Který rok je skutečným rokem třetího tisíciletí, odcházející 2000 nebo nastupující 2001? Navzdory celosvětovým oslavám 1. ledna loňského roku spor o začátek skutečného třetího tisíciletí zdaleka nekončí. Zpravodaj RFE/RL Eugen Tomiuc představuje argumenty obou stran.
Praha, 28. prosince 2000 (RFE/RL) — Loni touto dobou se lidstvo připravovalo na první celosvětovou oslavu v dějinách na počest toho, co většina lidí na světě označila za začátek třetího tisíciletí.
Příprava na 1. leden 2000 byla jedinečným obdobím, snad poprvé v zaznamenané historii došlo k všeobecné mezinárodní shodě na datech a univerzálním kalendáři. Přesto přetrvávaly historické neshody v jednom bodě, který někteří považovali za pouhou formalitu, ale početná menšina ho považovala za docela důležitý. Podle této menšiny třetí tisíciletí skutečně začne v pondělí – 1. ledna 2001.
Každá ze stran sporu o to, který rok je skutečným rokem třetího tisíciletí, nabízí pádné argumenty. A každá z nich se odvolává na šesté století po narození Ježíše Krista jako na základ své argumentace.
Podle historiků v šestém století v Evropě požádala hlava římskokatolické církve, tehdejší papež Jan, mnicha jménem Dionýsos Exiguus, aby vypočítal datum Velikonoc, které většina křesťanů považuje za datum Kristova vzkříšení. Velikonoce mohou nastat kdykoli mezi 22. březnem a 25. dubnem. Připadají na první neděli po úplňku, který nastane v den jarní rovnodennosti nebo nejblíže k ní – jeden ze dvou dnů v roce, kdy jsou den a noc přesně stejně dlouhé.
Dionýsos vypočítal rok Kristova narození a poté navrhl, aby se všechny následující roky číslovaly postupně od tohoto data a označovaly se AD – jako Anno Domini neboli Rok Páně – jako označení křesťanské éry. Později vědci zjistili, že Dionýsos se ve svých výpočtech zmýlil a že Kristovo narození se ve skutečnosti odehrálo o tři až šest let dříve, než se mnich domníval. Vědecký nesouhlas však nikdy neměl velký vliv na vývoj kalendáře římskokatolické církve.
V době, kdy se dvanáctiměsíční období tradičně označovalo například jako třetí nebo pátý rok určitého panovníka, považovala katolická církev Dionýsův návrh o postupném číslování let za velmi praktický. Tento systém byl v křesťanských zemích postupně přijat v průběhu několika následujících stovek let.
Výpočet skutečného počátku roku však představoval jiný problém. Toto datum obvykle řešila místní tradice. Na některých místech byl oblíbeným dnem Nového roku 25. prosinec, jinde však i 1. březen a 25. březen. V Athénách začínal rok uprostřed léta, kdy se ujali úřadu noví úředníci. Přesto existovalo mnoho křesťanských zemí, kde se používal dnes již standardní 1. leden.
V nekřesťanském světě však existovaly další komplikace. Pro židy přichází nový rok v září a pro muslimy v červenci.
Samotný křesťanský svět až do konce 16. století stále fungoval podle laického kalendáře zavedeného v době římského císaře Julia Caesara. Římský kalendář však obsahoval chyby, které časem způsobily problémy, jež narušily náboženský kalendář a způsobily, že se Velikonoce slavily příliš pozdě v roce. Katolická církev se proto rozhodla Caesarův kalendář opravit.
Jezuitský astronom Kryštof Clavius provedl většinu výpočtů a v roce 1582 vydal papež Řehoř dekret, kterým zavedl to, co je dnes známé jako gregoriánský kalendář. Aby se napravily chyby z minulosti, stal se den po čtvrtku 4. října pátkem 15. října a začátkem nového roku byl formálně stanoven 1. leden. Bylo provedeno ještě několik drobných úprav a výsledkem byl mimořádně přesný kalendář.
Římskokatolické země přijaly gregoriánský kalendář rychle, ale u ostatních národů to trvalo mnohem déle. Americké kolonie začaly nový kalendář používat až v roce 1752 a nazývaly ho kalendářem „nového stylu“. Rusko přijalo gregoriánský kalendář až po revoluci v roce 1917 a Řecko čekalo ještě déle.
Dnes používají gregoriánský kalendář téměř všechny státy světa, alespoň pro oficiální účely. Náboženské aktivity se však stále mohou řídit jinými, staršími kalendáři. Pravoslavní křesťané v některých východoevropských zemích nadále slaví Vánoce podle tzv. kalendáře starého stylu.
Současný spor o skutečný rok třetího tisíciletí byl předznamenán již před sto lety. Tehdy, v prosinci 1899, se papež Lev, ruský car Mikuláš a vlivný americký deník New York Times shodli, že 20. století začne rokem 1901. Německý císař Vilém a několik dalších významných osobností však veřejně nesouhlasilo a trvalo na tom, že 20. století by mělo začít rokem 1900. New York Times se ironicky vysmíval císaři, který, jak napsal, „musí stát v osamocené velikosti jako jediný významný muž, který neumí počítat do sta“.
Ale začátek třetího tisíciletí je rozhodně významnější záležitostí než pouhý přelom století, jak tomu bylo před 100 lety. A tento rozdíl se odráží v rozsahu dnešního sporu.
Převážná většina obyvatel zeměkoule již přijala rok 2000 jako počátek 21. století a třetího tisíciletí. Někteří uznávaní vědci, vědecké práce a instituce však obě události pevně kladou na 1. leden 2001. Patří mezi ně Encyclopedia Britannica, Websterův třetí mezinárodní slovník, Královská greenwichská observatoř v Londýně a Námořní observatoř USA. Jejich nejsilnějším argumentem je, že vzhledem k tomu, že neexistoval rok nula, stanovením počátku nového tisíciletí na 1. ledna 2000 zůstalo odcházejícímu druhému tisíciletí o jeden rok méně – tedy pouze 999 let.
Jedním z nejhlasitějších zastánců v táboře zastánců roku 2001 je známý spisovatel science fiction Arthur C. Clarke. V roce 1968 převedl režisér Stanley Kubrick Clarkeovu knihu „Strážce“ do filmu „2001: Vesmírná odysea“, jednoho z nejvlivnějších vědeckofantastických filmů všech dob. Clarke vždy trval na tom, že rok 2001 byl počátkem třetího tisíciletí. Začátkem tohoto týdne (ve středu) vyzval svět v novoročním poselství, aby v pondělí 1. ledna oslavil „skutečný začátek“ tisíciletí. Clarke, který se minulý měsíc dožil 83 let, ve svém prohlášení uvedl, že to, co nazval „inteligentní menšinou tohoto světa“, bude 1. leden 2001 označovat za skutečný začátek 21. století a třetího tisíciletí. Vyzval však ty, kteří dvojí události oslavili „o rok dříve“, aby se k oslavám přesto připojili.
K oslavám roku 2001 se hlásí nejen vážení jednotlivci a instituce, ale i některé země. Začátkem tohoto měsíce Japonsko oznámilo, že oficiálním začátkem nového století a tisíciletí je 1. leden 2001. V Japonsku bylo v loňském roce mileniální nadšení ve srovnání s jinými zeměmi tlumené. Nyní však Tokio označuje všechny nedávné i nadcházející významné sportovní, kulturní nebo politické události za „poslední století“.
Tak co to je, rok 2000 nebo 2001? Tato otázka zůstává nevyřešena a s postupem času bude pravděpodobně ztrácet na významu – samozřejmě až do příchodu čtvrtého tisíciletí.
.