Stanovení cílů je činnost, kterou mnoho trenérů provádí se svými týmy, aby se pokusili stanovit bod v horizontu, na kterém budou jednotlivci i tým pracovat. Stanovení cílů, pokud je správně provedeno, může vést ke zvýšení výkonnosti a schopnosti sledovat a vyhodnocovat program na několika různých úrovních.
Při provádění tohoto typu cvičení je důležité si uvědomit, že existují tři kategorie, v jejichž rámci lze využít cíle, úkoly nebo ukazatele výkonnosti (KPI). Jedná se o krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle. Přesná doba trvání jednotlivých cílů závisí na celkové době fungování programu. Například pokud by program probíhal šest měsíců, pak by dlouhodobé cíle byly postaveny na šestiměsíčním období. Střednědobé cíle by mohly mít délku do jednoho měsíce, přičemž krátkodobé cíle by byly založeny na týdenních etapách.
Stanovení cílů pomáhá uvolnit potenciál vašich hráčů a týmu (Zdroj fotografií: Brenda-Starr)
Krátkodobé cíle neboli KPI by měly navazovat na dosažení toho, co jsou žádoucí střednědobé cíle. Tyto střednědobé cíle by pak po jejich kumulaci měly dosáhnout dlouhodobých cílů. Tímto strukturováním se ambice jednotlivce nebo týmu propojí a často komplikované nebo podstatně větší cíle se stanou lépe zvládnutelnými a snadněji plánovatelnými při jejich dosahování.
Dalším důležitým aspektem je, aby se na cíle vztahovala zásada SMART, která jim dává smysl. Zásada SMART zní:
Konkrétní
Měřitelný
Dosažitelný/Dosažitelný
Realistický/Přiměřený
Časově ohraničený
Zásada SMART tvoří velmi důležitý soubor úvah při navrhování cílů, protože pomáhá, aby konečný obsah cíle byl smysluplnější a individualizovanější. Například cíl, u kterého nebyla použita zásada SMART, může vypadat takto:
Hráči si každý týden udělají čas na to, aby mimo trénink vystřelili několik střel
Pokud vezmeme stejné téma cíle a použijeme zásadu SMART, vznikne tento výsledek:
Bill bude každý týden po zbytek sezóny střílet pět set střel mimo týmové tréninky
Rozdíl je v tom, že ve druhém cíli je jasný a zcela konkrétní úkol, který má být splněn v definovaném časovém rozmezí.
Krátkodobé cíle by měly být vypracovány s ohledem na vymezený čas. Tyto cíle by měly být nejsnáze dosažitelné, pokud jde o minimální čas vyčleněný na úkol. Může se jednat například o individuální cíl hráče, který si klade za cíl zlepšit svůj čas silničního běhu na tři kilometry o pět sekund každý týden. Tento cíl během sezónní soutěže pak může být zaměřen na každý týden a v tomto čase dosažen.
Střednědobé cíle by měly být výsledkem toho, že jednotlivec/tým dosáhne nebo splní úkol díky důslednému plnění požadavků svých krátkodobých cílů. Příkladem střednědobého cíle pro jednotlivce v našem dříve odkazovaném běžeckém scénáři by mohlo být, že hráč na konci prvního měsíce tréninku zvýší vzdálenost na čtyři kilometry.
Podobně jako u kumulativního efektu krátkodobých cílů, který vede ke splnění střednědobého cíle, tak i při splnění řady střednědobých cílů by měl být splněn dlouhodobý cíl. Budeme-li pokračovat v našem příkladu s běžeckým úsilím hráče, bude jeho cílem, aby do konce sezóny uběhl celkem osm kilometrů.
Stanovení cílů je cenným nástrojem, jakmile je správně a účelně realizováno. Zapracováním stanovení cílů do týmových aktivit budou hráči schopni lépe identifikovat, co se od nich v týmu očekává. Kromě toho budete jako trenér také schopni hráčům nebo týmu připomenout jejich odpovědnost a závazek vůči týmovým cílům a vést jednotlivce/tým k odpovědnosti za jejich plnění.