Public health futures in a changing world
European public health has not had a good COVID. V celé Evropě byla reakce veřejného zdravotnictví na pandemii z velké části neúspěšná. A to i přes obrovské množství velmi usilovné práce v jednotkách veřejného zdraví v celé EU. Odráží to slabost uvnitř této profese, která se projevila zvláštním fenoménem dvojího zaměření poradenství v oblasti veřejného zdraví, oficiálního a neoficiálního, v několika zemích EU. Politici se tím dostali do neřešitelné situace. Tomu je třeba otevřeně a konstruktivně čelit. Zkrátka a dobře, veřejné zdraví mělo jen omezený vliv na tvorbu a provádění základní politiky veřejného zdraví.
Také. Svět veřejného zdraví se mění, ale mnoho klíčových prvků zůstává stejných. Klíčovou součástí je držet se toho, čeho si vážíme, a vycházet z toho a rozšiřovat to tak, aby to odpovídalo novým a naléhavým potřebám. Pro ujasnění by mohlo být užitečné zaměřit se na to, kde jsme a kam chceme jít. Vhodným slovem je „budoucnost“, nikoliv „budoucnost“. Očekáváme ještě rozmanitější veřejné zdraví, přičemž pracovníci veřejného zdraví budou poskytovat služby v nových i tradičnějších oblastech.
Budoucnost veřejného zdraví v měnícím se světě
„Časy se mění a my se měníme s nimi“, jak praví fráze ze 16. století. Veřejné zdraví se za posledních třicet let hodně změnilo. Za tu dobu vyrostly celé subdisciplíny, například zdravotnická informatika a genetické veřejné zdraví. Změnila se základní praxe veřejného zdravotnictví? Musí se změnit? Měla by se změnit?
Jestliže ano, musíme tyto změny vést a utvářet. Musíme určit budoucnost našeho oboru a vymyslet, jak se k ní dostat. Pokud to neuděláme my, udělají to jiní, a to nemusí být nutně ku prospěchu naší praxe, našich lékařů nebo veřejnosti. Pokud chceme být něčím víc než jen dobře vyškolenými techniky (což samo o sobě není zanedbatelný úspěch), možná musíme důrazněji formulovat, kdo jsme, proč jsme a proč jsme relevantní?“
Praxe veřejného zdraví, vzdělávání a pracovní síly pro budoucnost
Co je to, co nás odlišuje? Co je to, co děláme dobře a co ostatní nedělají? V budoucím veřejném zdravotnictví budou stejně jako v současnosti lidé vykonávat mnoho rolí, komunikaci, tvorbu a hodnocení politik, plánování, monitorování a poskytování služeb, zpracování zdravotních údajů, ochranu zdraví, ochranu životního prostředí, analýzu důkazů a další. Ve všech těchto oblastech budeme spolupracovat s lidmi z různých prostředí. Jakou hodnotu přinášíme? Kdo jsme? Jaké dovednosti potřebujeme pro současnost a budoucnost?“
Komunikace a veřejné zdraví
Komunikace byla vždy klíčovou součástí veřejného zdraví, zejména když jsme měli pocit, že je vhodné, aby lidé změnili to, co dělají. Komunikace o prospěšnosti a bezpečnosti vakcín sahá až k prvnímu organizovanému odporu proti Jennerovu očkování v roce 1805. Komunikace klíčových sdělení v oblasti veřejného zdraví vedla v 19. století k budování systémů přivádějících čistou vodu a odvádějících odpadní vody z našich měst. Florence Nightingaleová do značné míry způsobila revoluci v ošetřovatelství i veřejném zdravotnictví cílenou komunikací a uvědoměním si hodnoty své osobní značky. Veřejné zdravotnictví se musí ohlédnout za některými nástroji, které používali naši zakladatelé, a přenést je na nový mediální trh, jemuž vévodí sociální média, ale který se stále spoléhá na kvalitní žurnalistiku.
Digitální zdravotnictví – zaměřené na člověka?
Digitální zdravotnictví slibovalo transformaci zdravotního systému a všeobecně selhalo. Má to mnoho důvodů, ale jedním z klíčových problémů je, že údaje jsou obvykle zaměřeny na organizaci, a ne na člověka. Tomu brání řada problémů, včetně zájmů mnoha současných dodavatelů. Kombinace chytřejšího využívání standardů, otevřených rozhraní a pravidel GDPR má potenciál toto vše změnit. Bude veřejné zdraví u tohoto stolu?“
Změna klimatu a veřejné zdraví – dvojí role
COVID19 je pro veřejné zdraví výzvou. Změna klimatu představuje existenční hrozbu pro naši civilizaci a možná i pro náš druh. Má veřejné zdraví nějakou roli při řešení výzev spojených se změnou klimatu, a pokud ano, jakou? Existuje veřejné zdraví informací a lží? Mělo by existovat? Jak využíváme nástroje a metody veřejného zdraví ke zkoumání budoucnosti?“
Poučení z pandemie a příprava na další
V mnoha ohledech měl svět v případě SARS-CoV-2 štěstí. Velká část pandemického plánování se soustředila na smrtelnější a nakažlivější patogen, který možná ještě přistane. Přestože některé rysy SARS-CoV-2 z něj učinily vážnou výzvu pro veřejné zdraví, zejména vysoký výskyt nakažených osob s malými nebo žádnými příznaky, mohlo to být mnohem horší.
Nikdo z rozumných pozorovatelů však nemůže tvrdit, že se s tím Evropa vypořádala dobře. Vlády nejrůznějších úrovní kompetencí, které pokrývaly velkou část politického spektra, všechny nedokázaly na pandemii účinně reagovat, o čemž svědčí druhá vlna nákazy ve většině Evropy. Co se můžeme naučit z toho, co se podařilo, a z našich neúspěchů?
Veřejné zdraví, rovnost a spravedlnost, návrat zpět, abychom mohli jít vpřed
Veřejné zdraví je jednou ze starších lékařských specializací. V různých zemích se vyvíjelo velmi odlišným způsobem, ale vždy existovalo napětí mezi více zaměřeným pohledem na zdraví, na praxi veřejného zdravotnictví v rámci státních a zdravotnických organizací, a širším pohledem, který se zabýval způsoby, jakými společnosti a mocenské vztahy ve společnostech konstruují zdraví. Oba pohledy mají svou hodnotu. Existuje způsob, jak je integrovat a přejít k osvěžené vizi nové budoucnosti veřejného zdraví?
COVID19 vrhl chladné světlo na mnoho našich společností. Zdravotní a sociální nerovnosti uvnitř společností a mezi zeměmi vedly k obrovským dodatečným nákladům. Veřejné zdravotnictví má podélnou tradici, sahající až do dob Engelse a Chadwicka, která spočívá ve zpochybňování způsobu, jakým jsou naše společnosti strukturovány, a vítězů i poražených z toho plynoucích. Při řešení složitých problémů spojených s COVID19 a změnou klimatu bude více než kdy jindy záležet na tom, jak se rozhodneme naše společnosti strukturovat.