Kožní melanom je zhoubný nádor kůže, který vzniká z pigmentových buněk produkujících melanin, tzv. melanocytů. Vznik melanomu je multifaktoriální proces. Vnější faktory, genetické predispozice nebo obojí mohou způsobit poškození DNA v melanomových buňkách. Genetické mutace mohou vznikat de novo nebo se mohou přenášet z generace na generaci. Nejdůležitějším rizikovým faktorem prostředí je UV záření, a to jak přirozené, tak umělé. Mezi další rizikové faktory patří typ kůže, etnický původ, počet melanocytárních névů, počet a závažnost spálenin, četnost a délka expozice UV záření, geografická poloha a úroveň informovanosti o maligním melanomu (MM) a jeho rizikových faktorech.1
Melanom tvoří pouze 1 až 2 % všech nádorů, ale je známý svým rychle rostoucím výskytem.2 Zdá se, že nejvyšší riziko vzniku melanomu mají běloši, kteří žijí ve slunných oblastech Severní Ameriky, severní Evropy, Austrálie a Nového Zélandu.3 Celosvětový výskyt MM v letech 2004 až 2008 činil 20,8 jedinců na 100 000 obyvatel.4 Ve střední Evropě bylo diagnostikováno 10 až 12 jedinců melanomu na 100 000 obyvatel a v Austrálii 50 až 60 jedinců na 100 000 obyvatel. V roce 2011 bylo celoživotní riziko diagnózy melanomu ve střední Evropě 1 % a v Austrálii 4 %.2 Výskyt melanomu je nižší v populacích s tmavším typem kůže (tj. Afričané, Asiaté). V některých částech světa celkový výskyt a/nebo závažnost melanomu v posledních desetiletích klesá, což pravděpodobně odráží lepší informovanost veřejnosti.5
Kutánní MM je agresivní kožní nádor, který má při pozdní diagnóze fatální následky. Šance na přežití se však výrazně zvýší, pokud je melanom odhalen včas. Shromažďování a analýza údajů o určitém onemocnění vede k lepšímu pochopení tohoto stavu a podporuje vývoj preventivních strategií. Epidemiologický výzkum pomáhá zlepšit péči o pacienty tím, že měří výskyt určité události a zkoumá vztah mezi výskytem události a souvisejícími faktory; epidemiologický výzkum tak přímo umožňuje lépe porozumět danému onemocnění a podporuje účinné preventivní a terapeutické přístupy.6
Ačkoli jsou rizikové faktory melanomu dobře známy, současný epidemiologický výzkum ukazuje, že informace o expozici UV záření a její souvislosti s tímto onemocněním v mnoha částech světa, včetně střední Evropy, chybí. Cílem této studie bylo prozkoumat behaviorální a sociodemografické faktory spojené s rozvojem MM v České republice a Německu.
Materiál a metody
Tato nemocniční studie případů a kontrol byla provedena na největších dermatologických pracovištích v České republice (Dermatovenerologická klinika 3. LF UK, Praha) a v Německu (Dermatologická a alergologická klinika Ludwig Maximilian University, Mnichov). Údaje z České republiky a Německa nebyly vyhodnocovány odděleně. Tyto 2 země byly vybrány jako reprezentativní vzorek populace ze střední Evropy.
Studovaná populace
Studovaná populace zahrnovala 207 pacientů (103 mužů; 104 žen) ve věku 31 až 94 let, u kterých byl postupně diagnostikován MM (případy). Pacienti s akrálním lentiginózním melanomem byli ze studie vyloučeni vzhledem k obecně přijímané teorii, že toto onemocnění nesouvisí s expozicí UV záření. Diagnóza melanomu byla stanovena na základě histopatologického vyšetření. Studijní soubor zahrnoval také 235 náhodně vybraných kontrol (110 mužů; 125 žen) ze stejných 2 studijních center, kteří byli hospitalizováni kvůli jiným dermatologickým diagnózám bez anamnézy jakéhokoli kožního karcinomu. Mezi pacienty, kteří byli požádáni o účast ve studii, byla míra účasti 83 % u případů a 62 % u kontrol.
Hodnocení
Různé sociodemografické faktory a faktory související s expozicí UV záření byly hodnoceny prostřednictvím administrace strukturovaného dotazníku, který vyplnilo všech 442 pacientů.
Byly sestaveny čtyři statistické modely týkající se proměnných. Základní model, který byl součástí všech následných modelů, zahrnoval věk, pohlaví, vzdělání a anamnézu kožních nádorů. Proměnné zahrnuté do biologického modelu byly barva očí (světlá vs. tmavá) a Fitzpatrickův typ kůže (I-V). Proměnné zahrnuté do modelu životního stylu byly používání opalovacího krému (nikdy a zřídka; často; vždy; vždy a opakovaně), vystavování se slunci během práce (ano/ne) a dovolená u moře (nikdy, zřídka, pravidelně, více než jednou ročně). Proměnnou v modelu expozice byl počet spálení na slunci v dětství a dospívání (žádné, 1-5krát, 6-10krát, ≥11krát).
Do každého modelu byly zahrnuty sociodemografické charakteristiky (pohlaví, věk, vzdělání) a předchozí výskyt kožního nádoru. Přestože nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly ve výskytu melanomu v souvislosti s pohlavím a věkem, byly tyto proměnné v modelech ponechány, aby se kontroloval vliv ostatních proměnných podle pohlaví a věku.
Další proměnné byly do modelu přidávány jedna po druhé a postupně byl testován poměr pravděpodobnosti. V konečném modelu byly ponechány pouze ty proměnné, které zlepšily vhodnost modelu. Testován byl také vliv proměnných na závislé proměnné; proměnné, které neměly významný vliv na závislé proměnné, byly z modelu vynechány.
Statistická analýza
Souvislost mezi rizikovými faktory a MM byla hodnocena pomocí vícerozměrné logistické regrese. Do výsledků byly zahrnuty celkem 4 modely, které byly prezentovány jako poměry šancí (OR) a 95% intervaly spolehlivosti (CI). Byla zvolena hladina významnosti α=,05. Pro všechny analýzy byl použit statistický program Stata 11.
Výsledky
Popisné údaje o 442 zkoumaných pacientech jsou uvedeny v tabulce 1. Výsledky logistické regrese ve všech studovaných modelech jsou uvedeny v tabulce 2.
.