Výsledné shrnutí
V roce 2019 bylo v databázi EM-DAT zaznamenáno 396 přírodních katastrof, při kterých zemřelo 11 755 lidí, postiženo bylo 95 milionů lidí a ekonomické ztráty dosáhly 103 miliard USD1. Zátěž nebyla rozdělena rovnoměrně, neboť největší dopady měla Asie, na kterou připadá 40 % katastrofických událostí, 45 % úmrtí a 74 % všech postižených. Nejvíce byla zasažena Indie, která zaznamenala téměř 20 % z celkového počtu úmrtí a 24,5 % z celkového počtu postižených osob. Nejsmrtelnějším typem katastrofy byly povodně, které si vyžádaly 43,5 % úmrtí, následovaly extrémní teploty s 25 % (zejména v důsledku vln veder v Evropě) a bouře s 21,5 %. Nejvíce postižených bylo bouřkami, které tvořily 35 % z celkového počtu postižených osob, následovaly povodně s 33 % a sucha s 31 %.
V porovnání s předchozí dekádou (2009-2018) došlo v roce 2019 k většímu počtu katastrof oproti ročnímu průměru 343 událostí, k menšímu počtu úmrtí oproti ročnímu průměru 45 212, k menšímu počtu postižených osob oproti ročnímu průměru 184,7 milionu osob a k nižším ekonomickým ztrátám oproti ročnímu průměru 176 miliard dolarů. Tento pokles dopadu je způsoben absencí masivních katastrofických událostí, jako bylo zemětřesení na Haiti v roce 2010 (222 500 úmrtí); sucho v Indii v letech 2015 /2016 (330 milionů postižených lidí) a zemětřesení a tsunami v Japonsku v roce 2011 (škody ve výši 210 miliard dolarů).
Nejsmrtelnějšími událostmi zaznamenanými v roce 2019 byly letní vlny veder, které postihly Evropu, konkrétně Francii,
Belgii a Nizozemsko, s více než 2 500 úmrtími.2 Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) označil rok 2019 za druhý nejteplejší v historii.
Teplotní rekordy byly překonány i na úrovni jednotlivých zemí: Belgie a Nizozemsko poprvé zaznamenaly teploty vyšší než 40 °C. Obecně lze říci, že dopad vln veder zůstává hrubě podceňován. Důvodem je především podhodnocování v rozvojových zemích, kde teploty často výrazně převyšují evropské hodnoty a místní obyvatelstvo má omezené možnosti ochrany před působením vln horka.
Následující nejsmrtelnější událost představovaly záplavy v Indii způsobené vydatnými monzunovými dešti, které trvaly od července do října a zasáhly 13 států (především na severu) a vyžádaly si téměř 2000 mrtvých. Dalšími nejsmrtonosnějšími byly dvě bouře: cyklon Idai zasáhl centrální Mozambik a Zimbabwe (březen) s více než 1200 mrtvými /oběťmi; a bouře Dorian zasáhla Spojené státy a Bahamy v září s nejméně 358 mrtvými /oběťmi. V letošním roce jsme zaznamenali více než dvakrát tolik povodní (194) než bouří (91), přičemž oba typy postihly téměř 64 milionů lidí na celém světě. Bouře v roce 2019 zasáhly zejména africký kontinent: 11 zaznamenaných událostí si vyžádalo celkem 1300 mrtvých a postihlo přes 4,5 milionu lidí. Měsíc po cyklonu Idai zasáhl Mozambik další cyklon na severu, Kenneth, který je považován za nejsilnější cyklon, jaký kdy africký kontinent zasáhl.
Oficiální počet obětí cyklonu Kenneth byl naštěstí mnohem nižší než u cyklonu Idai – bylo hlášeno pouze 45 mrtvých.
Cyklon nicméně zanechal v zemi, která se stále potýká s následky předchozí katastrofy, téměř 400 000 lidí, kteří potřebují humanitární pomoc.
Nejsmrtelnější geofyzikální událostí bylo zemětřesení, které v listopadu zasáhlo Albánii a při němž zahynulo 51 lidí.
V roce 2019 došlo pouze k jedné sopečné erupci se smrtelným dopadem, a to k prosincové erupci na Bílém ostrově na Novém Zélandu. Tato událost byla široce medializována.
Rok byl také poznamenán rozsáhlými lesními požáry po celém světě, které upoutaly pozornost veřejnosti. Celkové škody a ekonomické náklady měly v roce 2019 dosáhnout 30 miliard USD.
Tento odhad se v budoucnu pravděpodobně změní, jakmile bude k dispozici přesnější přehled o přesném dopadu. V roce 2019 vypuklo nejméně 14 požárů, z nichž nejvýznamnější byly:
– Kalifornie/USA (požáry Kincade, Saddleridge a Sandalwood, říjen) s malým hlášeným dopadem na člověka, ale s celkovými škodami odhadovanými na 1,3 miliardy USD;
– událost ve více zemích Jižní Ameriky/Amazonie, u níž je poměrně obtížné mít k dispozici reálné údaje o dopadu na člověka a příčinných faktorech (lidských i přírodních).
– Austrálie (září 2019 až únor 2020): tyto dlouhotrvající požáry vedly k 32 úmrtím, spálily přes 6 milionů hektarů lesa a buše, zabily téměř 500 milionů zvířat, zničily tisíce domů a donutily statisíce lidí k evakuaci.
Mezi nejvýznamnější rysy roku patřily: rozsáhlé, silné a dlouhotrvající lesní požáry, které upoutaly mezinárodní pozornost a měly dramatické dopady na životní prostředí, i když dopady na člověka byly méně závažné než v předchozích letech, a několik vln veder během letního období s rekordními teplotami v několika evropských zemích.