„Když Aretha zpívá, americké dějiny se probouzejí k životu,“ prohlásila neméně významná autorita než prezident Barack Obama.
Pěvecké výkony Arethy Franklinové ovlivnily velkou část moderního soulu, gospelu, R&B, taneční hudby a zejména rocku. Beyoncé považuje hlas Franklinové za „jedno z Božích požehnání“. Mary J. Blige řekla: „Pokud jde o vyjádření sebe sama prostřednictvím písně, není nikdo, kdo by se jí mohl vyrovnat. Ona je důvodem, proč ženy chtějí zpívat.“ Patti Labelle popsala Franklinovou jednoduše jako „nejlepší zpěvačku na světě“.
Mocný nástroj Franklinové je slyšet napříč nahrávací kariérou, která trvá už téměř 60 let. Na albech společnosti Columbia z počátku šedesátých let se pouštěla do standardů jako tehdejší hvězdy Sinatra nebo Nat King Cole a svou silou konkurovala doprovodným orchestrům. Její klasické desky z šedesátých a sedmdesátých let byly soundtrackem k hnutí za občanská práva a ukázkou toho, jak může zpěvačka ztělesnit a definovat svou dobu. Jak napsala básnířka Nikki Giovanni, Franklinová „pozvedla svůj hlas v otázkách a stížnostech a proč ne a my jdeme a vyjádřila potřeby jedné generace“.
Odtud našla Franklinová domovy napříč žánry: není to jen svědectví o všestrannosti její hudby, ale i o tom, jak se díky ní formoval svět. Spolupráce s Lutherem Vandrossem z počátku osmdesátých let plynule sklouzla k funk-popu a tiché bouři, novovlnná proměna v polovině osmdesátých let z ní udělala hvězdu MTV a spolupracovnici Eurythmics, hiphopové skupiny jako EPMD a Gang Starr těžily z její funky tvorby sedmdesátých let beaty, skladba „A Deeper Love“ z roku 1994 z ní udělala moderní houseovou divu, spolupráce s Lauryn Hill ji propojila s neo-soulem a v roce 2014 s grácií coverovala Adele. Zde je právě 50 zásadních písní od největšího hlasu, jaký kdy pop music zrodila.