Při přebírání ceny byl Limbaugh typicky bojovný (i když poněkud jemněji, než je obvyklé).
„Miluji Ameriku. Přál bych si, aby ji milovali všichni,“ řekl. „Doufám, že všichni budou. Je to jeden z nejúchvatnějších příběhů v dějinách lidstva … a je to potěšení a příležitost pokusit se sdílet tento příběh s mladými lidmi, aby mohli růst a naučit se milovat a vážit si země, ve které vyrůstají a kterou jednou budou řídit, vést a zdědí.“
Vítěze vybrali hlasující na internetu. Všech pět finalistů v této kategorii bylo vybráno pro své umístění na vrcholu žebříčků bestsellerů.
Nedlouho po vyhlášení finalistů, 25. března, vystoupil Limbaugh ve svém rozhlasovém pořadu (který denně poslouchá několik milionů posluchačů) a požádal své posluchače, aby pro něj hlasovali.
Limbaugh řekl: „Pokud vaše děti četly ‚Rush Revere a stateční poutníci‘ nebo pokud čtou ‚Rush Revere a první vlastenci‘, druhou knihu … a pokud by chtěly hlasovat, stačí jít na RushLimbaugh.com a máme odkaz, který vás zavede přímo na hlasovací stránku.“
Ceny organizuje Rada pro dětskou knihu, obchodní sdružení, a nezisková nadace Every Child a Reader. Když byl Limbaugh oznámen jako finalista, mnozí liberální komentátoři byli předvídatelně zmateni.
„Kdo by vnutil dítěti, které miluje, knihu od Rushe Limbaugha?“
„Nevím. ptal se John Amato na internetových stránkách Crooks and Liars.
Na stránkách Kirkus Reviews Limbaughova nominace na cenu přiměla redaktorku Vicky Smithovou k novému pohledu na Limbaughovy knihy. Zjistila špatné produkční kvality a nápadný nedostatek korektur – to vše je běžné, jak napsala, v rostoucím žánru „celebritních publikací“, který zahrnuje „instantní bestsellery od lidí jako Jerry Seinfeld, Tori Spellingová nebo Jay Leno“.
„Většina těchto knih se podobá Limbaughovu přístupu ke kontrole kvality, když už nic jiného: jsou narychlo sestaveny, na trh se dostávají s co nejmenší možnou pozorností (čas jsou přece peníze) a s vědomím, že hvězdná síla přenese spotřebitele přes takové drobné nedostatky, jako jsou nesouvislé příběhové oblouky a příšerná próza,“ napsala Smithová. „Knihy o Rushovi Reverovi byly na pulty obchodů zjevně dotlačeny právě takovým uvažováním.“