První krev – nejstarší zaznamenané vojenské konflikty v dějinách

„První písaři z Mezopotámie byli schopni zanechat po sobě první známé dochované zprávy o válce v historii.“

VÁLKA JE STARÁ JAKO SAMA CIVILIZACE. Odborníci se totiž domnívají, že první ozbrojené konflikty byly vedeny před více než 10 000 lety prehistorickými městskými státy v dnešní Sýrii, Jordánsku a Iráku. Tyto první konflikty byly pravděpodobně vedeny o zdroje, zboží nebo půdu. Protože však tyto události předcházely vzniku písma zhruba o 7 000 let, máme o těchto prvních bojích jen kusé informace, kromě těch, které se archeologům podařilo získat z nepatrných útržků informací. Nicméně zde je to, co víme.

Pravěká obranná zařízení

Nejstarší důkazy o pravěkém válčení k nám přicházejí ze starověkého Jericha.

Sídliště, které je považováno za první skutečné „město“ v dějinách, založili zhruba 9000 let př. n. l. Natufiáni poblíž dnešního západního břehu Jordánu. Jeho existence vlastně naznačuje, že první lidská společenství se organizovala s ohledem na obranu.

Město tvořilo zhruba 70 obydlí z hliněných cihel ve tvaru iglú, v nichž dohromady žilo až 1000 lidí, a samotné město bylo obehnáno 15 stop vysokou kamennou zdí silnou u základny téměř čtyři stopy. Zatímco někteří spekulují, že tato bariéra mohla být postavena, aby ochránila komunitu před nájezdníky, jiní se domnívají, že sloužila k ochraně města před záplavami. Navzdory účelu těchto opevnění bylo Jericho nakonec opuštěno poté, co podle archeologů došlo k nějaké invazi, pravděpodobně armádou kočovníků nebo snad bojovníků z jiného města kdesi za obzorem.

První známá bitva

Nejstarší hmotný doklad skutečné bitvy pochází o několik tisíc let později ze starověkého města Hamoukar. Někdy mezi lety 4000 př. n. l. a 3500 př. n. l. byla oblast kolem vznikajícího městského státu, který se nacházel na území dnešní severovýchodní Sýrie, napadena a kolonizována expandující říší Uruků z jižní Mezopotámie. Historici se domnívají, že Urukové migrovali na sever podél řek Tigris a Eufrat z dnešního Iráku do Sýrie na expanzivní a kolonizační tažení. Je možné, že obyvatelé Hamoukaru se štítili vyhlídky na to, že se stanou vazaly těchto podivných cizinců, a chopili se zbraní, aby se bránili. Důkazy naznačují, že došlo k bitvě.

V roce 2005 archeologové z Chicagské univerzity při vykopávkách odhalili zbytky městských hradeb v Hamoukaru, které se zdají být posety vpichy po palcových kamenech, které na obránce pravděpodobně vrhali Urukové vyzbrojení praky. Objeveny byly také větší hliněné střely. Při vykopávkách byly nalezeny úlomky až 1 200 těchto střel, což ukazuje na epickou bitvu, alespoň na starověké poměry. Odhaleny byly také zbytky zřícených budov, které obsahovaly ohořelé zbytky Hamoukarského majetku. To spolu s uruckými artefakty nalezenými na vrcholu původního sídliště ukazuje, že útočníci pravděpodobně vyvraždili, zotročili nebo rozprášili původní obyvatele, město zbořili a na jeho troskách postavili své vlastní.

První zaznamenaná válka

Po nástupu písma sumerské civilizace (asi 3200 př. n. l.) byli první písaři z Mezopotámie schopni zanechat po sobě první historicky známé dochované zprávy o válce.

Konflikt vedli Sumerové a obyvatelé oblasti Elam v oblasti kolem dnešní Basry v Iráku.

Podle Richarda A. Gabriela a Karen Metzové, autorů díla Krátké dějiny války z roku 1992, sjednotil sumerský vládce Sargon Veliký řadu osad v celé oblasti do rudimentární říše s využitím první profesionální armády v dějinách. Když se však Sumerové pokusili podmanit si Elamity, ti se postavili na odpor. K válce došlo někdy kolem roku 2700 př. n. l. nebo 2600 př. n. l. Podle zpráv ze starověkého Sumeru, které byly fyzicky vytesány do kamenných desek, armáda říše nakonec Elamity převálcovala a „odnesla jako kořist“ zbraně svých nepřátel.

Podrobnější zpráva o další válce, tentokrát mezi soupeřícími sumerskými frakcemi z měst Lagaš a Umma kolem roku 2525 př. n. l., byla obrazově zvěčněna na kamenné desce. Údajně jsou na ní zobrazeni pobiti nepřátelé lagašského vládce Eannatuma, které trhají na kusy supi a lvi. rytina, známá jako Supí stéla, stojí jako první zaznamenaná podobizna starověkých vojáků – kopiníků v přilbách a brnění uspořádaných do sevřených formací, které vede postava na voze. Podle Gabriela a Metze vyobrazení naznačuje, že Sumerové udržovali stálou armádu určité velikosti. Jiné tabulky z této doby naznačují, že sumerská armáda kolem tohoto období měla v jednu chvíli 600 až 700 mužů. Byla vybavena, zásobována a udržována vládci říše. To byl poněkud nový přístup vzhledem k tomu, že ostatní „armády“ z doby předbronzové byly svolávány pouze v případě nouze a vyzbrojovány jakýmikoliv dostupnými zbraněmi a po skončení války rozprášeny.

První popis bitvy

První podrobný popis skutečného střetu zbraní pochází od starých Egypťanů. Bitva u Megida, která se odehrála na území dnešního Izraele, se odehrála na jaře roku 1457 př. n. l., kdy řada Egypťany ovládaných lén v dnešní Sýrii a Izraeli povstala proti svým pánům. Zpráva o bitvě, která se odehrála mezi vojsky faraona Thutmose III. a vzbouřeným vládcem Kadeše spolu s jeho kanaánskými spojenci, obsahuje podrobnosti o datu bitvy, velikosti soupeřících sil, infikovaných ztrátách a dokonce i o použitých zbraních. Díky staroegyptskému historikovi Tjanenimu, který podrobnosti o střetnutí svěřil stěnám chrámu Amon-Re v Karnaku, víme, že egyptská armáda čítala 10 000 až 20 000 mužů, zatímco Kadeš a spol. měli na bojišti 10 000 až 15 000 bojovníků. Víme také, že faraonovi nepřátelé utrpěli asi 83 mrtvých a 340 jich bylo zajato. Egypťané zvítězili poté, co překonali rozdělené nepřátelské síly pomocí kombinace pěchoty a jízdních lučištníků. Vítězové pokračovali v obléhání města Megiddo po dobu sedmi měsíců. Kádešský král se města vzdal a poté uprchl. Obyvatelé města byli ušetřeni.

(POPRVÉ PUBLIKOVÁNO 13. ZÁŘÍ, 2012)

PŘÍBĚHY

1. http://en.wikipedia.org/wiki/Jericho
2. Ibid
3. http://project-history.blogspot.ca/2005/12/first-evidence-of-large-scale-war.html
4. Ibid
5. http://www-news.uchicago.edu/releases/05/051216.hamoukar.shtml
6. http://ancienthistory.about.com/b/2003/07/15/the-first-war-ever-recorded.htm
7. http://www.au.af.mil/au/awc/awcgate/gabrmetz/gabr0004.htm
8. Ibid
9. http://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Megiddo_(15th_century_BC)
10. Ibid

.