Živočich je živočich, u kterého se uplatňuje viviparita: zárodek se vyvíjí uvnitř těla matky, nikoli venku ve vajíčku (oviparita). Matka pak porodí živé dítě. Méně vyvinutá forma viviparity se nazývá ovoviviparita, která se vyskytuje například u většiny zmijí. Rozvinutější forma viviparity se nazývá placentární viviparita; nejlepším příkladem jsou savci, ale nezávisle se vyvinula i u jiných živočichů, například u štírů, některých žraloků a sametových červů. Viviparní potomci žijí samostatně a od narození vyžadují vnější přísun potravy. Tento způsob využívají i někteří ještěři, například rody Tiliqua a Corucia. U těchto ještěrů je placenta připojena přímo k matce, což se nazývá viviparous matrotrophy.
Oviviparous živočichové se vyvíjejí ve vajíčkách, která zůstávají v těle matky až do jejich vylíhnutí nebo do doby, kdy se mají vylíhnout. Tato strategie porodu se nazývá ovoviviparita. Je podobná viviparitě v tom, že se embryo vyvíjí v těle matky. Na rozdíl od embryí viviparních druhů jsou ovoviviparní embrya vyživována vaječným žloutkem, nikoli tělem matky. Tělo matky však zajišťuje výměnu plynů. Mláďata ovoviviparních obojživelníků se někdy rodí jako larvy a metamorfózou procházejí mimo tělo matky.
Rybí čeleď Syngnathidae má jedinečnou vlastnost, že samice kladou vajíčka do snůškového vaku na hrudi samce a ten je inkubuje. K oplození může dojít ve vaku nebo před nasazením do vody. Do čeledi Syngnathidae patří mořští koníci, dírkonožci a plevelní a listonozí mořští draci. Syngnathidae je jediná čeleď v živočišné říši, pro kterou se vžil termín „samčí březost“.
.