Cíle: Zkoumali jsme reakce chlapců s ADHD, když se zlobí na kamaráda. Vzhledem k jejich impulzivitě a potížím se soustředěním pozornosti lze očekávat, že tito chlapci budou mít sklon častěji se uchylovat ke konfrontačním a škodlivým strategiím regulace hněvu a méně často ke strategiím vyjednávání, přehodnocování nebo distancování.
Metody: Vzorek 23 chlapců s diagnózou ADHD (bez komorbidní poruchy opozičního vzdoru nebo poruchy chování) ve věku od osmi do třinácti let byl porovnán s věkově odpovídajícím vzorkem 23 chlapců s neklinickým chováním. Strategie regulace hněvu byly hodnoceny pomocí sebeposuzovacího dotazníku: Strategie regulace hněvu pro děti (Strategies of Anger Regulation for Children – SAR-C).
Výsledky: Sebehodnocení neodhalilo žádný rozdíl mezi chlapci s ADHD a bez ADHD, pokud jde o konfrontační a škodlivé strategie. Podle očekávání chlapci s ADHD uváděli méně časté používání distančních strategií. Uváděli také méně časté vyjednávání o události s kamarádem nebo její přehodnocení.
Závěry: Výsledky ukazují, že chlapci s ADHD mají tendenci uvádět strategie regulace hněvu, které vyžadují kontrolu impulzů, méně často než jejich vrstevníci bez ADHD. Skupiny se nelišily, pokud jde o používání konfrontačních strategií, které zahrnovaly jednání v rámci impulzu agresivního hněvu, protože chlapci s ADHD (ale bez komorbidní ODD nebo CD) možná nemají v úmyslu dlouhodobě ublížit svým kamarádům, a proto nepovažují své chování za agresivní.