Existuje tajemství zvládnutí francouzských sloves. Dělají to všechny francouzské děti! Postupujte podle mých rad a pochopíte, jak jednoduchá mohou být francouzská slovesa!
Není žádným tajemstvím, že francouzské slovesné vazby jsou pro studenty francouzštiny utrpením. Dokonce i v přítomném čase indikativu je mnoho tvarů, které si musíte zapamatovat, nemluvě o všech nepravidelných slovesných časováních.
Mám pro vás však řešení, které vám vše zjednoduší!
Jak myslíte, že si francouzské děti všechny ty slovesné tvary pamatují ?
Na první pohled vypadá i francouzský přítomný čas přeplácaně
Většina francouzských slovesných metod začne tím, že řekne, že ve francouzštině se koncovka slovesa mění podle zájmena francouzského předmětu.
Podívejme se například na sloveso „parler“ (mluvit).
Všimněte si, jak se píše na konci. Tradiční metoda často zdůrazňuje pravopis, jako jsem to udělal já, a zvýrazňuje koncovky tučně, případně červeně…
- Je parle
- Tu parles
- Il parle
- Elle parle
- On parle
- Nous parlons
- Vous parlez
- Ils parlent
- Elles parlent
Když se na to podívá student angličtiny, je to docela ohromující… V angličtině se ke třetí osobě jednotného čísla (he, she, it) přidává písmeno S. V angličtině se přidává písmeno S ke třetí osobě jednotného čísla (he, she, it). Ale kromě několika nepravidelných sloves, jako je třeba to be, se sloveso příliš nezmění:
- I speak, you speak, we speak, they speak… a pak he speaks, she speaks, it speaks
Je to docela jednoduché, že ano, ve srovnání s francouzským časováním sloves?
Pochopení pravidelného časování francouzských sloves
Příklad slovesa „parler“ bylo to, čemu ve francouzštině říkáme „pravidelné sloveso“, slovesa, která se řídí přesně stejným časovacím vzorem.
Například pro „parler“ je zde logika vysvětlená tradičními metodami:
- Odstraňte „er“ – tím získáte to, čemu se v gramatickém žargonu říká „kmen“.
Parler – er = parl - K kmeni přidejte koncovku odpovídající předmětovému zájmenu
Je = kmen + e = je parle
Tu = kmen + es = tu parles
Il, elle, on = kmen + e = il, elle, on parle
Nous = kmen + ons = nous parlons
Vous = kmen + ez = vous parlez
Ils, elles + kmen + ent = ils, elles parlent
To je dost jednoduché a studenti tráví hodiny a hodiny zapisováním časování těchto sloves.
V učebnicích gramatiky jsou stránky a stránky konjugačních tabulek pro francouzský přítomný čas průběhový, ale i pro všechny ostatní francouzské časy a francouzské nálady, a slibují, že když budete takto cvičit, zvládnete konjugaci francouzských sloves.
Dovoluji si nesouhlasit!“
Problém je v tom, že nikdo neučí, jak se správně učit francouzská slovesa.
Nejprve se tedy zamysleme nad vaším geniálním mozkem, ano?
Zamyslete se nad vaším geniálním mozkem
Začněme tedy od začátku, od francouzských předmětových zájmen.
Většinou při časování slovesa použijete předmětové zájmeno.
Vždy skloňujte sloveso s předmětovým zájmenem
Je důležité, abyste se předmětové zájmeno naučili S jeho slovesným tvarem. Jinými slovy, pokud jdete: „parle, parle, parle, parlons, parlez, parlent“, vašemu mozku to nic nedá: opakujete sled slov, která nemají žádný význam.
Navíc byste si zkazili výslovnost, protože mezi zájmeny a slovesem jsou často důležité vazby nebo elize. Podívejte se na mou bezplatnou audio lekci „être“ a zjistěte, jak se liší výslovnost se spojkami a klouzáním, ke kterým dochází v moderní hovorové francouzštině.
Takže úplně prvním krokem je zamyslet se nad tím, co říkáte! Představte si někoho, kdo něco dělá. Váš mozek bude zpracovávat a uchovávat slovesné tvary mnohem déle, pokud k nim přidáte význam.“
Drilujte francouzské slovesné vazby se všemi předmětovými zájmeny
Ve francouzštině existuje 9 předmětových zájmen. Je, tu, il, elle, on, nous, vous, ils, elles.
Většina francouzských konjugačních tabulek uvádí pouze 6: je, tu, il, nous, vous, ils. Nejenže je to sexistické, ale je to opravdu špatné pro studenty francouzštiny, kteří pak málokdy trénují s ženským tvarem – a obvykle nevědí téměř nic o francouzském předmětovém zájmenu on.
Takže prosím, nedělejte tuto chybu. Drilujte se všemi 9 předmětovými zájmeny.
Spojujte slovesa mimo pořadí
Všimli jste si, že si nikdy nepamatujete tvar „ils“ (množné číslo)? Je to proto, že jste francouzská slovesa konjugovali pouze v pořadí od „je“ k „ils“. A tvůj superchytrý mozek si pak řekl, že to má nějaký důvod. Znamenalo to, že „je“ je důležité (a s „je“ si stejně obvykle „představujete“ situaci mnohem víc) a „ils“… už ne tolik. Takže upřednostnil informaci.
Teď si povíme o něčem, co mi opravdu vadí…
Absurdita klasifikace francouzských sloves
Francouzská slovesa jsou zařazena do tří skupin sloves, jejichž konjugační vzor je „předvídatelný“.
- První skupina = francouzská slovesa končící na „ER“
- Druhá skupina = francouzská slovesa končící na „IR“
- Třetí skupina = francouzská slovesa končící na „RE“
Tak to zatím vypadá logicky…
Pokud ve francouzštině máme také spoustu „nepravidelných“ sloves. Slovesa, jejichž konjugační vzor buď není vůbec předvídatelný, nebo dokonce podskupiny, několik sloves, která se řídí stejnou nepravidelností, a proto tvoří podskupinu.
První skupina, skupina „ER“, má pouze jedno nepravidelné sloveso: sloveso, které končí na „er“, ALE které se neřídí stejným konjugačním vzorem jako „parler“. Je to taky jedno velké, sloveso „aller“, které je TAKÉ ve francouzštině velmi užitečné… No, už to není přesné, protože existují i slovesa, která končí na „ER“, jsou pravidelná pro své koncovky, ale změní kmenový pravopis… Jako třeba „jeter“. Ale to odbočuji…
Takže první skupina francouzských sloves končících na „ER“ je poněkud pevná. Mnoho užitečných sloves se skutečně časuje podle tohoto vzoru.
Dle mého skromného názoru však mají další dvě „skupiny“ tolik výjimek, že téměř nedávají smysl…
Ano, dobře, slovesa jako „grossir“ (přibrat), „finir“ (skončit), „choisir“ (vybrat si)… jsou pravidelná slovesa „IR“.
Ale mnoho, mnoho sloves končících na „IR“ je nepravidelných.
A jsou to velmi, velmi častá slovesa: „venir“ (přijít), „tenir“ (držet), „sortir“ (odejít), „dormir“ (spát), „partir“ (odejít) nebo dokonce „dire“(říct – ano, já vím, píše se to IRE, ale zní to jako IR) a seznam pokračuje dál a dál…
Jak tedy student pozná, které sloveso „IR“ je pravidelné a které ne?
Když je ve skupině tolik výjimek a ty výjimky jsou nejužitečnější/nejčastěji používaná slovesa, měli byste tuto skupinu ještě tolik zdůrazňovat?
Měli by studenti trávit hodiny drilem nad těmito skupinami „IR“ a „RE“, nebo raději ten čas věnovat drilu nad nejběžnějšími nepravidelnými slovesy, u kterých mají jistotu, že je budou používat každý den?
Přesně tuto logiku jsem použil ve své jedinečné audioknize French Verb Conjugation Drills.
US$39.99US$31.99
Tajemství francouzské slovesné vazby
Jak myslíte, že si francouzské děti pamatují všechny ty francouzské slovesné vazby?“
Kdyby to bylo tak těžké, vůbec by se nedomluvily!
Tajemství, jediná věc, na kterou by se francouzská metoda měla skutečně zaměřit, je správná francouzská výslovnost těchto sloves.
Výslovnost francouzských sloves je mnohem jednodušší než jejich pravopis. Často zní tvary sloves „je, tu, il, elle, on, ils, elles“ úplně stejně! Vždy byste se měli učit francouzská slovesa pomocí zvukových nahrávek. klikněte na Tweet
Vezměte si sloveso „parler“ v přítomném čase.
- „Je, tu, il, elle, on, ils, elles“ slovesné tvary se vyslovují úplně stejně = „parl“. Stejně jako kmen.
- „nous from“ se vyslovuje „on“ (nosovka) = „parlon“
- „vous“ tvar se vyslovuje „é“, stejně jako infinitivní tvar slovesa „parler“. Takže „parlez = parler = parlé“ ve výslovnosti.
Francouzština je živý jazyk. Lidé ji každodenně používají ke komunikaci. Neříkám, že je to snadný jazyk, ale je to jednodušší než tradiční způsob výuky!“
Přesně stejná logika by se dala aplikovat na francouzské dohody o passé composé:
- Parler, parlez, parlé, parlée, parlés, parlées = „parlé“
Všechny se vyslovují stejně.
Když mluvíte francouzsky a sloveso končí na hlásku, neměli byste vůbec přemýšlet o tom, jak se píše. Záleží na tom jen při psaní!“
Nejprve by ses měl naučit mluvit francouzsky. Vyslovuj ji správně. Pak (a pouze v případě potřeby) se zaměřte na psaní slovesného tvaru ve francouzštině! Přesně tak to dělají francouzské děti.
Strašná – nicméně tak častá – chyba francouzských sloves
Kdyby se kladl větší důraz na výslovnost francouzských sloves, neslyšel bych tolik studentů vyslovovat němé „ent“ u tvarů „ils/elles“ francouzských sloves.
Je to však jedna z nejčastějších chyb, které slyším! Ani nevíte, kolik pokročilých studentů francouzštiny zmasakruje francouzská slovesa!“
A to ještě nezačínejte s těmi spojkami a tichými písmeny. Věděli jste, že S ve slovech „nous“ a „vous“ se NIKDY nevyslovuje jako S? Nikdy, nikdy!“
Buď je němé, nebo se vyslovuje jako Z ve spojovníku.
Jinými slovy, bylo by mnohem jednodušší, kdybyste se naučili:
- Nous = noo
- Vous = voo
A pak se hned naučili francouzská slovesa vyžadující elizi ve francouzštině a spojovníku s jejich správnou výslovností.
Velká chyba = učit se francouzské slovesné vazby bez audia
Dalo by se tedy říci, že audio je tak trochu novinka, že doposud většina učebnic audio neměla, a proto byly takto napsány.
Podle mého názoru je v dnešní době zločin vypracovat metodu výuky francouzštiny bez audia.
Podívejte se však na tento dnešní článek. Na rozdíl od všech mých audioknih francouzštiny ke stažení tento článek audio neobsahuje, že? Přesto jsem se mohl vyjádřit.
Je to otázka myšlení mimo rámec.
Teď se podívejte na mého bezplatného audioprůvodce, který obsahuje francouzské sloveso être v konjugaci a s výslovností. Vsadím se, že takhle jste se toto sloveso vyslovovat nenaučili…
Jak už bylo řečeno, každý student francouzštiny by měl mít Bescherelles nebo jinou knihu o francouzských slovesech, aby si mohl ověřit, jak se dané sloveso píše.
Je to dobrá investice, protože pokud plánujete psát francouzsky, budete takovou knihu potřebovat: potřebujeme ji všichni (je to povinnost pro každého francouzského školáka, který se nakonec musí naučit, jak se slovesa píší)!“
Klíč k úspěšnému učení francouzštiny = upřednostnit
Neříkám, že všechny ostatní metody učení francouzštiny jsou špatné. Jejich obsah je správný, nebo samozřejmě. Špatný je jen přístup.
Pětileté dítě půl života správně skloňuje „parler“ a říká „tu parles“… Když se pak naučí psát, s překvapením zjistí, že francouzské vy, tvar „tu“, se obvykle píše s němým „s“. I pro něj/ni je to novinka a velký šok! A učitelé budou tuto chybu opravovat ještě dlouhá léta, to mi věřte.“
Tradiční metody učí francouzské slovesné vazby cizince přesně stejným způsobem, jakým učíme francouzské děti na francouzském gymnáziu. Ale francouzské děti umí tvary sloves vyslovit mnohem dříve, než se je naučí psát!“ Click to Tweet
Takže naše dospělácká mysl samozřejmě nefunguje jako ta batolecí. A znalost gramatiky vám skutečně může pomoci a pomůže zvládnout francouzštinu: Pevně věřím, že pochopení gramatiky francouzských sloves je pro zvládnutí francouzštiny skutečně nezbytné. A umožní vám to ušetřit čas.
Jestliže se však francouzsky učíte proto, abyste se francouzsky domluvili, a ne jen proto, abyste složili písemné zkoušky, musíte se opravdu naučit vše se zvukem a prozkoumat logiku metody výuky francouzštiny, kterou používáte.
US$99.99US$79.99
6 kroků, jak zvládnout francouzské slovesné vazby
Tady je mé řešení v šesti krocích, jak zvládnout francouzské slovesné vazby a získat rychlost při mluvení francouzsky:
1 – Naučte se správně vyslovovat slovesa
Pokud se učíte francouzsky, abyste mluvili francouzsky, pak se zaměřte na výslovnost.
2 – Procvičujte nahlas
Procvičujte nahlas a se zvukem nejužitečnější slovesa (bez ohledu na to, zda jsou pravidelná, nebo ne).
3 – Říkejte sloveso s jeho zájmenem
Vždy procvičujte nahlas sloveso a zájmeno zároveň.
Zájmeno a sloveso by měly znít přirozeně společně se správnou elizací, vazbou nebo klouzáním.
Drilování v hlavě také nebude fungovat: musíte to slyšet, jak to říkáte.
4 – Drilujte náhodně
To je další hloupost, kterou tradiční metody dělají: vždy vás nechají drilovat od „je“ k „ils“.
Váš supervýkonný mozek proto takto upřednostňuje konjugaci sloves a pak se divíte, když si nikdy nemůžete vzpomenout na tvary „ils“…
5 – Upřednostňujte
Začátečník nemá potřebu učit se francouzský subjunktiv. Neměl by být zatím jeho prioritou.
Ujistěte se, že znáte přítomný indikativ zevnitř. Je to čas, který používáme ve většině rozhovorů. Je to také čas, na kterém je založena většina ostatních časů (například základem pro francouzské imparfait je „nous“ tvar přítomného času průběhového)
6 – Dril v kladném a záporném tvaru
Studenti obvykle driluji francouzská slovesa pouze v kladném tvaru.
Dril v záporu je nezbytný, abyste nemuseli „stavět“ záporný tvar a ztrácet čas.
To samé platí pro inverzi používanou v otázce.
Vědí Francouzi, který slovesný čas použít?“
Pokud se domníváte, že všichni Francouzi rozumí francouzské konjugaci a vědí, kdy – nebo jak – použít například subjunktiv, jste na omylu.
Ano, učili jsme se to ve škole. Ale to už je dávno. A my jsme nemuseli dávat pozor (ačkoli francouzská gramatika a konjugace jsou velkou součástí francouzského školního programu – mnohem větší částí ve srovnání s anglickou gramatikou v anglicky mluvících zemích)
Namísto toho jsme se spoléhali na náš francouzský sluch. Právě proto, že umíme mluvit, můžeme jazyk správně napsat.
Například když napíšu :
- Il faut que tu aies du courage = Musíš být odvážný.
Budu v pokušení napsat „il faut que tu es du courage“. Proč? Protože „tu es“ se běžně používá a zní stejně jako „tu aies“. Dobře, není to stejný čas (indikativ ≠ subjunktiv). Dokonce to není ani stejné sloveso! (être versus avoir), ale je to tak silný zvyk psát „tu es“, že je to vlastně velmi častá chyba.
Takže jak poznám, že je to subjunktiv ? Vyměnil bych sloveso za nepravidelný francouzský subjunktiv :
- Il faut que tu saches… například.
I když zbytek věty nefunguje s „savoir“, protože je to „il faut que“, které spouští subjunktiv, stačí to. Francouz by měl toto pravidlo znát. Ale častěji se budeme spoléhat na triky, jak zjistit správný čas.
Pro cizince to samozřejmě nefunguje, protože je nepravděpodobné, že byste se mohli spolehnout na své francouzské ucho… Ale vlastně můžete, pokud jste se učili francouzštinu se zvukem, v kontextu, například s mými audioknihami 😉
Pokud vám to, co jsem vysvětlil v tomto článku, něco říká, pak vám doporučuji ochutnat mé audioknihy k výuce francouzštiny: klikněte na odkazy níže a poslechněte si zvukovou ukázku, přečtěte si popis a získejte přístup k tabulce obsahu.
- Série A Moi Paris je kompletní metoda výuky francouzštiny ilustrovaná živým románem, k osvojení tradiční i moderní mluvené francouzštiny, uspořádaná podle úrovní a začínající na úrovni skutečných začátečníků. Tato série vysvětluje vše: slovní zásobu, stavbu věty a samozřejmě také francouzské časy, jak je stavět a kdy je používat.
- Cvičení na francouzská slovesa jsou revoluční metodou, jak si zapamatovat francouzské slovesné tvary, osvojit si jejich správnou výslovnost a získat rychlost a jistotu při mluvení francouzsky.
Přeji vám hodně štěstí při studiu francouzštiny a nezapomeňte, že klíčem k úspěchu je opakování!