By Annie Birmingham
Konec května znamená pro středoškoláky v celé Americe nové dobrodružství: oficiálně je čas začít uvažovat o možnostech studia na vysoké škole. Tento úkol je obzvláště únavný pro mladé jezdce, kteří často kromě hledání perspektivních vysokých škol a jezdeckých příležitostí, které tyto vysoké školy nabízejí, balancují mezi tréninkovými a předváděcími plány, takže pokud nemáte čas na studium a ježdění na koni, naši profesionální spisovatelé z Writemypaper.today vám pomohou s napsáním referátu, diplomové práce na vaší budoucí vysoké škole, takže budete mít čas balancovat mezi nudným studiem a vzrušujícím ježděním. Měla jsem možnost vyzpovídat dva mladé jezdce, kteří tento proces „přežili“, a ti mají poznatky, které, jak doufám, pomohou zodpovědět některé vaše otázky!“
Grace Hickeyová
Grace Hickeyová studuje finance na James Madison University v Harrisonburgu ve Virginii. Grace pochází z Bay Shore ve státě New York a posledních 7 let trénuje se Stephanií Proffe z FTF Equine Services LLC.; soutěží na všech úrovních od školních výstav po AA Circuit se stuhami z HITS Saugerties, HITS Ocala, The Garden State Horse Show, The Hampton Classic a mnoha dalších. Grace začala navštěvovat James Madison University (JMU) jako studentka prvního ročníku na podzim 2016 a krátce poté se připojila ke školnímu týmu IHSA (Intercollegiate Horse Show Association).
Kennedy Knapicová
Kennedy Knapicová studuje na Auburnské univerzitě v Auburnu ve státě Alabama. Kennedy pochází ze Smithtownu ve státě New York a jezdí s Jamesem Benedettem z Northportu ve státě New York a také ve vlastní rodinné stáji Knapic Stables. Kennedy jezdí téměř celý svůj život, několikrát se zúčastnila Low Junior Jumper Classics na výstavách jako HITS Saugerties a v posledním juniorském roce se kvalifikovala do všech hlavních finále v equitation, včetně umístění v Top 25 na Medal Finals na svém dětském hunterovi, který se stal velkým equitation koněm, Zedulonovi. Kennedy byla v roce 2014 přijata do jezdeckého týmu Auburn University NCAA (National Collegiate Athletic Association) a na podzim 2015 začala univerzitu navštěvovat.
1) Jaký je rozdíl mezi IHSA a NCAA?
Nejvýraznějším rozdílem mezi IHSA a NCAA je formát jezdeckých soutěží. Obě organizace nabízejí celkem 4 soutěže a také westernové i anglické týmy a všichni soutěžící si koně losují. Formát se liší v tom, že v NCAA se soutěží více „head to head“.
„Ve formátu NCAA se losuje 5 koní a 5 jezdců, kteří jedou reprezentovat svou školu. To znamená, že jezdec ze školy A a jezdec ze školy B by oba jeli na stejném koni. Také se losuje jejich pořadí (která dívka se rozcvičí a pojede na koni v soutěži jako první). Jestliže škola A má 3 dívky, které jedou jako první v soutěži 1, budou mít 2 dívky, které jedou jako první v soutěži 2. To umožňuje rozhodčím přidělovat body za každou jízdu, které jim umožní hodnotit dvě různé jezdkyně, které zvládnou stejné výzvy, které jim kůň předkládá na stejné trati nebo ve stejném vzorci,“ říká Knapic.
„Formát IHSA se více podobá běžným koňským výstavám s třídami přes ploty a normálními rovinnými třídami,“ říká Hickey. Více týmů z každého regionu bude soutěžit v řadě divizí, jako je walk-trot, walk-trot-canter, novice, intermediate a open. Hickey vysvětluje: „Jeden jezdec v každé třídě za každý tým je určený bodový jezdec a body, které získá (7 za první místo, 5 za druhé, 3, 4, 2, 1), se započítají do celkového skóre týmu v dané soutěži. Na konci dne vyhrává tým s nejvyšším počtem bodů.“ Kromě toho mohou jezdci soutěžit individuálně o body a pokusit se kvalifikovat do regionálních soutěží a odtud se jezdci s dostatečným počtem bodů mohou zúčastnit Zones a poté národních soutěží. Výšky skoků na přehlídkách IHSA obvykle nejsou tak vysoké jako na soutěžích NCAA a jezdci se před vstupem do kruhu vůbec nerozcvičují. Hickey také vysvětluje, že mnoho týmů IHSA je dokonce považováno za univerzitní týmy, a proto dostávají více finančních prostředků a podpory od vysoké školy.
2) Která organizace rekrutuje více jezdců „nejvyšší úrovně“?
NCAA je známá tím, že rekrutuje více jezdců „nejvyšší úrovně“, vzhledem k tomu, že je nabízí větší školy, jako je Stanford University, Auburn University, University of Georgia a další.
„Možnost NCAA udělovat stipendia více motivuje špičkové jezdce ke studiu na vysoké škole, a proto umožňuje nábor jezdců nejvyšší úrovně, kteří mohli mít možnost se vysoké školy zcela vzdát a věnovat se profesionální kariéře po ukončení juniorského věku. Pomáhá to těm jezdcům se špičkovým talentem, kteří mají prostředky na získání vzdělání, nicméně na oplátku se musíte zavázat škole a programu. To umožňuje nábor pouze jezdců, kteří úspěšně soutěžili na určité úrovni, což je často velká rovina,“ vysvětluje Knapic.
Hickey však také podotýká, že IHSA rekrutovala i některé jezdce zvučných jmen (Whitney Roper a Emily Williams v minulosti vyhrály finále IHSA). Někdy se rozhodnutí, kam se vydat, odvíjí pouze od množství času, který oba týmy potřebují. „V NCAA je vyžadována pouze jedna lekce týdně oproti tréninku 5-6 dní v týdnu. lidé, kteří se chtějí účastnit NCAA a IHSA, se obvykle velmi liší svými cíli a časem, který mají k dispozici, aby se věnovali mimoškolní činnosti.“ To je důvod, proč mnoho jezdců, kteří plánují kromě školního týmu pokračovat v exhibicích na okruhu, volí IHSA.
3) Jaké kvality jsou koně vašeho příslušného programu?“
Ačkoli se kvalita koní na jednotlivých školách liší, obě dívky se shodují, že koně, na kterých mohou jezdit, jsou všichni vysoké úrovně. Tým James Madison University IHSA soutěží ve stájích Jason Berry Stables ve Veroně ve Virginii; což je výstavní stáj, ve které program probíhá. Díky tomu tým trénuje na „vynikajících koních“, protože mnoho koní týmu soutěžilo na okruhu, než byli darováni programu. Na výstavách, na které tým cestuje, je mnoho koní v místech působení ostatních týmů podobného kalibru, protože mnoho místních týmů je označováno jako „varsity“.
Knapic si myslí totéž o koních v programu NCAA a prohlašuje, že tým je „velmi požehnaný, že má talentované koně, se kterými může pracovat“, protože „mnoho koní, které dostáváme, protože byli příliš obtížní na soutěžení nebo mají svéráznou povahu, vzhledem k talentu našich jezdců a programu, ve kterém jsou koně, se obvykle velmi dobře aklimatizují“. Často k nám přicházejí koně, kteří stárnou a hojně a úspěšně soutěžili na celém okruhu, ale dostávají se do fáze, kdy potřebují skákat menší skoky, a tak se náš program hodí k tomu, abychom těmto koním dali cíl, který je udrží v kondici a pohodlí. Jindy zase dostáváme koně od lidí, kteří by je nejraději dali do školy a na oplátku by dostali odpis z daní, místo aby se namáhali s jejich inzercí a prodejem, nebo proto, že mají kvalitu, která ztěžuje jejich prodej.“
4) Jaké byly vaše jezdecké zkušenosti před vstupem do vysokoškolského týmu?
Obě jezdkyně vyrostly u koní, a tak pokračování v soutěžení na vysoké škole nebylo žádnou samozřejmostí.
Grace Hickey začala jezdit na koni, když jí bylo 6 let, a později se připojila k týmu FTF Equine Services, LLC. a posledních 7 let zde jezdí se Stephanií Proffe. Soutěžila na úrovni 2’6″ až 3″ na výstavách, jako jsou HITS Saugerties a Ocala, Hampton Classic, Garden State Horse Show a další. Hickey říká: „Během své jezdecké kariéry jsem jezdila na mnoha různých typech koní a baví mě učit se, jak se rychle přizpůsobit každému z nich a starat se o jejich specifické potřeby, když jsou pod sedlem.“
Kennedy Knapic jezdí od svých 4 let a kolem 13 let začala být více soutěživá. „Měla jsem to štěstí, že jsem mohla vzít svého dětského lovce Zedulona a postoupit do velké ekvity, kvalifikovat se do všech hlavních finále a své působení ve velké ekvitě podtrhnout umístěním v Top 25 na medailovém finále v roce 2014 (můj první a jediný rok ve velké ekvitě). Odtud jsem soutěžila v nízkých juniorských skocích a vyhrála několik klasických soutěží na HITS Saugerties. Mezi zimami ve Stonyhill Equestrian Center trávili moji koně léto v mé dvorní stáji, kde jsem se s pomocí sestry a rodičů starala o naše koně. Dělali jsme všechno od plánování dodávek sena přes hnojení až po ježdění. Díky tomu jsem byla opravdu dobře zorientovaná nejen v soutěžním aspektu, ale i v aspektu vedení koní v jezdeckém sportu.
5) Měla úroveň jezdeckého týmu vliv na tvé rozhodování o vysoké škole? Pokud ano, jak?
Hickey a Knapic se liší v přístupu k jezdeckým týmům na vysokých školách, o kterých uvažovali.
Hickey uvádí: „Během hledání vysoké školy jsem se soustředila hlavně na to, abych našla školu, kde se budu cítit dobře a šťastně, když budu mimo domov. Dále jsem se soustředil na to, abych našel školu, kde bude vynikající a konkurenceschopné prostředí, abych mohl vyniknout ve studiu. Vycházel jsem z toho, že pokud na školách, o které jsem se zajímal, existuje jezdecký tým, je to skvělé, ale mým hlavním cílem bylo především akademické vzdělání.“
Na druhou stranu Knapic říká, že „úroveň jezdectví skutečně ovlivnila mé rozhodnutí. Na školu co nejdál od Auburnu jsem chtěla jít jen v případě, že budu v týmu, protože jako ‚stodolová krysa‘ jsem nevěděla, co bych dělala a jak bych zvládala, kdybych neměla své koně a stodolu, kam bych mohla utéct, zvlášť když jsem byla zvyklá vidět své koně z okna ložnice. Byla jsem připravená přijmout závazek, který s sebou program NCAA přinášel, a hledala jsem výzvu. Věděla jsem také, že mi ježdění jednou nebo dvakrát týdně nebude ke štěstí stačit a že si chci udržet určitou úroveň ježdění a kondice, kterou ode mě program bude vyžadovat.“
6) Jak vaše škola řeší proces zkoušek?
V James Madison, stejně jako ve většině ostatních týmů IHSA, se zkoušky konají dva týdny po začátku prvního semestru. Poté je každému zkoušejícímu jezdci ve stáji přidělen náhodně vybraný kůň a musí absolvovat jeden kurz přes ploty a rovinnou třídu asi 4-5 lidí. Hickey o procesu zkoušek mluví jako o „jednoduchém a přímočarém, protože jako nováček, který zkouší, se toho děje tolik, že něco super složitého by mi vlastně mohlo roztavit mozek. Tryouty jsou pohodové a rozhodně povzbuzující, protože chceme, aby si lidé přišli vyzkoušet tým.“
Na druhou stranu týmy NCAA vůbec nepořádají tryouty, pouze nabírají jezdce. To znamená, že každý rok je zpravidla do listopadu před začátkem školního roku určeno, kteří jezdci se k týmu školy připojí, i když občas na poslední chvíli ještě pár jezdců přidají. „Naši trenéři často jezdí na velké koňské přehlídky a finále, jako je Devon, Maclay Finals a Medal Finals, aby sledovali velké množství jezdců na koních a jejich výkony, a poté je oslovují v závislosti na jejich věku.“ Kromě toho mnoho škol s týmy NCAA nabízí jezdcům, kteří se neúčastní větších finále, tábory a kliniky. „To umožňuje trenérům sledovat vaši jízdu v prostředí založeném na formátu, protože nejedete na vlastním koni, a oni mohou získat větší představu o vašem jezdeckém talentu.“
7) Doporučila byste mladým jezdcům, kteří si vybírají vysokou školu, jezdit ve vysokoškolském týmu?“
Obě dívky doporučují zapojit se do jezdeckého týmu na vysoké škole bez ohledu na úroveň. Hickey uvažuje takto: „Když jsem nastupovala na vysokou školu, měla jsem ze vstupu do týmu obavy kvůli závazku a množství práce, kterou bych do toho musela vložit, ale teď si to bez něj nedokážu představit. Od té doby, co jsem se připojila k týmu, se z dívek, které jsem předtím neznala, staly mé nejlepší kamarádky díky naší lásce a vášni pro ježdění. Rozhodně doporučuji vstoupit do jakéhokoli typu týmu kvůli sociálnímu aspektu a tomu, abyste byli obklopeni lidmi s podobnými zájmy jako vy!“
Knapic souhlasí a prohlašuje: „ANO. Tisíckrát ano, doporučuji tento program,“ nicméně upozorňuje, že by program doporučila pouze mladým jezdcům, kteří opravdu chápou, že se jedná o tým NCAA. Vstup do jezdeckého týmu NCAA totiž obnáší brzké ranní tréninky, průměrný prospěch, který je třeba udržovat, a každodenní několikahodinové tréninky. „Naučíte se hodně o hospodaření s časem mezi rozvrhem, který máme pro jezdectví a pro akademické studium, ale stojí to za každou minutu. Nezáleží na tom, jestli jsme na tréninku, na tréninku v 5:45 ráno nebo v autobuse na cestě na setkání jiných škol; můžete se vsadit, že se skvěle bavíme a vytváříme si vzpomínky jako nikdo jiný. Není právě o tom vysoká škola?“
Obecně, ať už jde o IHSA nebo NCAA, se Grace Hickeyová i Kennedy Knapicová shodnou na tom, že ježdění ve vysokoškolském týmu je nesmírně přínosné nejen pro to, aby se z nich stali všestrannější jezdci, ale i lidé. Doufejme, že jejich postřehy budou užitečné pro všechny mladé jezdce, kteří se rozhodují o studiu na vysoké škole!
O autorovi: Annie Birminghamová je osmnáctiletá jezdkyně z Long Islandu ve státě New York. Annie je studentkou prvního ročníku Long Island University, kde studuje management koní, a obvykle ji najdete, jak tráví čas ve stáji a na koňských výstavách na východním pobřeží.
Přečtěte si více od této autorky“
.