The Game vzpomíná na okamžik, kdy se zapřísáhl, že z Comptonu odejde.
„I was fuckin‘ five times Platinum and still getting in shoot-outs in my neighbourhood,“ burcuje. „Věc, která mi změnila život, byla, když kulka proletěla autosedačkou mého syna a já se zrovna chystal jít do domu, vzít ho a dát do auta. V místě, kde by měl hlavu, byla v autosedačce díra po kulce. A ten den jsem se odstěhoval z Comptonu a pořídil si byt v Beverly Hills.“
Téměř o dvacet let později rapperský veterán hovoří ze svého domu v Calabasas, hvězdném předměstí Los Angeles, jehož obyvateli jsou i Kanye West a Kim Kardashian. Abyste se z Comptonu dostali do Calabasas, musíte si vypěstovat takovou kariéru, jakou si The Game – alias Jayceon Terrell Taylor – užívá od svého debutového alba „The Documentary“ z roku 2005, na kterém se objevila éru určující spolupráce s 50 Centem „Hate It Or Love It“.
Taylor, kdysi známý tím, že s mladickou odvahou rapuje drsné pravdy, loni oslavil čtyřicítku. Tento milník ho očividně přivedl do reflexivní nálady, která se shoduje s vydáním ‚Born 2 Rap‘, jeho hitového devátého alba.
Pětadvacetiskladbová nahrávka chytře kombinuje rapperův charakteristický west coast soul s modernějším trapovým zvukem. Je to zároveň vítězné kolečko i jasnozřivé ohlédnutí za bohatou kariérou, na kterém se proplétají klasické samply – například ‚Get Money‘ od Junior M.A.F.I.A. – kolem těžce získaných postřehů staršího státníka rapu. Zní v úžasu nad přenosnou silou hip-hopu a v elegické „West Side“ čelí své vlastní slabosti: „Ain’t no ‚S‘ on my chest… Born in the trenches with the crack.“
Měsíc před vydáním The Game na Instagramu prozradil, že ‚Born 2 Rap‘ bude jeho „poslední album“. Jak to?“
„Už jsem ve hře nějakou dobu, kámo,“ vyhrkne do telefonu. „Dát dohromady tyhle klasický alba stojí spoustu energie, času a lásky. Je tam spousta pohyblivých částí, aby se dala dohromady kvalitní hudba. V dnešní době, člověče, už ten čas nemám. Moje děti stárnou a jsou ve svém životě aktivnější. Chci se prostě uklidnit, kámo.“
Na místo toho se rozhodl jít ve stopách svého mentora Dr. Dre a stát se hiphopovým magnátem, který prostřednictvím svého vlastního labelu Prolific Records nabírá a produkuje nové talenty. „Chci udělat to, co Dre udělal s Aftermath. Najít si své Snoop Doggy, Eminemy, 50 Centy a The Games a Kendricka Lamara. Dr. Dre nedělá chyby. Každý, koho postavil do popředí, je zkurvená superhvězda.“
Teď je The Game otcem tří dětí, vyhnul se osudu, který může potkat starší umělce, a neromantizuje svůj vlastní rozkvět na úkor nových talentů. Trvá na „kodexu“: „I ain’t got nothin‘ against new hip hop / I fuck with all you n*ggas“. Na svém posledním albu Kamikaze tehdy 45letý Eminem opovrhoval současnými rappery, jako jsou Lil Pump a Lil Yachty, kteří se proslavili na SoundCloudu. The Game je sympatičtější.
„Nemám žádnou nenávist k nikomu, kdo si zlepšuje život,“ říká. „Kdykoli existuje subjekt, který umožňuje undergroundovým a novým umělcům prosadit se, je to úžasné. Všechny tyhle děti dostávají úžasné příležitosti ukázat, že jsou skvělé a mají talent, aby přidaly skvělé přírůstky do toho, co je už tak úžasný žánr.“
Je však zmatený z některých aspektů současného hip hopu: „Jediný zápor je, že jich je tolik – jak je máš ocenit? Je to, jako by se navzájem nahrazovali každej zasranej den. Jakmile si oblíbím jednoho interpreta, tenhle jde do vězení, objeví se tenhle, tenhle se mi líbí, pak tenhle zanikne, objeví se nový…“
Pochvalně se vyjadřuje i o Eminemovi, který jen pár dní po našem rozhovoru překvapivě vydal své jedenácté album ‚Music To Be Murdered By‘: „Na Eminemovi nejvíce obdivuji jeho vůli zůstat na vrcholu. Jeho dlouhověkost – už jen to, že je na scéně tak dlouho. Jediný rapper, který je pořád tady a má takové schopnosti a je pořád na vrcholu své hry, je Lil Wayne.“
Marshall Mathers se podílel na „We Ain’t“, vzdorovité skladbě, která se objevila na „The Documentary“ a na které The Game vykřikl: „Rychle zavolej Dremu – řekni mu, že mě Em právě zabil na mých vlastních sračkách!“
„V té době jsem byl hvězdný,“ přiznává, „i když jsem ho vídal každý druhý den, protože jsme oba podepsali smlouvu s Aftermath. Byl jsem jen skromný kluk z Comptonu. Rád bych měl šanci vrátit se k Eminemovi, když jsem byl na vrcholu a byl tím, kým jsem teď. Vím, že se dokážu udržet a rozhodně bych se nenechal zabít na vlastních sračkách.“
Je tedy spolupráce s Eminemem jediná věc, která by mohla The Game zlákat z důchodu?
„Možná spolupráce s Eminemem nebo Jay-Z – oba by to pro mě udělali.“
V polovině devadesátých let se hodně mluvilo o příslušnosti The Game ke gangům – proto ta přestřelka doma v Comptonu. Násilí a rivalita byly součástí jeho života i během jeho komerčně úspěšné rapové kariéry. Ačkoli spolu vytvořili dva obrovské hity – „How We Do“ a „Hate It Or Love It“ -, s 50 Centem se více než deset let hádali. Typickým způsobem to začalo v malém (datum vydání 50ova alba ‚The Massacre‘ kolidovalo s datem vydání Gameova debutu), ale v průběhu let zmutovalo a překroutilo se tak, že se zdálo být důležitější, než ve skutečnosti bylo.
The Game ukončil nevraživost v roce 2016, když řekl davu ve striptýzovém klubu v Los Angeles: „Já si to rozdávám s padesátkou. To, co se stalo, se stalo před dvanácti lety“. Byla to úleva, že se konečně zbavil těch démonů?“
„Ach, cítil jsem se jako srab,“ přiznává. „Ale chci říct, že to jsem prostě já. V jednu chvíli jsme se s padesátkou opravdu chtěli zabít. Já jsem k němu cítil hlubokou nenávist a on ke mně. Doslova jsme měli být další verzí Biggieho a Tupaca. Oba jsme měli zemřít v tom hádce. Bylo to hodně nebezpečný. Stříleli jsme po sobě, naše oddíly po sobě střílely. Bylo to na očích. Střílelo se a lidé byli pobodáni. Bylo to ještě větší než 50 a já a naše doprovody – byli to naši fanoušci. Fanoušci si museli vybírat a byli rozděleni a dokonce se prali.
„Takže jo, rozdrtit ten spor bylo pro mě a pro něj asi to nejlepší, co jsme mohli udělat. Jsem rád, že jsme to udělali. Hovězí se většinou rozmáčkne, až když někoho zavraždí. Tam, odkud pocházím, to tak prostě chodí.“
Ve Velké Británii se nedávno odehrál souboj dvou nejznámějších rapperů, Wileyho a Stormzyho. Vyměnili si diss tracky poté, co první z nich naznačil, že se druhý zaprodal tím, že spolupracoval s Edem Sheeranem. Ukázalo se, že znalec britského rapu The Game si je situace dobře vědom.
„Mám je rád oba,“ říká. „Ale Stormzy se neprodává – jen se povyšuje. Musíte dát lidem prostor k růstu. Ty časy, kdy sis musel nalhávat, že jsi tím, kým jsi byl na začátku, jsou pryč, člověče. Ignorovat vlastní úspěchy prostě není upřímné. Když děláš vlny a stoupáš po žebříčku v hudbě a v životě, proč by to měl někdo nenávidět? Měl by sis k tomu gratulovat.“
Odkazuje na neslavnou bilanci 49-0 vítězství boxera Floyda Mayweathera, která je v ringu něčím jako svatým grálem. „To je jako říct Floydovi: ‚No, sakra, prodal ses, máš 49 a 0‘ a poslat ho zpátky do doby, kdy zápasil v malých kasinech před 400 lidmi. Měl by se vrátit zpátky? Ne, on ti ukáže půl miliardy dolarů, řetězy a 90 milionů zasraných Bentleyů a povýší se jako člověk, člověče.“
„Musíme přestat s touhle mentalitou krabů v sudu, která říká, že každý musí zůstat na mizině. Nemůžeš zůstat kapucín navždycky. Když to uděláš, vidíme, co se s těmi lidmi stane. Zavraždí je nebo zavřou. Řekněme, že Stormzy dál vydělával peníze, ale zůstal v chudinské čtvrti, ze které pochází. Někdo ho zastřelí nebo pobodá, nebo ho okrade někdo, kdo má míň než on.“
Jeho hlas je dunivější než obvykle. „Proč kurva nenávidíme něčí vývoj, člověče? Musíš sakra obětovat život, abys zůstal v tom starým stavu mysli a byl tím člověkem, kterým jsi byl.“
Jestliže tu zní obzvlášť zaujatě, je to proto, že jeho moudrost byla sklizena z trpkých zkušeností. The Gameův blízký přítel Nipsey Hussle byl úspěšný a vlivný rapper, jehož dobročinnost mu vynesla status světce v jeho rodném městě Crenshaw v jižním Los Angeles, kde si otevřel vlastní obchod s oblečením Marathon Clothing. Třiatřicetiletý Nip byl loni před obchodem zastřelen.
„Každé ráno mě jako první napadne Nip,“ vysvětluje Game. „Mám v pokoji jeho sochu, kterou vyrobil jeden zfetovaný umělec z Afriky. Jakmile se probudím, chlape, řeknu mu svůj kousek a pokřižuju se. Nipsey byl lidový šampion. Měl to, co měl kurva Martin Luther King, co měl Malcolm X.“
Nipsey Hussle se posmrtně objevuje ve skladbě ‚Born 2 Rap‘ ‚Welcome Home‘. Zde společně s The Game líčí životní styl, v němž mají „20 milionů dolarů“, ale chovají se „na mizině“, a Hussle tragicky rapuje: „
Svědčí to o otevřenosti průměrného hiphopového fanouška, že si The Game zachoval uměleckou důvěryhodnost a zároveň vydává komerčně zaměřený materiál. Promiň, Wiley, ale jeho poslední album otevírá a uzavírá Ed Sheeran. Podle The Game nevlastní suffolský zpěvák chytrý telefon, takže je těžké ho sehnat.
„Na Edovi je super, že se musíš sakra vrátit do starých anglických časů a poslat posla na zasraným koni, aby ses k němu dostal, vole,“ říká. „Trvá to pět dní, než se tam dostane, on si to přečte a trvá pět dní, než dostane zasranou odpověď. Ale jakmile to dostane a odpoví, odpověď bude vždycky ano.“
Ve skutečnosti se ukazuje, že gangsta rapper The Game je velkým fanouškem britských zpěváků: miluje Sheerana, Sama Smithe a Adele. Už dříve řekl, že jeho oblíbeným místem pro poslech hudby je auto. Je docela lahodné si ho představit, jak se řítí po dálnici a vyřvává melodramatickou bondovskou znělku „Writing’s On The Wall“ od Sama Smithe. No, nemůžete být opravdu snobští vůči mainstreamové hudbě, když se hip-hop stal jednoznačně nejdominantnější kulturní silou na světě. Předpokládal The Game někdy, že se to stane?“
„Myslím, že nikdo nemohl předpokládat, že hudba bude taková, jaká je dnes,“ odpovídá. „Kromě Jimmyho Iovina. Na začátku roku 2005 byl jediný, kdo říkal: ‚Hudba se posune někam jinam – nebude na cédéčkách, bude na flash discích a lidé ji budou do deseti let streamovat‘. Říkali jsme si: „Co je to kurva stream? Jimmy Iovine je jako zasranej čaroděj ze země Oz.“
SoundCloud nabídl hiphopu spoustu talentů, ale stýská se The Gameovi po starých špatných časech, kdy byl neznámým rapperem, který vypaloval CD mixtapes a rozdával je na ulici?“
„Jo, stýská,“ říká. „Protože to v tobě probouzí ten grind a drsnost a opravdu tě to dělá tím, kým jsi jako umělec. To je ten člověk a ten proces, který si lidi zamilovali. Pořád mi to chybí. Chybí mi, když jsem se musel opravdu snažit, aby se někdo stal mým fanouškem. Jako že jsem jim to fakt dal, víš?“
Přes všechny své triumfy byl SoundCloud rap provázen tragédiemi – nesmírně vlivní titáni scény XXXTentacion a Juice WRLD zemřeli ve věku 20 a 21 let. První z nich byl zavražděn v roce 2018, druhý minulý měsíc utrpěl náhodné předávkování. Dokáže The Game jako hiphopový veterán i otec šestnáctiletého syna Harlema dát těmto zničujícím ztrátám nějaký smysl?“
„Nová kultura se cítí, jako když zemřeli Biggie a Tupac,“ odpovídá ztěžka. „Ztráta kohokoli v hip-hopu. Ztráta Natea Dogga. Ztráta Eazyho E. U všech jsem byl naživu. Je ti smutno, bolí tě to, nechceš, aby se to stalo, ale chápeš životní proces. Tyhle drogy a lákadla sociálních médií hrají v předčasných koncích lidí jinou roli než v 90. letech.“
Stejně jako většina lidí se The Game obává, že sociální média pokřivila naše vnímání skutečného života, a věří, že Instagram způsobil, že nekontrolované užívání drog vypadá normálně a rapperům pomohl zveličovat jejich bohatství a vysílat informace o tom, kde se nacházejí, čímž téměř vyzývají útočníky, aby je okradli. Neohrožený gangsta rapper tak sice zní jako ustaraný čtyřicetiletý otec tří dětí, ale možná se také úplně nemýlí.
Vyhrazuje si dokonce jisté sympatie k hiphopovému vyvrhelovi 6ix9ineovi, který se ve zjevné snaze získat důvěryhodnost přidal ke gangu poté, co dosáhl komerčního úspěchu. Třiadvacetiletý mladík si odpykává dvouletý trest za vydírání, držení zbraní a užívání drog.
„Je mi 6ix9inea líto, protože mu nejde o ten život, ale sedí ve vězení za to, že předstíral, že je někým, kým nebyl,“ říká Game. „Mohl si pro sebe vybrat jinou cestu, ale rozhodl se oslavovat gangsterský sračky. Tak moc chtěl být v gangu, a takhle dopadl. To je pro mě smutné.“
The Game sledoval, jak se hip hop mění a přetváří, jak machistické vychloubání nahrazuje syrová zranitelnost. Ale i když pochází z jiné éry, je více než schopný introspekce. Na albu Born 2 Rap přiznává, že už není v centru kulturního dění, a dnes přiznává, že jeho život byl poznamenán nepříjemnými epizodami (loni přišel o právo odvolat se v případu sexuálního napadení za 7 milionů dolarů, o kterém NME zakázalo mluvit).
„Nežiju s lítostí a nic bych na své kariéře ani životě neměnil,“ říká The Game. „Jizvy po kulkách bych si z těla nesundal a neměnil bych to, jaký jsem. Všechno, čím jsem si prošel, ze mě udělalo to, čím jsem dnes – a já jsem zamilovaný do toho, kým jsem dnes. Přišel jsem syrový a kapucínský a musel jsem udělat chyby, abych se stal člověkem, se kterým teď telefonuješ.“
Proto je tak otevřený mladým rapperům: „Když jsem byl mladej, lidi mi říkali, abych nedělal tohle a tamto, ale já je neposlouchal. Mohl jsem umřít. Takže nemůžu nikomu brát grind nebo drsnou záplatu na začátku kariéry. To by bylo nefér.“
Loni v létě uspořádal opulentní narozeninovou oslavu pro Harlema, jehož život málem skončil dřív, než začal, kvůli té přestřelce v Comptonu, když byl ještě dítě. Co se od něj The Game naučil?“
„Harlem mě naučil, jak být úžasným členem rodiny,“ říká. „To je úžasný starší bratr, člověče. Mohl jsem být lepším starším bratrem, ale soustředil jsem se na sebe a na ulici. Moje děti k němu vzhlížejí, jako bych tu nebyl a on byl jejich otec.“
Přestože The Game stále žije v kraji, kde se narodil, zdolal výšky, ze kterých by většina lidí měla závrať. Často tvrdil, že se ničeho nebojí. Je to na prahu středního věku, se všemi těmi chaotickými životními zkušenostmi za zády a v době, kdy údajně ukončuje svou nahrávací kariéru, skutečně pravda?“
„Jediné, čeho se bojím, je, že neuvidím své děti naplno rozvinout svůj potenciál,“ trvá na svém. „A když to říkám, myslím tím prostě to, že jsou dospělí a mají rodiny a děti. Až budou moje děti tam, kde chtějí být, a budou šťastné jako dospělí – pak můžu zahynout. Nic dalšího už na Zemi nepotřebuju dokázat a spokojím se s tím, že půjdu na koncert do nebe.“
– The Game s turné ‚Born To Rap‘ vyrazí 1. února do Velké Británie
.