Symbolismus se v literatuře používá k vyvolání dojmu, kterého dosahuje tím, že ději, předmětu nebo jménu přikládá další význam. Symbolismus přebírá něco, co je obvykle konkrétní, a spojuje to nebo připojuje k něčemu jinému, aby tomu dal nový a významnější význam.
Jinými slovy, symbolismus umožňuje spisovateli sdělit něco svému publiku poetickým způsobem, místo aby to řekl přímo. Tento nepřímý přístup umožňuje autorovi vytvořit nuance a složitost. Výhrada pro autory spočívá v tom, že celý kontext příběhu musí podporovat význam symbolu. Například v knize Harper Leeové „Zabít drozda“, která získala Pulitzerovu cenu v roce 1960, symbolizuje pták nevinnost a krásu. Leeová si vybrala drozda, protože je bezelstný. Jediným smyslem drozda v životě je zpívat – nechce nikomu ublížit. Z tohoto důvodu je zabití drozda považováno za akt nesmyslné krutosti.
5 různých typů symboliky s příklady
Metafora
Metafora je implicitní přirovnání jedné věci k jiné bez použití obecně známého znaku nebo rovnice. Metafora například nesrovnává něco pomocí slova „rovná se“. Jedním ze známých příkladů metafory je výrok Edwarda Bulwera-Lyttona „Pero je mocnější než meč“. Dalším příkladem je slavný citát anglického dramatika a básníka Christophera Marlowa: „Byla to tvář, která spustila na vodu tisíc lodí?“
Podkategorií metafor je „personifikace“, přisuzování lidské vlastnosti – nebo emoce – zvířeti, předmětu nebo pojmu. Příklad můžeme najít v díle T. S. Eliota „Preludium“, kde říká: „Zimní večer se usadil.“
Přirovnání
Přirovnání se od metafory liší tím, že přirovnání není implicitní – explicitně označuje srovnání. Přirovnání velmi často používá buď slovo jako, nebo jako. Dva příklady přirovnání: „Má láska je jako rudá, rudá růže“ a „Silný jako vůl.“
Alegorie
Alegorie je velmi podobná metafoře v tom smyslu, že něco – obvykle něco abstraktního nebo náboženského – je implicitně vyjádřeno v termínech něčeho jiného, co je konkrétní. Rozdíl mezi alegorií a metaforou spočívá v tom, že při použití alegorie přirovnání odráží celé dílo – nebo jeho velkou část. Nejlepším příkladem je „Pokrok poutníka“. Tato kniha Johna Bunyana využívá postavy k představení univerzálního obrazu křesťanského života a je po Bibli druhou nejprodávanější knihou v historii.
Archetyp
Děj beletristického díla – nebo ústřední prvek v beletristickém díle -, který se opakuje v mezikulturních mýtech, se nazývá archetyp. Snad nejlepším příkladem archetypu je literární popis ďábla v různých dílech jako humanoida s rohatými kopyty.
Mýtus
Mýtus je blízkým příbuzným alegorie v tom smyslu, že je téměř vždy symbolický a rozsáhlý. Mýtus může zahrnovat celé dílo. I když se tvorba mýtů v průběhu času vyvíjela – v tom smyslu, že již nejsou specifické pro jednu kulturu – stále jsou považovány za komunitní nebo kulturní povahy. Jedním z nejznámějších mýtů je mýtus o Ikarovi. V řecké mytologii se Ikarus snaží uniknout z Kréty tak, že si na záda připevní křídla vyrobená z peří a vosku. Podle mýtu Ikarus bláhově letěl příliš blízko slunci – a spadl do oceánu. Tento mýtus dal podnět ke vzniku rčení: „Nelétej příliš blízko ke slunci.“
Přístup Orsona Wellese k symbolismu
Filmaři často přisuzují předmětům emocionální význam. Tyto vizuální symboly pomáhají upozornit na motivaci postavy, což byl případ filmové klasiky Orsona Wellese „Občan Kane“. V tomto filmu sáně nakonec fungují jako symbol nevinnosti a idealismu hlavního hrdiny, který je opustil v honbě za penězi a mocí. Sáně jsou jedním z nejslavnějších symbolů v dějinách filmu.
Proč spisovatelé rádi používají symboliku
Je těžké najít literární dílo – od krátkých básní až po epické hry -, které by postrádalo nějaký druh symboliky. Autoři ve svých dílech rádi používají symboliku, protože tím dosahují následujících cílů:
- Pomáhá čtenářům představit si složité pojmy a sledovat ústřední témata
- Dává spisovatelům možnost účinně propojit velké myšlenky, uměleckým způsobem
- Podporuje samostatné myšlení čtenářů, kteří procházejí procesem interpretace autorova textu
- Přidává textu emocionální váhu
- Pomáhá zakrýt téma, které může být příliš kontroverzní na to, aby se k němu přistupovalo otevřeně