Přehled
Stres je normální reakcí na situační tlaky nebo požadavky, zejména pokud jsou vnímány jako ohrožující nebo nebezpečné. Stres je výsledkem působení chemických látek v mozku, tzv. hormonů, které se v těle prudce zvyšují. Tyto hormony způsobují, že se lidé potí, zrychleně dýchají, napínají svaly a připravují se k akci. Když k tomu dojde, aktivuje se vestavěný poplašný systém člověka – jeho reakce „bojuj nebo uteč“ – aby ho ochránil.
Jistá míra stresu je běžnou součástí každodenního života. Malé dávky stresu pomáhají lidem dodržovat termíny, připravovat se na prezentace, být produktivní a dorazit včas na důležité události. Dlouhodobý stres se však může stát škodlivým. Když se stres stane nepřekonatelným a dlouhodobým, zvyšuje se riziko psychických a zdravotních problémů.
Dlouhodobý stres zvyšuje riziko psychických problémů, jako jsou úzkost a deprese, problémy s užíváním návykových látek, problémy se spánkem, bolesti a tělesné potíže, například svalové napětí. Zvyšuje také riziko zdravotních problémů, jako jsou bolesti hlavy, gastrointestinální problémy, oslabení imunitního systému, potíže s početím, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění a mrtvice.
Příznaky & Příznaky
Příznaky a symptomy stresu mohou být kognitivní (související s myšlením), emocionální, fyzické nebo behaviorální. Jejich závažnost může být od mírné až po závažnou.
Kognitivní příznaky zahrnují:
- obtíže se soustředěním nebo myšlením
- problémy s pamětí
- negativitu nebo nedostatek sebedůvěry
- neustálé obavy
- obtíže s rozhodováním.
Mezi emoční příznaky patří např:
- náladovost
- nízká morálka
- podrážděnost
- pocit beznaděje nebo bezmoci
- pocit obav, úzkosti nebo nervozity
- pocit deprese
- pocit neštěstí nebo viny
- pocit rozrušení nebo neschopnosti se uvolnit.
Fyzické příznaky zahrnují:
- bolesti hlavy
- napětí svalů nebo jiné fyzické bolesti či nepohodlí
- žaludeční potíže
- nevolnost, průjem nebo zvracení
- ztráta sexuálního apetitu
- zrychlený tep
- vysoký krevní tlak
- únava.
Mezi behaviorální příznaky patří např:
- změny v jídle nebo spánku
- sociální stažení
- nervózní návyky, jako je kousání nehtů, skřípání zubů nebo klepání nohou
- zvýšené užívání kofeinu, cigaret, alkoholu nebo jiných drog
- zanedbávání rodinných nebo pracovních povinností
- pokles výkonnosti nebo produktivity.
Příčiny &Rizikové faktory
Stres často vzniká, pokud má člověk pocit, že na něj jsou kladeny vysoké nároky nebo požadavky, že je ohrožena jeho pohoda nebo že nemá dostatek prostředků, aby se s požadavky vyrovnal.
Mezi běžné zdroje stresu patří fyzické prostředí člověka (např. hlučná ulice nebo nebezpečný životní prostor), vztahy, práce, životní situace a velké životní změny. Mezi tyto situace mohou patřit negativní události, jako jsou finanční problémy, rozpad vztahu, potíže v práci nebo ve škole, úraz, nemoc nebo smrt a truchlení. Situace vedoucí ke stresu však mohou zahrnovat i pozitivní změny, jako je povýšení v práci, svatba nebo koupě domu.
Protože stres je běžnou součástí života, zažívá ho každý. Intenzita, četnost a trvání stresu se však u každého člověka liší. Prožívání stresu může zhoršit řada faktorů, například když lidé:
- mají omezenou sociální podporu
- mají více stresorů
- mají potíže s regulací nebo vyrovnáváním svých emocí
- obtížně snášejí nejistotu nebo stres
- nemají sebedůvěru nebo nemají pocit, že se se stresorem dokáží vyrovnat
- interpretují stresor negativně, takže se cítí bezmocní, přetížení nebo bezradní.
Diagnostika & Léčba
Pro snížení stresu je důležité praktikování péče o sebe sama. Mezi dobré způsoby snižování a zvládání stresu patří správné stravování, pravidelné cvičení, snaha omezit negativitu, upřednostňování volného času, omezení alkoholu a kofeinu, vyhýbání se cigaretám a jiným drogám a osvojení si správné spánkové hygieny.
Mezi další způsoby, které pomáhají snižovat a zvládat stres, patří:
- stanovení priorit, organizace a delegování úkolů
- vyhledání podpory rodiny a přátel
- návštěva podpůrné skupiny nebo programu zvládání stresu, konzultace se zdravotníkem nebo přístup k materiálům pro svépomoc.
Jakmile člověk pocítí emocionální pohodu, cítí se silnější a je schopen se od stresu odrazit. To jim pomáhá mít pocit, že se dokáží lépe vyrovnat s obtížnými životními událostmi.
Silný stres může být příznakem úzkostné poruchy. Vyhledejte odbornou pomoc, pokud jsou příznaky stresu přítomny již delší dobu; pokud je ovlivněno vaše fungování v práci, ve škole, doma nebo ve společnosti; nebo pokud pociťujete rostoucí stres a emocionální obtíže. Zotavení z chronického stresu je možné.
Související programy a služby
- Léčba v CAMH: Access CAMH
- Pomoc pro rodiny od CAMH
- ConnexOntario
- Dětský telefon pomoci na 1 800 668-6868
.