Ve společnosti Huawei P20 Pro jsem strávil každý okamžik posledních 10 dní. Tento telefon mě překvapil a potěšil jako málokterý jiný a to, co se chystáte číst, je sbírka šťastných slov o něm. Nemyslím si, že P20 Pro je dokonalý, ani že je to nejlepší telefon, jaký byl kdy vydán, ale věřím, že je to jedno z nejdůležitějších zařízení, které jsme v mobilním světě za poslední roky viděli.
I přes svůj masivní síťový a telekomunikační byznys a miliony telefonů, které prodává v domovské Číně, zůstává Huawei na ostatních trzích se smartphony v pozadí. Model P20 Pro to mění. Tento telefon je stejně výkonný, propracovaný, rychlý, stylový a žádaný jako cokoli, co jsme viděli od Samsungu, LG a HTC v jejich nejlepší formě. V době, kdy americké špionážní agentury varují Američany před telefony Huawei kvůli (zatím nepodloženým) obavám ze špionáže, reaguje Huawei tím nejlepším možným způsobem: výrobou úžasných telefonů.
Huawei dnes v Evropě uvádí na trh model P20 Pro za cenu 899 eur s 6 GB RAM a 128GB úložištěm. To ho staví do přímé konfrontace s Galaxy S9 od Samsungu a iPhonem X od Applu. A pozoruhodné je, jak dobře telefon Huawei konkuruje v této raritní třídě super vlajkových lodí.
P20 Pro je typický čínský telefon, protože má ohromně bohaté specifikace a poutavý design. Liší se však tím, jak efektivně využívá svých vysokých specifikací a jak jemně je krásný. Místo jedné barvy dal Huawei tomuto telefonu duhový gradientní lak, který vyzařuje sofistikovanost. Kombinaci krásy a síly zde završuje certifikace IP67 pro odolnost proti vodě a prachu. Každá telefonní společnost chce svým zařízením vtisknout prémiový dojem, ale málokteré se to podaří tak dobře, jako se to podařilo společnosti Huawei s modelem P20 Pro.
Začíná to hned, jakmile telefon vyndáte z krabice, s jeho dokonale tvarovanými boky, které jemně spočívají v dlani. Na telefon se sklem na přední i zadní straně působí P20 Pro překvapivě pevně a odolně. S obrovskou 4 000mAh baterií uvnitř navíc zprostředkovává uspokojivý pocit hutnosti, kterému se může rovnat jen iPhone X od Applu. V tomto designu Huawei je litanie jemných designových detailů a příjemných symetrií, které dohromady vytvářejí pozitivní první dojem. Líbí se mi například nepodstatný, ale skvělý barevný akcent na tlačítku napájení. Dá se říct, že se mi P20 Pro zalíbil ještě předtím, než jsem ho zapnul.
Přicházím z Google Pixel 2 XL a považuji P20 Pro za ergonomický upgrade. Telefon Huawei má o něco větší displej, 6,1 palce, ale je fyzicky menší. To je něco, co budou muset odpůrci výřezu zvážit, než začnou kritizovat výřez na P20 Pro: poskytuje totiž více prostoru na obrazovce než provedení bez výřezu. Ale co je důležitější, P20 Pro se dá snadno vzít do ruky a bezpečně uchopit. Skleněné povrchy mohou působit kluzce, nicméně za celou dobu testování jsem se ani jednou nepřiblížil k pádu telefonu (což je neobvyklé).
Moje dvě výtky k průmyslovému designu P20 Pro jsou drobné. Jednou z nich je, že zadní sklo sbírá otisky prstů se stejnou lehkostí jako Galaxy S9 a iPhone X, kterým Huawei konkuruje. A druhou nevýhodou je velikost výčnělku fotoaparátu, který je zhruba stejný jako u Applu u iPhonu X a vede k podobným problémům s nevyvážeností telefonu při položení na rovný povrch.
Rozhodnutí Huawei ponechat snímač otisků prstů na přední straně telefonu mi přišlo zvláštní, vzhledem k tomu, jak ho všichni ostatní buď odstranili (Apple), přesunuli na zadní stranu (Samsung), nebo integrovali přímo do displeje (Vivo). Ale stačilo mi jen pár okamžiků používání čtečky otisků prstů na P20 Pro, abych si uvědomil, že její zachování byl správný krok. Je překvapivě rychlá a přesná a pocit pod palcem je skvělý. K odemknutí telefonu není potřeba víc než letmý dotyk a oceňuji, že mám stále tlačítko Domů pro opuštění aplikací na celé obrazovce jediným klepnutím. Snímače otisků prstů v displeji zatím nemohou konkurovat rychlosti diskrétního řešení, jako je to od Huawei, zatímco ty na zadní straně se prostě nepoužívají tak snadno a intuitivně jako ty na přední straně.
Jako by systém ID otisků prstů nebyl dostatečně rychlý, Huawei přidal do modelu P20 Pro také možnost odemykání obličejem, která využívá přední 24megapixelový fotoaparát. Opět jsem byl skeptický k tomu, že to bude něco jiného než spekulační trik honící se za Applem, ale moje skepse byla zkušenostmi potlačena. Odemykání obličejem je u tohoto telefonu okamžité téměř za všech okolností. Dokonce i když jsem se zamkl v neosvětlené koupelně, telefonu trvalo méně než sekundu, než mě identifikoval. Je tento systém stejně bezpečný jako sofistikovanější Face ID od Applu? Ne, ale jeho rychlost a přesnost jsou přinejmenším stejně dobré, ne-li lepší.
Stejně jako většina letošních konkurentů s Androidem bude Huawei kritizován za to, že má výřez v horní části displeje a „bradu“ ve spodní části. P20 Pro se může těchto výtek zbavit díky úžasné čtečce otisků prstů a skutečně užitečné technologii odemykání obličejem. Líbí se mi i kruhové sluchátko a hlasitý, čistý zvuk, který vydává během hovorů. Nic na tomto designu není zbytečné nebo povrchní. A pokud výřez opravdu nesnášíte, Huawei vám dává možnost jej skrýt.
6,1palcový Full HD+ displej telefonu Huawei P20 Pro je vynikající. Na výběr je několik barevných režimů, a jakmile jsem přepnul na přirozený, dostal jsem barvy, které měly tu správnou sytost a živost. Možná ne dokonale přesné, ale pro spotřebitelské mobilní použití se hodí dokonale. Pixel 2 XL působí ve srovnání s ním fádně, zatímco nedávný HTC U11+ působí svítivě a přesyceně. Pouze dva telefony, které se Huawei snaží překonat, iPhone X a Galaxy S9, mohou tvrdit, že mají stejně dobré displeje jako P20 Pro. Všechny tři jsou OLED, všechny tři lze pohodlně používat v jasných venkovních podmínkách a všechny tři poskytují dostatek ostrosti, kontrastu a přesnosti. Huawei má vlastní verzi technologie True Tone od Applu, která upravuje teplotu barev podle okolního světla v okolí telefonu: je jemná a funguje skvěle.
Fotoaparáty mají být největším odlišovacím prvkem Huawei P20 Pro. K 24megapixelové selfie kameře se na zadní straně přidává 40megapixelový hlavní fotoaparát se světelností f/1,8, 20megapixelový monochromatický fotoaparát se světelností f/1,6 a 8megapixelový fotoaparát s teleobjektivem se světelností f/2,4. Pokud máte náladu na matematiku, je to 92 megapixelů síly pro zpracování obrazu.
Huawei všechny tyto pixely chytře využívá tím, že čtyři z nich spojuje do jednoho, podobně jako to dříve udělala Nokia se svými PureView fotoaparáty u modelů 808 a Lumia 1020 (mimochodem, šéf obrazového oddělení Huawei, Eero Salmelin, je veteránem PureView týmu Nokia). Tento přístup přináší ostřejší a čistší snímky při nižším rozlišení. Pokud na tom trváte, můžete stále pořizovat 40megapixelové snímky, ale výchozím (a nejkvalitnějším) nastavením je 10megapixelový snímek s kombinovanými světelnými informacemi z celého snímače.
Snímač hlavního fotoaparátu P20 Pro je mimořádně velký, což odpovídá jeho extrémnímu rozlišení, a dosahuje velikosti 1/1.7 palce. To je více než dvojnásobek toho, co byste získali u Galaxy S9 nebo iPhonu X, a vede to k šokujícímu výkonu při slabém osvětlení. Jeden ze čtyřpixelových pixelů Huawei P20 Pro by měřil 2 μm, čímž by snadno zastínil i 1,4 μm pixely vynikajícího fotoaparátu Google Pixel 2. Všechna tato čísla nakonec dávají dohromady ohromně schopný fotoaparát, u kterého si nejsem jistý, jestli jsem se zatím přiblížil k jeho maximálnímu využití.
Kvalita snímků z P20 Pro je s velkým náskokem nejlepší, jakou kdy Huawei vytvořil. Nový systém fotoaparátů Huawei je podle mého soudu lepší než ty v Galaxy S9 a iPhonu X, i když osobní preference nebo záliba v konkrétních funkcích mohou toto rozhodnutí ovlivnit. Na můj vkus stále vidím příliš mnoho zpracování, příliš mnoho drobných detailů ztracených v boji o odstranění šumu a nedokonalostí obrazu, než abych korunoval P20 Pro svým oblíbeným fotoaparátem. Pixel 2 XL chrlí mnohem více šumu než Pro – a pokud se podíváte na srovnávací snímek Gare du Nord, snímek Huawei si zachovává ostrost až k okrajům záběru, zatímco okrajové části Pixelu jsou měkké – ale díky tomuto šumu mám realističtější a věrnější pocit ze zachycené scény. Nedostatky na snímku Pixelu pomáhají dosáhnout věrohodnějších výsledků, nebo alespoň výsledků, které působí fotografičtěji.
Těžko říct, kde začít s vystihováním softwaru fotoaparátu Huawei, který je jistě komplexní. Můžete fotit panoramata, portréty, černobíle, sériové snímky, simulovanou clonu f/0,95, při 40 megapixelech nebo dlouhé expozice z ruky. A režim Pro vám umožní vyřádit se při ručním nastavování všech možných parametrů. To je ohromující rozmanitost možností, ale stačí se opřít o nový systém Huawei Master AI, který provede všechny úpravy za vás.
Master AI je vycvičený systém rozpoznávání obrazu, který rychle (obvykle okamžitě) rozpozná okolnosti toho, co se snažíte zachytit, a podle toho upraví zpracování fotoaparátu. Když jsem například fotografoval Eiffelovu věž, fotoaparát P20 Pro rozpoznal modrou oblohu a zvýšil sytost. Zelené listy spolehlivě spustily úpravu „zeleně“ fotoaparátu a všechny účtenky, které jsem mu předložil, zpracoval vestavěný skener dokumentů. Huawei tvrdí, že letošní iterace je dostatečně inteligentní na to, aby nejen rozpoznala jídlo, ale aby poznala konkrétní styl vaření, ať už jde o čínskou, italskou, indickou nebo jakoukoli jinou kuchyni.
Filosofie, na níž je založena Master AI, spočívá ve vytváření co nejpříjemnějších, nikoli nutně nejrealističtějších fotografií. Můžete si to představit tak, že umělá inteligence inteligentně aplikuje jemné filtry na všechny vaše snímky. Apple už něco podobného dělá v zákulisí při zpracování fotografií z iPhonu. U Huawei je Master AI volitelná, protože aplikuje agresivnější úpravy a ne vždy se trefí, i když její úsudek je dostatečně dobrý na to, abych ji mohl mít zapnutou pořád. Předpokládám, že naprostá většina lidí bude mít stejný názor – a fotografičtí puristé mohou navrhované úpravy detekce scény zavrhnout nebo přepnout na režim Pro.
Srovnatelné funkce s Galaxy S9, Huawei P20 Pro má také 960fps super slow-mo při 720p. Je to zábavná novinka. Pro také drží krok s iPhonem a na předním fotoaparátu má nastavení „studiového osvětlení“, které se snaží izolovat váš obličej od pozadí a vytvořit dramatický vzhled. Stejně jako u iPhonu je to strašně nepřesné a měli byste se tomu za každou cenu vyhnout.
Třetí fotoaparát na P20 Pro slouží k zajištění 3× optického zoomu nebo 5× tzv. hybridního zoomu. Při fotografování pařížských pamětihodností ve dne se mi hodily obě možnosti zoomu, které mi poskytly větší kompoziční flexibilitu a zajistily ostré detaily. Teleobjektiv je jediný, který je na P20 Pro opticky stabilizovaný, ačkoli nemohu říct, že bych na stovkách fotografií, které jsem pořídil některým z fotoaparátů tohoto telefonu, zaznamenal chvění ruky. Huawei má věc, které říká AI stabilizace a která zjevně skvěle neutralizuje nešikovnost nebo nestabilitu na straně uživatele.
Noční režim Huawei v P20 Pro je jedinečná a pozoruhodná nová funkce. Exponuje snímek po celé čtyři sekundy a nějakým způsobem se mu daří vytvářet fotografie z ruky, které zůstávají ostré, přesné a prakticky bez šumu. Žádný jiný telefon se nočním fotografiím P20 Pro nevyrovná, takže i fotografie Pixelů při slabém osvětlení vypadají ploše, rozmazaně a zašuměně. Tento pokrok se možná ztratí v záplavě možností fotoaparátu, ale myslím, že je to jediná největší výhoda, kterou má nyní Huawei oproti konkurenci. Více o tom, jak to funguje, a srovnání s Pixelem najdete v mém dřívějším podrobném článku o nočním režimu P20 Pro.
U P20 Pro nedochází k žádným prodlevám při zpracování snímků a tato plynulá a jistá rychlost fungování se vztahuje na celý uživatelský zážitek. Stejně jako prémiový pocit z vnějšku je i odezva uvnitř telefonu P20 Pro špičková. Díky dodávce s nejnovějším softwarem Android 8.1 Oreo na palubě je Pro také mimořádně spolehlivý – na Pixelu 2 XL jsem zaznamenal více pádů aplikací než zaseknutí u telefonu Huawei.
Je tu však prostor pro zlepšení. Z nějakého podivného důvodu Huawei nenabízí široce používanou zkratku dvojitého poklepání na tlačítko napájení pro spuštění fotoaparátu. Místo toho ji musím namapovat na klávesu pro snížení hlasitosti, což je většinou v pořádku – pokud neposlouchám hudbu nebo podcast, a pak skončím u snížení hlasitosti.
EMUI, skin společnosti Huawei na Androidu, se před pár lety změnil z neohrabané vykrádačky iOS na celkem přijatelné uživatelské prostředí. Nemůžu říct, že jsem si ho zamiloval, a raději bych viděl možnost stále zapnutého displeje (aktualizace: je tam, jen pohřbená v možnostech zabezpečení soukromí &), ale samotný fakt, že mě EMUI nerozčiluje svou podivností nebo nespolehlivostí, je pro Huawei velký krok vpřed. Odchylky společnosti od původního designu Androidu od Googlu lze většinou obejít nebo vypnout a oceňuji, že má tmavý režim, což je u telefonů s displeji OLED stále cennější funkce.
Stejně jako Samsung i Huawei nyní nabízí funkci nazvanou App Twin, která umožňuje spustit více instancí stejné aplikace a být tak přihlášen k více účtům stejné sociální služby nebo služby pro zasílání zpráv. Huawei má samozřejmě také rozdělenou obrazovku a propracovaný nástroj pro pořizování snímků obrazovky. Zamykací obrazovka EMUI má také praktickou sadu rychlých zkratek, které jsou dostupné přejetím prstem odspodu nahoru: je zde diktafon, svítilna, kalkulačka, časovač a čtečka QR kódů. Stejně jako Apple i Huawei nabízí funkci zvednutí k probuzení, která spolu s rychlým odemykáním obličejem skvěle napodobuje bezproblémové odemykání iPhonu X.
Huawei přizpůsobil notifikační lištu výřezu displeje, ale ne způsobem, který by se mi líbil. Hodiny působí stísněně na pravé křivce displeje, zatímco stavové ikony mobilních sítí a Wi-Fi přeskočily přes výřez doleva. Umístění těchto stálých ikon do prostoru, který obvykle zabírají přechodná oznámení, vytváří disonanci: pokaždé, když se podívám do tohoto rohu, stále si myslím, že mám nepřečtené zprávy.
Většina aplikací pro Android si s výřezem již hezky hraje, ačkoli existuje několik nekompatibilních výklenků, jako je například zpráva „Čekání na síť…“ v aplikaci Telegram, která se objevuje hned pod výřezem (a je jím tedy většinou zakryta). Huawei nabízí možnost maskovat výřez tím, že displej kolem něj zůstane začerněný, s výjimkou ikon oznámení a stavových ikon. Tato možnost se mi líbí, ale nepovažuji ji za nutnou, protože mě výřez při používání telefonu nikdy neurazí ani nerozptyluje.
Největší prohřešek Huawei s výřezem spočívá v nedokonalém způsobu maskování horních rohů displeje při přehrávání videí na YouTube, jak ilustruje obrázek výše. Malý kousek videa zůstává nezakrytý, což považuji za nepříjemné nedopatření.
P20 Pro vyniká ve třech základních aspektech moderních smartphonů: zvuk, výdrž baterie a bezdrátový výkon. Zaprvé, reproduktor tohoto telefonu je hlasitý, aniž by kdy začal být pronikavý nebo zkreslený. To se mi líbí. Poslouchat na tomto telefonu podcasty je radost a jeho vyzváněcí tóny a oznámení se ozývají s autoritou. Absence konektoru pro sluchátka je stále problém, ale Huawei alespoň podporuje LDAC pro streamování přes Bluetooth s vyšším datovým tokem. I bez mnoha sluchátek kompatibilních s tímto standardem na mě P20 Pro udělal super dojem silou a spolehlivostí připojení Bluetooth. Jen iPhone od Applu dokáže udržet tak dobré spojení s AirPods, jakého dosahuje P20 Pro.
Párování bezdrátových sluchátek a reproduktorů bylo s tímto telefonem Huawei rychlejší než s jakýmkoli jiným zařízením s Androidem, které jsem používal, a P20 Pro si udržel silný signál bez ohledu na to, jak jsem ho uchopil, sevřel nebo objal. Totéž platí pro mobilní signál: Zjistil jsem, že P20 Pro poskytuje nejlepší možnou rychlost mobilních dat, ať jsem byl kdekoli, a neměl jsem žádné přerušené hovory ani v oblastech se slabým pokrytím.
Baterie telefonu P20 Pro mě rozesmála. Vydrží až absurdně dlouho. Právě teď je telefon mimo nabíječku už 32 hodin a stále mi zbývá 52 procent baterie na hraní. Při náročnějším dni, který může zahrnovat hodinu videí na YouTube, hodiny streamování zvuku a neúměrné množství času stráveného prohlížením Twitteru a vyřizováním e-mailů, bych baterii po 24 hodinách stále srazil jen na 40 a něco procent. Huawei tvrdí, že P20 Pro vydrží na baterii dva dny, a telefon to náležitě splňuje. Absence bezdrátového nabíjení u tohoto telefonu, která by v roce 2018 byla pro ostatní konkurenční nevýhodou, pro mě není problémem, protože ho potřebuji nabíjet jen zřídka.
Součinnost vynikající ergonomie, displeje, fotoaparátu a odezvy telefonu Huawei P20 Pro by se neměla podceňovat. Každý jednotlivý aspekt tohoto telefonu se mi pravděpodobně líbí více kvůli kvalitě okolních komponent. Společnost Huawei dospěla k tomu, že napodobuje integrované a plynulé uživatelské prostředí iPhonu, místo aby pouze napodobovala základní funkce iPhonu. Poté, co jsem strávil měsíc se Samsungem Galaxy S9 Plus, dávám P20 Pro absolutně přednost před vlajkovou lodí Samsungu z roku 2018. Huawei nabízí silnější fotoaparát, lepší ergonomii, delší výdrž baterie, a sakra, má dokonce méně dráždivý skin Androidu. Rozdíl je ještě větší při srovnání P20 Pro s nejnovější vlajkovou lodí Huawei Mate 10 Pro, která mě nikdy nepřitahovala tak jako P20 Pro. Design nového telefonu je skutečně jedinečný a příjemný do ruky a jeho fotoaparát se zbavil většiny vyumělkovanosti svého předchůdce.
Srovnání s Apple iPhone X a Google Pixel 2 XL je těžší. iPhone má úplně jiný ekosystém a je pravděpodobné, že se rozhodnete pro Android a iOS dříve, než se rozhodnete pro samotné zařízení, které si koupíte. Pokud jde o Pixel, stále ho upřednostňuji díky jeho jedinečnému fotoaparátu a čistému prostředí systému Android, ale P20 Pro ho překonává ve všech ostatních kritériích. A co víc, P20 Pro bude k dispozici ke koupi na mnohem více místech po celém světě (bohužel s výjimkou USA) než butikový produkt společnosti Google.
Místo triků a křiklavosti přináší Huawei P20 Pro propracovanost a efektivitu. To je pro Huawei, na který se dříve dalo spolehnout jako na nejrychlejšího napodobitele iPhonu na Východě, zásadní změna. Díky rychlému zlepšení společnosti Huawei mají nyní Apple a Samsung věrohodného třetího konkurenta v soutěži o prvenství super vlajkových telefonů. Je načase, aby celý svět zpozorněl, protože Huawei je nyní výrobcem nejlepšího telefonu roku 2018 a jednoho z nejlepších telefonů vůbec.
Fotografie Vlad Savov
Vox Media má partnerská partnerství. Ta nemají vliv na redakční obsah, ačkoli společnost Vox Media může získat provize za produkty zakoupené prostřednictvím partnerských odkazů. Více informací naleznete v našich etických zásadách.