Židovský farizej (Fil 3,5-6; Gal 1,14; 2 Kor 11,22), který věřil v přísné dodržování Božího zákona jak pro sebe, tak pro všechny věřící Židy.
Proč se stal křesťanem
Pavel se na cestě do Damašku setkal se vzkříšeným Kristem (Sk 9, 1-19). Nabyl přesvědčení, že společenství se vzkříšeným Ježíšem (Gal 1,11-12), nikoli dodržování Zákona (Gal 3,1-5), je nutnou a postačující podmínkou pro přijetí a účast na Božím zaslíbení spasení.
Misionářská strategie
Pavel věřil, že Kristus přišel pro všechny a dodržování židovského Zákona není pro ty, kdo uvěřili v Krista, nutné (Gal 2,15-21 – 3,1-5). To vyvolávalo neustálý boj s těmi, kteří se domnívali, že dodržování židovského zákona je nutné pro všechny, kdo usilují o vstup do církve (Gal 5,7-12).
Zásadní poselství svatého Pavla
V Ježíši Kristu Bůh jednal, aby zajistil spasení všem, kdo věří (Řím 1,1-7). Tato spása, jejíž úplné uskutečnění leží v budoucnosti, má svůj počátek v přítomnosti. Lidé mohou toto spasení zakoušet na vlastní kůži (Řím 8, 14-17).
Centrálnost Ježíše Krista
Křesťané jsou vírou spojeni s Kristem (Řím 5, 1-2), radují se z daru Božího Ducha a očekávají čas, kdy se Pán vrátí a dílo spasení bude dokonáno (1 Sol 4, 13-18).
Spojení křesťana s Kristem
Vírou a křtem (Řím 6, 3-5) přijímá křesťan novou identitu v Kristu. Na společenské úrovni se křesťan připojuje ke společenství církve, které hlásá evangelium a žije ve spojení s Kristovým Duchem (Gal 3, 25-28). Na osobní úrovni křesťané poznávají, že ve spojení s Pánem a ospravedlněni Kristem dostávají pomoc potřebnou k překonání jakýchkoli sklonů k nemorálnímu životu (Gal 5,16-26).
Ospravedlnění
V Pavlově myšlení byla Boží spravedlnost spásnou spravedlností v tom nejlepším slova smyslu. Bůh je věrný, plní zaslíbení daná ve smlouvě. Bůh ospravedlňuje, což znamená, že je to Bůh sám, kdo skrze Krista usmiřuje lidstvo (Řím 3,21-31). Lidé se nemohou ospravedlnit sami, ale mohou být ospravedlněni pouze tím, že se spojí ve víře s Ježíšem Kristem a přijmou milost, kterou Kristus získal (Řím 5,1-2). Ospravedlnění nelze získat dodržováním Zákona, ale lidé se mohou napravit s Bohem a osvobodit se od nemravného života pouze přijetím Boží smířlivé milosti jako bezplatného daru.
Boží moudrost
Představa, že Boží spásné dílo se uskutečňuje v ukřižovaném Ježíši, je pohoršením pro Židy a bláznovstvím pro Řeky (1 Kor 1,17-25). Myšlenka, že by odsouzený člověk mohl být prostředníkem spasení, byla v rozporu se základními principy židovské víry. Nemohli uvěřit, že by ukřižovaný člověk mohl být znamením od Boha. Pro Řeky je to bláznovství, protože představa, že by se transcendentní Bůh angažoval v lidských záležitostech, byla směšná, zvláště v podobě ukřižovaného zločince.
