažte se v něm pravidelně pokročit, i kdyby to mělo být každý den jen o malý kousek, protože to může mít skutečně pozitivní dopad.
Smysl můžeme najít také tím, že se budeme starat o někoho jiného. Když sejmeme pozornost ze sebe a začneme myslet na potřeby a přání někoho jiného, začneme mít pocit, že na našem životě záleží. Toho lze dosáhnout dobrovolnictvím nebo péčí o člena rodiny či dokonce o zvíře.

Pocit, že na našem životě záleží, nám nakonec dává cíl a smysl – a to může mít významný vliv na naše duševní zdraví a pohodu.
Olivia Remesová, doktorandka, University of Cambridge
Tento článek byl přetištěn z The Conversation pod licencí Creative Commons. Přečtěte si původní článek.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.