1969 Woodstock Festival poster. Klikněte pro zarámovanou verzi.
Na slavný hudební festival Woodstock v polovině srpna 1969 přicházeli v sobotu 16. srpna pozdě příchozí fanoušci ze vzdálených končin shromáždění. Doprava už dávno ucpala místní silnice. Byl druhý den festivalu a opozdilci mířili na pole a pastviny 600akrové mléčné farmy Maxe Yasgura, kde se nacházelo pódium pro účinkující a hlavní hlediště na svahu. Tito chodci ještě neviděli na pódium, ale v dálce slyšeli nový druh hudby. Nebyl to zrovna rock’n’roll, bylo to něco jiného. Ale byla silná, rytmická a vábivá.
Hudební přehrávač
„Jingo“- Santana
https://www.pophistorydig.com/wp-content/uploads/2019/08/Santana-Jingo.mp3
Zvuk se valil po svazích a přes pastviny; někteří říkali, že ho při chůzi cítili v zemi. Jedna z písní, kterou slyšeli – spolu s dalšími 400 000 účastníky Woodstocku toho dne – se jmenovala „Jingo“ (ukázka výše). Tato píseň začíná hrou na konga, pak přechází do velkých bicích, rostoucích varhan, pronikavé elektrické kytary a později i do doprovodných vokálů. V úvodu má však píseň něco z primitivního, domorodého zvuku – v dobrém, zemitém smyslu – a ve skutečnosti se jedná o píseň afrického původu, kterou v roce 1959 poprvé nazpíval nigerijský perkusionista Babatunde Olatunji.
To odpoledne na Woodstocku však „Jingo“ a další písně hrála nová skupina ze západního pobřeží, o které většina přítomných nikdy neslyšela; skupina jménem Santana. Ale tento „santanovský zvuk“ tvrdých afro-latinských instrumentálek byl pro festival pod širým nebem ideální. A onoho odpoledne zvedl hladinu energie davů, které tehdy pokrývaly svahy Woodstocku, a rozhýbal tisíce lidí, kteří tančili a cítili sílu tohoto dne. Ani oni, ani Santana už nikdy nebudou úplně stejní.
Srpen 1969. Santana na Woodstocku při pohledu na obrovský dav – zcela vlevo vpředu Michael Carabello, Jose Areas na konga, David Brown na kytaru, Carlos Santana vzadu vlevo na kytaru a Michael Shrieve na bicí. Není zobrazen, zcela vlevo, Gregg Rolie, varhany.
Santana, pojmenovaná po svém lídrovi, americkém kytaristovi mexického původu Carlosi Santanovi, získala své místo na velkém festivalu Woodstock vlastně téměř náhodou. Nebyli na původním „A-listu“ velkých rockových hvězd, které pořadatelé „museli získat“. Ve skutečnosti byli v podstatě neznámou entitou na celostátní úrovni, s výjimkou jejich působení na západním pobřeží a v San Franciscu. Někteří na východním pobřeží je slyšeli o několik týdnů dříve na popovém festivalu v Atlantic City ve dnech 1.-3. srpna 1969. Tohoto setkání se zúčastnilo pouhých 100 000 lidí, z nichž některé Santanovo vystoupení zaujalo. Přesto Santana ještě nevydala album a většina lidí ji neznala.
16. srpna 1969. Carlos Santana, Jose Areas a Michael Carabello během vystoupení na Woodstocku.
V šedesátých letech Santana se svou kapelou víceméně pronikl na sanfranciskou hudební scénu prostřednictvím promotéra Billa Grahama, proslulého svým tanečním sálem Fillmore, kde se konala vystoupení řady rockových kapel, která jim pomohla nastartovat kariéru – zejména Grateful Dead, Jefferson Airplane a dalších. Graham také pořádal koncerty v druhém sanfranciském sále Winterland a ve Fillmore East v New Yorku. Grahamovy podniky v letech 1968-1971 byly místy, kde mohli interpreti experimentovat a improvizovat, hrát dlouhé sety a kde se fanoušci cítili dobře a mohli dokonce tančit v uličkách, pokud chtěli.
Známý hudební promotér Bill Graham, na snímku ve svém podniku Fillmore East v New Yorku v roce 1971. Foto: John Olson/ Life.
Carlos Santana se v mládí věnoval hudbě se svým otcem, ale nebyl to jeho hudební styl. V roce 1961 se Santanova rodina přestěhovala do San Franciska a Carlos nějakou dobu pracoval jako myč nádobí a zároveň se věnoval hudbě. Bill Graham se zajímal o mladého mexicko-amerického kytaristu, s nímž se poprvé setkal, když se pokoušel vplížit do Fillmore. Santanova kapela vznikla v roce 1966, zpočátku jako Santana Blues Band s pomocí kytaristy Toma Frasera. Santanova skupina debutovala ve Fillmore v roce 1968 a brzy ji začal řídit Graham, který vycítil, že jejich zvuk je jiný a má potenciál. V roce 1969 skupinu tvořili Santana na sólovou kytaru, Gregg Rolie na varhany a klávesy, David Brown na baskytaru, Michael Shrieve na bicí a Michael Carabello a Jose Areas, oba na conga a perkuse.
1969: Bill Graham (vpravo) na Woodstocku s promotérem Michaelem Langem, kde pravděpodobně probírají některé aspekty logistiky Woodstocku.
Příležitost na Woodstocku se pro Santanu naskytla, když promotéři Woodstocku – kteří měli v té době trochu potíže s plánovanou akcí – přišli za Billem Grahamem s žádostí o pomoc. Graham byl tehdy jedním z mála lidí v zemi, kteří věděli, jak uspořádat velkou hudební show. Graham souhlasil, že s Woodstockem pomůže, ale měl jednu podmínku. „Řekl jsem jim, že jim pomůžu jedině v případě, že vystoupí Santana.“ V té době Graham také řídil Jefferson Airplane a Grateful Dead, kteří byli na Woodstocku na seznamu A, a údajně Graham při vyjednávání využil i tyto skupiny, aby Santaně zajistil místo. Promotéři Woodstocku souhlasili, ale odpověděli: „Co je sakra Santana?“ Brzy to zjistí.
Graham věřil, že Woodstock by mohl být pro Santanu velkým průlomem, a řekl jim to jednoho večera, když skupinu shromáždil ve svém domě v Mill Valley u San Franciska. Řekl jim, že tohle je jejich velká šance, a pokud to udělají dobře, dostanou se na stejnou úroveň jako největší rocková jména. Přesto byli skeptičtí, jak vzpomínal Carlos Santana: „Bille, my jsme z Mission. My na tyhle věci s rockovými hvězdami nevěříme.“ Skupina neměla kromě vystoupení na západním pobřeží žádné zkušenosti. Přestože v květnu 1969 odešli do studia, aby nahráli nějakou svou hudbu pro případné pozdější vydání alba.
Na Woodstock Santana s kapelou dorazil v sobotu 16. srpna ráno na druhý hudební den festivalu. Měli dojem, že budou pokračovat až mnohem později v noci, blíže k půlnoci. Ale brzy odpoledne, kolem 14:00, byli náhle vrženi na pódium s tím, že teď, nebo nikdy. Odehráli 45minutový set osmi písní, z nichž „Soul Sacrifice“ – ke konci jejich setu a včetně slavného bubenického sóla Michaela Shrieva – byla jedním z velkých hitů festivalu.
Vystoupení Santany na Woodstocku zanechalo v mnoha lidech, kteří je onoho srpnového odpoledne roku 1969 zažili naživo, trvalý dojem. Jeden vysokoškolský student, který se Woodstocku zúčastnil se skupinou přátel, později zveřejnil komentář, v němž poznamenal: „Z hudebního hlediska byla Santana nezapomenutelná….. Celý dav byl na nohou a tančil. Věřím, že tato událost je skutečně vynesla na celonárodní úroveň….“. Jiný si všiml „Santanova téměř šamanského výlevu bujnosti na ‚Soul Sacrifice'“. Michael Spendolini v pozdějších komentářích pro New York Times při vzpomínce na svou návštěvu Woodstocku se skupinou kluků, kteří se naskládali do VW brouka z Connecticutu, poznamenal: „Pár z nás bylo aktivními hudebníky, kteří hráli v kapelách na místních středních a vysokých školách…. a mysleli jsme si, že máme ‚přehled‘ o hudební scéně, dokud jsme neslyšeli Santanu. Stejně jako ostatní přítomní jsme byli naprosto uchváceni zvukem a etnickou atmosférou tohoto jedinečného zvuku. Dav okamžitě zareagoval a řekl bych, že úroveň energie davu byla v tu dobu na vrcholu.“
První album Santany, vydané několik týdnů po Woodstocku, se vyšplhalo na 4. místo v žebříčku alb Billboardu a udrželo se na něm dva roky. Obsahuje skladby „Jingo“, „Soul Sacrifice“ &“Evil Ways“. Klikněte pro CD.
A věrni své formě, jak Bill Graham předpověděl, během několika týdnů po Woodstocku vystřelila Santana na vrchol populární hudby.
Její debutové album Santana, které bylo nahráno v květnu 1969, vyšlo dva týdny po Woodstocku, 30. srpna 1969. Rychle se dostalo na 4. místo v žebříčku alb Billboard 200 a v tomto žebříčku se udrželo dva roky. V roce 2003 časopis Rolling Stone zařadil album Santana na 150. místo svého seznamu 500 nejlepších alb všech dob.
Skládá se převážně z instrumentálních skladeb a obsahuje jejich první dva singly, „Jingo“ a „Evil Ways“. Druhý jmenovaný se stal hitem první desítky a v žebříčku Billboard Hot 100 se vyšplhal na 9. místo. Album později dosáhlo 2x platinové prodejnosti a dočkalo se reedice v letech 1998 a 2004.
Po Woodstocku se však na trhu ještě nějakou dobu po této události projevil rozmach Santany a dalších festivalových interpretů, protože následoval jak film o Woodstocku, tak album s jeho hudbou – první z mnoha.
Film &Hudba
Film o Woodstocku byl poprvé uveden do kin v roce 1970, následoval rozšířený režisérský sestřih v roce 1994 a druhá rozšířená verze pro vydání ke 40. výročí v roce 2009, uvedená zde. Kliknutím získáte DVD.
Koncem března 1970 byl uveden dokumentární film Woodstock, 185minutová produkce obsahující nejlepší části více než 25 vystoupení z Woodstocku, včetně Santanova vystoupení „Soul Sacrifice“. Film získal široké uznání tehdejších novinových a časopiseckých kritiků a stal se obrovským kasovním trhákem. Zpočátku se film hrál v jednom nebo dvou kinech v mnoha metropolích, ale chodily na něj tisíce diváků. Film se brzy začal promítat v mnoha kinech a v USA vydělal 50 milionů dolarů při výrobních nákladech 600 000 dolarů, čímž se stal šestým nejvýdělečnějším filmem roku 1970 a jedním z nejvýdělečnějších toho roku.
V květnu 1970 vyšlo živé album vybraných vystoupení z festivalu Woodstock 1969 pod názvem Woodstock: Hudba z původního soundtracku a další. Původně vyšlo na značce Atlantic Records Cotillion jako trojalbum a mezi vybranými skladbami byla i Santanova „Soul Sacrifice“. Všechna „média“ a hudební předměty, které po festivalu Woodstock následovaly, pomohly zvýšit prestiž Santany a dalších kapel, které na něm vystoupily.
Koncerty Santany
Santana se mezitím po zbytek roku 1969 a 1970 stala vyhledávanou kapelou na mnoha místech mimo Kalifornii, kde vystupovala před Woodstockem. Během následujícího roku, od 18. srpna 1969, kdy začínala v Electric Factory ve Filadelfii v Pensylvánii, do 28. června 1970 v Anglii na Bath Festival of Blues and Progressive Music, vystoupila Santana na více než 70 místech v USA a Evropě. V té době vystupovali někde téměř denně. Do jejich turné v letech 1969-1970 bylo zahrnuto několik velkých festivalů, například Texas International Pop Festival na Dallas International Motor Speedway 31. srpna 1969 a Altamont Speedway Free Festival 6. prosince 1969 v Tracy v Kalifornii. Vystoupili také v pořadu Ed Sullivan Show 24. října 1969 v New Yorku. Bill Graham mezitím v této době na svých různých místech v San Franciscu a New Yorku uváděl mimo jiné i Santanu.
1970. Album Abraxas. |
1971. Album Santana III. |
1972. Album Caravanserai. |
1973. Uvítací album. |
1974 – Borboletta album. |
1976. Album Amigos. |
1977. Festivalové album. |
1977. Album Moonflower. |
1978. Album Inner Secrets. |
1979. Album Marathon. |
1981. Album Zebop! |
1999. Album Supernatural. |
2016. Album Santana IV. |
2019. Album Africa Speaks. |
Alba
Karlos Santana a skupina Santana budou mít hudební úspěchy i v desetiletích následujících po Woodstocku. Na této cestě by však zažili své vzestupy i pády. Docházelo by k osobnostním střetům, neshodám ohledně hudebního směřování, personálním změnám a novému managementu – a také k hudebním experimentům.
Přes to všechno se sedmdesátá léta pro kapelu stala plodným obdobím, protože vydala přibližně 14 alb (odkazy na alba najdete po kliknutí na obrázky).
V září 1970 se Santanovo druhé album Abraxas dostalo na vrchol žebříčku Billboard a získalo pětinásobnou platinovou certifikaci.
V září 1971 následovalo album Santana III, které se rovněž dostalo na první místo a získalo dvojnásobnou platinu. V sedmdesátých letech vydala Santana dalších dvanáct alb, z nichž každé získalo v USA zlatou nebo lepší certifikaci RIAA.
Po albech z počátku 70. let Santana experimentovala s jazzovou fúzí na albech Caravanserai (říjen 1972, #8 v USA), Welcome (listopad 1973, #25) a Borboletta (říjen 1974, #20). V 70. letech vydal mj: Amigos (březen 1976, #10), Festival (leden 1977, #27), Moonflower (říjen 1977, #10), Inner Secrets (říjen 1978, #27) a Marathon (září 1979, #25).
Zebop!, vydaný v dubnu 1981, se umístil v Top Ten na 9. místě a získal platinu.
V období 1984-1994 nastal útlum v tvorbě a popularitě skupiny, protože Santana vydávala méně alb a jejich prodej klesal.
Po podpisu smlouvy s Arista Records a spojení s manažerem Clivem Davisem však Santana v červnu 1999 vydala velmi úspěšné album Supernatural – společný počin s mladšími umělci -, které se v několika zemích vyšplhalo na první místo. Album Supernatural si vysloužilo status diamantového alba, které bylo patnáctkrát platinové, a po celém světě se ho prodalo více než 27 milionů kopií.
V roce 1998 byla původní sestava skupiny Santana ve složení Carlos Santana, Jose Chepito Areas, David Brown, Mike Carabello, Gregg Rolie a Michael Shrieve uvedena do Rokenrolové síně slávy.
V roce 2000, v podstatě zásluhou alba Supernatural, získala skupina během jednoho večera šest cen Grammy, čímž vyrovnala rekord Michaela Jacksona a získala také tři latinskoamerické ceny Grammy.
V roce 2016 se Carlos znovu spojil s uctívanou sestavou hudebníků Santany z počátku 70. let a vydal album Santana IV, které debutovalo na 5. místě v žebříčku Billboard 200. V roce 2010 se kapela vrátila na pátou příčku. V roce 2019 vydali album Africa Speaks.
Legacy
Santana zůstává jednou z nejprodávanějších skupin všech dob s 43 prodanými kusy.V USA se prodalo 5 milionů certifikovaných alb, celosvětově se jich prodalo odhadem 100 milionů. Jejich tvorba zahrnuje 25 studiových alb, z nichž 14 se dostalo do první desítky amerických hitparád. Čtyři Santanova alba se ve své době udržela na prvním místě žebříčku Billboard – Abraxas, Santana III, Supernatural, Shaman – spolu se dvěma singly na prvním místě, „Smooth“ a „Maria Maria“.
Kromě hudby se Santana a skupina během své kariéry angažovali také v různých společenských záležitostech. V říjnu 1969 skupina vystoupila jako hlavní hvězda benefičního koncertu ve Fillmore West ve prospěch stávkujících kalifornských zemědělských dělníků během stávky za hrozny v Delanu. Carlos Santana se později stal výkonným producentem dokumentárního filmu Dolores z roku 2017 o životě a práci Dolores Huerty, obhájkyně zemědělských dělníků, která spolu s Cesarem Chavezem pomohla založit organizaci United Farm Workers of America. Santana a jeho rodina také založili nadaci Milagro Foundation, která vznikla v roce 1998 a která věnovala miliony dolarů na neziskové programy podporující děti a mládež se špatnou péčí v oblasti umění, vzdělávání a zdraví.
Ve „speciální reportáži“ časopisu Rolling Stone z roku 1969 o Woodstocku je použita titulní fotografie Santanova vystoupení.
V průběhu let nasbíral Carlos Santana řadu ocenění za úspěchy a zvláštních uznání od časopisu Rolling Stone, Billboard, BMI, Latin Recording Academy, Hollywoodského chodníku slávy a dalších. V roce 2013 se stal držitelem vyznamenání Kennedyho centra a v prosinci téhož roku se zúčastnil recepce pro vyznamenané v Bílém domě.
Woodstock Moment
Momentka „Santana moment“ ze srpna 1969 na festivalu Woodstock se dnes může zdát jako dávná historie a něco, co ustoupilo do hudebního éteru.
V té době a na tom místě v roce 1969 však šlo o proměňující zvuk a vystoupení; o něco nového a vzrušujícího, inovativního a osvobozujícího. Svým posluchačům poskytlo nový a povznášející zážitek. A vyslalo na cestu neznámou, ale vycházející skupinu hudebníků, které otevřelo dveře k dalším padesáti letům nové hudby a experimentování napříč rozmanitými žánry latin rocku, Afriky a jazz-fusion. Jak uvedla Rock and Roll Hall of Fame v roce 1998: „Spojení jazzových, rockových a latinskoamerických vlivů vybudovalo Santaně nesmírně úspěšnou a trvalou vládu ve světě rocku.“
Profily dalších umělců na této webové stránce, kteří se podíleli na Woodstocku nebo mají s ním spojenou tvorbu, najdete např: „Crosby, Stills & Nash“, „Joplin’s Shooting Star“ a „Joni’s Music“.
Děkujeme za návštěvu – a pokud se vám líbí, co zde najdete, přispějte prosím na podporu výzkumu a psaní na těchto stránkách. Děkujeme. – Jack Doyle
Prosím, podpořte
tuto webovou stránku
Přispějte nyní
Děkuji
Datum zveřejnění: 14. srpna 2019
Poslední aktualizace: 14. srpna 2019
Komentáře na: [email protected]
Citace článku:
Jack Doyle, „The Santana Sound:
PopHistoryDig.com, 14. srpna 2019.
Zdroje, odkazy &Další informace
Film PBS/American Experience, „Woodstock: Woodstock: Three Days That Defined a Generation“, který byl uveden v roce 2019. Poskytuje jeden z nejlepších přehledů historie festivalu a jeho organizátorů, reakce a komentáře některých jeho účastníků, stejně jako ukázku hudby a umělců, kteří na něm vystoupili, a také dobré a vzácné záběry z průběhu akce. Kliknutím získáte DVD.
Prezident Barack Obama gratuluje držiteli ocenění Kennedy Center Honors 2013 Carlosi Santanovi během recepce v Bílém domě, 8. prosince 2013. Foto AP, Manuel Balce Ceneta
„Santana/Carlos Santana“, in Holly George-Warren a Patricia Romanowski (eds), The Rolling Stone Encyclopedia of Rock & Roll, Rolling Stone Press, New York, 3. vydání, 2001, str. 857-859.
Charles Perry, „The Sound of San Francisco,“ in Anthony De Curtis and James Henke (eds), The Rolling Stone Illustrated History of Rock & Roll, Random House, New York, 1992, pp. 362-369.
„Carlos Santana Biography,“ Santana.com.
„Biography: Santana Induction,“ Rock and Roll Hall of Fame, 1998 (Členové: Carlos Santana, Jose Chepito Areas, David Brown, Mike Carabello, Gregg Rolie a Michael Shrieve).
„Santana (skupina),“ Wikipedia.org.
„Carlos Santana,“ Wikipedia.org.
James Sullivan, „Presenting Bill Graham / Rock Ringmaster Gets Top Billing in A&E Documentary,“ SFgate.com / San Francisco Chronicle, 13. července 2002.
„Latin Music USA – Bridges; The Salsa Revolution,“ PBS-TV, KQED, září 2010.
„Woodstock Remembered: Carlos Santana o duchovní atmosféře festivalu,“ Rolling Stone.com, 5. srpna 2019.
Rob Tannenbaum, „Woodstock at 50: How Santana Hallucinated Through One of Woodstock’s Best Sets (His Own),“ New York Times, 6. srpna 2019.
„Santana – Soul Sacrifice 1969 ‚Woodstock‘, Live Video HQ,“ YouTube.com.
„Santana Discography,“ Wikipedia.org.
„Remembering Woodstock: Why the 1969 Festival Still Resonates; Woodstock Was More Than a Concert – It Was a Social, Political, Musical Event That Changed Our Culture (with video),“ Rolling Stone.com, 1. srpna 2019.
George Varga, „Carlos Santana on Woodstock, Tijuana and His Vibrant New ‚Africa Speaks‘ Album and Tour,“ PacificSanDiego.com, 19. června 2019.
„Santana Tour“ (první turné, 1969-1970), Wikipedia.org.
„Woodstock: Hudba z původního soundtracku a další,“ Wikipedia.org.
.